Jiří Černý: "Považuji to za životní štěstí setkat se s takovou zpěvačkou."
"Považuji to za životní štěstí setkat se s takovou zpěvačkou," řekl hudební kritik a publicista Jiří Černý v Kreslírně bývalého klášterního gymnázia v Broumově. Tou zpěvačkou byla a je Hana Hegerová, které byl věnován středeční poslechový večer. Po Evě Olmerové a Petru Novákovi to bylo již třetí představení českých hudebních legend v podání Jiřího Černého.
"Vztahy mezi námi jsou velmi hezké, ale stále si vykáme, a navíc ji říkám jejím pravým křesným jménem. Ona byla pokřtěna Carmen Farkašová. Mám rád toto téma, rád o ní vyprávím a rád mám tuhletu prostoru (ano, řekl prostoru a myslel tím sál Kreslírny) tady," zahájil Jiří Černý 2,5 hodiny trvající pořad s řadou písní a vzpomínání na Hanu Hegerovou.
"Jednou jsem k ní šel na návštěvu do jejího bytu na Staroměstském náměstí. Přišel jsem asi o tři nebo pět minut dřív a ona nebyla doma. Vzápětí přišla a poučila mne slovy: 'Jirko, to vy nevíte, že k dámě se zásadně musí chodit přesně? Co kdybych tu někoho měla!' Od té doby bych si netroufl přijít k dámě o vteřinu dříve," vyprávěl jednu z historek s Hanou Hegerovou Jiří Černý.
Jiří Černý vyprávěl osudy Hany Hegerové od jejího dětství, přes příchod do Prahy, zmínil úspěchy v zahraničí i její rozloučení s aktivní pěveckou kariérou. Celý večer byl protkán písněmi, mezi nimiž nechyběly skvosty jako třeba píseň Noc, Lásko prokletá či Levandulová.
"Rozloučím se s vámi větou, kterou jsem měl od Carmen nejradši: 'Člověk musí mít někoho rád, ať už šťastně nebo nešťastně. To už je jedno.'," rozloučil se s broumovskými diváky Jiří Černý.
"Pan Černý dovede svým laskavým hlasem vykouzlit úžasnou atmosféru. Už minule, po poslechovém večeru věnovaném Petru Novákovi, jsme s manželkou přišli domů a dlouho do noci jsme si pouštěli jeho písničky. Myslím, že nás čeká podobně dlouhý večer," pronesl na odchodu jeden z návštěvníků setkání s hudbou a osudy Hany Hegerové.
Na otázku komu, a zda vůbec, věnuje příští poslechový večer v Broumově, Jiří Černý jen nesměle pokrčil rameny. Více než 60 vděčných diváků v Kreslírně by si to jistě přálo.