Klid kláštera umožňuje hluboké soustředění a kreativitu

Kateřina Ostradecká, foto T. Valášek

Čtvrtek, 24. října 2024

Sdílet na:

V pátek 25. října od 19 hodin představí říjnoví hudební rezidenti broumovského kláštera – Lucie Páchová a Alexander Mishelashvili – svou tvorbu, a to během závěrečného hudebního vystoupení v prostorách kláštera. Akce, během které vystoupí i studenti Gymnázia Broumov a místní hudebník Michal Hrubý, je přístupná veřejnosti, vstupné je dobrovolné. Místo konání bude v areálu značeno. Oběma rezidentům jsme položili pár otázek.

Proč jste se rozhodli vyzkoušet hudební rezidenci v Broumově?

Lucie: Slýchávala jsem hodně o broumovském klášteře, jen samé chvály, jak je tu krásně a klid, a zároveň se tu děje hodně pěkných věcí. Už dlouho jsem chtěla přijet zahrát se svou kapelou, ale nakonec jsem v Broumově poprvé až teď, za což jsem moc vděčná. Přesvědčila jsem se, že chvály měly pravdu, je to tu nádherné.

Alexander: Rezidenční pobyt v Broumově jsem si vybral, protože mě uchvátil koncept kulturní výměny. Myšlenka ponořit se do nového prostředí, obklopeného historií a uměleckou energií, byla velmi přitažlivá. Samotný klášter je tajemným a starobylým místem s jedinečnou atmosférou. Zdejší klid umožňuje hluboké soustředění a kreativitu, což je nezbytné pro každého umělce, který chce rozvíjet své dílo.

Inspiroval klášter nějak vaši hudební tvorbu?

Lucie: Je tu spousta místností, prostorů, chodeb, každé místo má svou zajímavou akustiku, která láká prozkoumávat. Zároveň je krásné, že jsou ty prostory prázdné, tiché, nezahlcené zvuky, jako by nic navíc nepotřebovaly. Inspiruje to k hledání toho mála, co by to mohlo doplnit. Určitě místo ohromuje svou velikostí, historií, nejednoznačným příběhem se spoustou odboček. Vnímám, že bych se na Broumov ráda více soustředila z určité perspektivy a v dlouhodobějším horizontu pozorování, třeba několika let.

Alexander: Klášter hluboce inspiroval mou hudbu. Jeho barokní duch a estetika jsou patrné na každém rohu a ovlivňují můj tvůrčí proces. Akustika a duchovní zvuky v prostoru mě povzbudily k objevování nových hudebních nápadů. Dávám dohromady tradiční nástroje s moderními syntezátory a vytvářím spojení starého a nového, které odráží podstatu tohoto pozoruhodného místa.

Na čem přesně v Broumově pracujete? A co vaše spolupráce s místními?

Lucie: Skládáme hudbu s gruzínským hudebníkem Alexandrem a s žáky z gymnázia. Chceme mimo jiné zvukem obsáhnout prostorné schodiště. Se studentkami na gymnáziu zase připravujeme zvukovou instalaci k 17. listopadu a chystáme se ozvučit tamní školní "poklad" – kreativní popelnici, což je nápad studentek a jejich pedagožky Evy Kroupové, který mě velmi nadchnul. Ta popelnice hraje sama.

Alexander: Zaměřuji se na novou skladbu, která odráží mé zdejší zkušenosti. Byl jsem mile překvapen, když jsem tady poznal druhou rezidentku Lucii, jejíž hudební vkus se shoduje s mým. Společně jsme se zapojili do volné improvizace, která umožnila našim nápadům plynout a splývat. Tato spolupráce obohatila mou práci a inspirovala skladbu „Zhiter“, která do značné míry čerpá z naší společné kreativity. Kromě toho jsem si užil práci s místními studenty a hudebníky, sdílení technik při nahrávání zvuku, budování rytmu a další. Byla to radost vidět je zapojit se do mé nedokončené hudby.

Překvapilo vás v Broumově něco?

Lucie: Velmi mě vždycky překvapí kdekterá výloha opuštěného obchodu ve městě. Taková kompozice se nedá vymyslet. Dýchá z toho genialita dlouhodobého nezasahování. Dají se z nich číst individuální příběhy na pozadí sdílené minulosti.

Alexander: Byl jsem opravdu překvapen mystickými chodbami a místnostmi kláštera. Vysoké stropy a složitý design jsou nápadné a přenesou vás zpět do období baroka. Abych byl upřímný, když se v noci zhasla světla, atmosféra byla tak okouzlující a snová, že mě to trochu vyděsilo! Ve vzduchu je určité kouzlo, které přispívá k tvůrčímu zážitku.