Splnění snu. Rozhovor s Marcinem ze skupiny dr fleischman

dr fleischman se po více než roční přestávce vrátil zpět na scénu. Nemohli jste to bez kapely vydržet?

Jo, přestávka trvala víc než rok a půl. A jestli jsme to nemohli vydržet? Asi máš pravdu. I když na druhou stranu se mi občas zdá, že mohla trvat trochu dýl, abysme ještě víc pochopili absenci toho, co pro nás bylo po mnoho let důležitý a jasný. Návrat se ukázal jako dobrej nápad, ačkoliv co se týká aktivity kapely, tak se toho moc nezměnilo. Nejsme kapela, která by se pravidelně scházela, která by měla hodně zkoušek a hodně by koncertovala. Jedná se teda spíš o stagnaci, a když budu brát v úvahu naše nahrávky, tak téměř neexistujeme. Ale takovej je náš rytmus. Kapela existuje od poloviny devatesátejch let a za tu dobu jsme toho moc nedokázali. Fungujeme na neurčitejch principech, trochu mátožně. Jsme málo aktivní a každej z nás bere působení v kapele jinak. Ale jakejkoliv nátlak vede k opačným výsledkům, nasírání a rozbrojům. A proto není kam spěchat. Buď se něco pohne, nebo to umře, nebo to znovu usne. Kdysi jsem si myslel, že dobrá hudba se obhájí sama. Teď už vím, že nic se neděje samo od sebe a je potřeba hodně práce, abys dosáhnul stádia, který tě bude uspokojovat. Trochu se změnily i naše životy. Všichni máme rodiny, práci, ještě víc jsme dospěli. Samozřejmě by nás to nemělo nijak limitovat a mohlo by nás to víc motivovat k činnosti, ale bohužel tomu tak není.

V současný době nahráváte novou desku. Mohl bys o tom říct trochu víc a poodhalit fanouškům tajemství?

Album není nové. Skladby měly vyjít už více než před půl rokem. Nahrávání proběhlo v květnu 2012. Na desce bude asi deset písní, některé z nich vznikly už před několika lety. Celá deska bude v podstatě shrnutím poslední etapy kapely, vybrali jsme nejlepší kousky. Celou ji připravujeme sami. Nahrávání a mastering má na starosti Michal (kytarista kapely – pozn.) a protože moc nespěchá, tak čekáme. Trvá to hodně dlouho, ale na druhou stranu vím, že to udělá dobře, tak, jak to má být. Desku bysme chtěli vydat na CD i LP. Podporuje nás v tom náš dobrej kámoš Rafal ze Zadra Productions. Těžko říct, kdy se deska objeví, sami na tu chvíli čekáme už přes půl roku a odkládáme "premiéru" na nějakou příjemnou hudební akci. Možná by to mohlo vyjít na letošním Alter Pikniku?

Festival Alter Piknik organizujete každoročně, pořádáte i další koncerty. Nedávno jste do Zhořelce pozvali No Means No. Jaký to bylo, organizovat koncert svojí oblíbený kapely a potkat se s nima osobně? Jaký máš dojmy, jak se celá akce povedla?

Alter Piknik se letos bude konat už po jedenáctý. Je to dobrej, malej festival, v podstatě opravdu piknik, na kterej přijíždějí několik let ty samý tváře. Trvá dva nebo tři dny a přijíždí tak 300 lidí. Do týhle doby tam zahrálo hodně známejch i neznámejch kapel z několika zemí Evropy. K dispozici je stanový městečko, bar, dětský hřiště, promítají se filmy, občas se odehraje nějakej sportovní zápas. Co se týká ostatních koncertů – ty už bohužel asi dva nebo tři roky neorganizujeme, protože nemáme k dispozici vhodný prostory se zázemím pro koncerty kapel. Nový místo, bývalá sklárna, ještě vyžaduje angažmá mnoha lidí. Těch tu ale bohužel zůstalo už hodně málo. No a koncert No Means No, to bylo pro mě i kapelu splnění snu. Víš co – jsi náctiletej kluk, posloucháš na pirátský kazetě kapelu z daleký Kanady, zamiluješ se do jejich muziky a po hodně, hodně letech si s nima můžeš zahrát na jedný scéně, sdílet s nima svoji energii, prohodit několik slov. To je jeden z mála úspěchů kapely, splnění vzdálený touhy. Vždycky jsem tvrdil, že si jednou s No Means No zahrajeme, ale popravdě řečeno, sám jsem tomu moc nevěřil. No a teď se můžeme rozpadnout, hehe. Koncert se organizoval ve zhořeleckým domě kultury, v kultovním místě pro hc punkovou scénu, v místě, kde jsem poznal spoustu skvělejch kapel. Pro starou sebranku je to svým způsobem magický místo a právě tyhle lidi přišli i na koncert. Přestože byl koncert v pondělí, tak lidí nebylo málo, ale v časech slávy Zhořelce by sál praskal ve švech. Shrnuto – koncert se poved.

Hudební scéna v Pieńsku byla vždycky docela živá. Jakejm kapelám věnovat pozornost, měl bys nějaký doporučení?

Tak tomu bylo možná kdysi. Existovalo několik kapel, který pravidelně koncertovaly (Katorga, Klave Babki, Caca Cacy), já jsem v našem klubu Qlturkombinat organizoval koncerty desítkám kapel. Pieńsk je malý město, hodně lidí se odstěhovalo, kapely se rozpadly a mladejch lidí, který by pokračovali v tvorbě alternativní muziky, je bohužel málo. V tuhle chvíli fungujou dr fleischman a Instytut. Druzí jmenovaní ale ještě nevylezli ze zkušebny.

Žiješ na maloměstským Pieńsku. Jsi učitelem historie na místním gymnáziu a zároveň pankáčem. Jak se cejtíš, je možný ty dva světy nějak propojit?

Hele, nejsem si jistej, jestli jsem pankáč, hehe. Ale je mně hodně blízká nezávislá scéna, její muzika a pohled na svět, jestli to tak můžu říct. Vždycky jsem se držel zásady DIY, ať už v životě, při hraní v kapele, při činnosti Qlturkombinatu nebo našeho sdružení. Koncerty, výstavy, festivaly, různý akce a happeningy, to mě vždycky motivovalo a věnoval jsem tomu hodně sil. Hlavně: v takovým městečku, pokud si něco nezorganizuješ, tak to za tebe nikdo neudělá. To je dobrá škola a pozitivní zkušenost, kterou potom určitě využiješ při práci s mládeží. Vedu občanskej kroužek, kde se zabýváme ekologií, lidskejma právama a lokálním děním a místní skupinu Amnesty International. Snažím se vštípit mladejm lidem určitý idee, ale jak tušíš, nemůžu překračovat určitý hranice – to už by zavánělo indoktrinací. Mnoho mejch žáků chodí na naše koncerty a výstavy, mnoho jich pomáhá s projektama nebo působí jako dobrovolníci při akcích našeho sdružení, jako je třeba dětskej den. Mladý lidi mají hodně energie a hodně času a to je potřeba někam nasměrovat. Není to úplně tak, že mládež je zkažená – to jsou možná jednotlivci. A nuda zabíjí ambice a aktivitu a místo toho nabízí drogy, monitor počítače a násilí. Musím se přiznat, že práce mě naplňuje. Pořád ještě, hehe.

(Pozn. redakce - dr fleischman a Black Noise zahrajou v sobotu 13. dubna od 20 hodin v broumovským klubu Ambra společně s Amanita Muscaria. Rozhovor vyšel na serveru Šrumec a nebyl gramaticky ani obsahově upravován. Šrumec - to jsou ti, kteří pořádají koncerty na Broumovsku již od roku 1999.)