Tanec sv. Markéty
Úterý, 23. dubna 2019
Vystoupení zpěvačky s uměleckým jménem Vladivojna La Chia je vždy spojené s něčím speciálním. Tentokrát to kromě destinace, kdy koncert proběhl v šonovském kostele sv. Markéty, bylo samotné téma, které je postaveno na zhudebněných básních Anny Barkovové a tvorbě zpracované pro film 8 hlav šílenství (režie Marta Nováková).
Za tuto práci byla tuzemská umělkyně nominována ne Českého lva, pokud se však živého provedení týká, nelze očekávat zádumčivý soundtrack poplatný buď filmu samotnému, potažmo duchovní auře spojené s jedinečným šonovským kostelem nebo dokonce datumu konání akce (Velikonoční neděle byla pouze souhrou náhod, jakkoli milou). Vladivojna je pověstná autorskou všestranností, která v případě hudby pojímá bohatou škálu nejrůznější stylů o odstínů.
Tento obdivuhodný rozptyl se promítl také v nedělním vystoupení, kde zpěvačku doprovázel kvartet renomovaných spoluhráčů (ukrytých pod zákeřným názvem 4Trio), z nichž může být někomu známé jméno (či tvář) Terezie Kovalové, jež hrou na violoncello výrazně dotvářela dopad jednotlivých skladeb či intermezz. Představení díky jejímu nástroji získalo klasický i folkový feeling, nemluvě o křehké melancholii, která v případě pomalého instrumentálního rozjímání brala dech.
Mnohem častěji nicméně docházelo na rockový hřmot, který zezadu spolehlivě jistila akustická kytara Petra Uviry a bicí salvy Luboše Pavlíka. Tento hudebník s Vladivojnou spolupracoval již v alternativně-metalové formaci Vladivojsko (viz např. dva roky staré vystoupení v broumovském Edenu), přičemž se žánrový profil dané kapely bezpečně odráží také v dramaturgii spolku 4Trio (burácející momenty nemají daleko k expresivně psychedelickému stylu Pražského výběru). Atraktivní propojení těchto pasáží s klidnějšími úseky zajistily doprovodné, šansonově zasněné vokály ostravské umělkyně - a další letité spolupracovnice Vladivojny - Sylvie Bee, která navíc mezi písněmi četla úryvky z díla Anny Barkovové, aby se ihned poté chopila jednoho z mnoha nástrojů (např. tamburína, triangl či klarinet), se kterými hbitě dokreslovala barevnou atmosféru skladeb.
Nad celým představením samozřejmě kralovala Vladivojna, jež byla při chuti a vše si evidentně užívala (pěvecky i instrumentálně - také ona obsluhovala více nástrojů). Její sympaticky roztěkaný projev strhával pozornost více než sto hlavného davu neustálými změnami poloh a frázování, erbenovsky hororové motivy polarizačně "krotily" procítěné zpěvy, nechyběl rap, lidová vložka (v tu chvíli měla nálada nejblíže k Velikonocům) či jazz ve formě svébtytné přídavkové skladby. Nejen v ní se naplno projevila jedinečnost této démonicko-éterické interpretky, která kam přijede, tam zdobí uměleckým výkonem i půvabným vzhledem. Krásný a naplňující zážitek.
Foto Pavel Prokeš, archiv kapely
