Večer s Edgarem
V sobotu 21. září se v undergroundovém klubu Eden v Broumově konal už čtvrtý ročník festivalu Undergroundové kvílení, který je věnovaný Magoru I. Jirousovi. Mimo jiné zde vystoupil i Edgar Broughton, který nikdy nebyl v Československu ani v České republice. Nyní se na Broumovsku zdržel 5 dní. Na festivalu si s ním popovídal Jakub Gruss.
Nejprve Edgar vyprávěl o tom, jaký dojem si odnesl z klubu Eden. Byl velice překvapen tím, co viděl, neboť si všiml jistých rozdílů mezi jejich vnímáním undergroundu a naším. Undergroundová kultura v prostředí anglo-amerického, ovlivněná kupříkladu beat-generation (nebo rozhněvanými mladými muži) je dnes do jisté míry móda. Kdežto u nás, jak Edgar řekl, je to něco stále živého, stále aktuálního - i s ohledem na to, že od sametové revoluce neuběhla tak dlouhá doba. Zkrátka, v našem prostředí se Edgar cítil s jistou vášní a živou kulturou, která neztrácí nic na aktualitě.
Edgar popisoval svůj výlet na ryby. To byl velmi krátký rozhovor, protože kromě popisování naší krásné krajiny se Edgar zmínil, že nic nechytil.
Během večera jsem se zkusil Edgara zeptat, jaký byl jeho nejzvláštnější koncert. Edgar chvíli přemýšlel a vyprávěl o tom, že vyloženě zvláštní nebylo žádné vystoupení, ale některé specifické momenty si vybavil. Vyprávěl, že toužili hrát na nějakém speciálním místě a zadarmo, čemuž nebyly tehdejší úřady vůbec nakloněny. Nakonec se ale podařilo kupříkladu uspořádat koncert ve věznici nebo pro mnoho lidí v Hyde Parku.
V rámci večera jsem jeho kapele položil otázku, že se omlouvám, ale nejsem dobrý "interviewer", načež mi pánové odvětili, že je to vlastně docela okay, protože vím, nač se chci ptát. A rozpovídali se o nejrůznějších bizarnostech v rámci interview, které zažili. Bylo prý období, kdy intervieweři začínali rozhovor stylem: "Jaká je vaše oblíbená barva?", z čehož měl Edgar vždy docela legraci, neboť je to naprosto zbytečná a nic neříkající otázka. Měl k tomu krásnou vzpomínku - na jednoho německého reportéra, který za ním přišel a zeptal se: "Jaká je tvoje oblíbená barva?" Edgar odvětil: "Rachmaninov". Interviewer byl zmaten a za celý desetiminutový rozhovor, byť se snažil něco vymyslet, nedokázal vyplodit žádnou smysluplnou otázku.
Když cestoval po celé zemi a hráli undergroundovou, psychedelickou hudbu, setkávali se sem tam s projevy měšťáctví a nepochopení. "Jak můžeš hrát takovouhle hroznou rockovou hudbu?" nebo "Co na to říkají rodiče, matka a otec?", načež Edgar s úsměvem odpovídal: "Moje mamka řídí dodávku."
Foto Milan Hanč