Vítězství dětí Základní umělecké školy v Polici nad Metují

Jindřich Horkel

Pátek, 26. května 2017

Sdílet na:

Ve finále soutěže ve hře na smyčcové nástroje získali ve svých kategoriích první ceny houslistka Anna Novotná, violoncellistka Kája Soukupová a kontrabasista Josef Jursa. Pepa byl navíc vybrán, aby vystoupil na nedělním Koncertu vítězů, Karolína získala mimořádné ocenění za muzikální projev. Tyto úspěchy dosáhli žáci polické Základní umělecké školy (ZUŠ) v ústředním kole smyčcové soutěže v Liberci v polovině května.

Obě děvčata jsou už mladé dámy. Anička dělá mimo jiné koncertního mistra v orchestru, který řídí učitelka ZUŠ Michala Michalová. Karolína dokazuje svůj hudební talent i s obdivuhodným sólovým zpěvem v Polickém symfonickém orchestru. Josef Jursa je, nechť mi odpustí, desetiletý kluk, a napadlo mne, že za jeho úspěchem je ještě něco dalšího.

Ředitel ZUŠ v Polici nad Metují Lubor Bořek vzpomíná, jak maminka, tenkrát Terezie Hermannová, byla v roce 1990 mezi prvními 60 žačkami samostatné polické ZUŠ. A všichni ve škole mají radost, že se dnes tito dospělí lidé prostřednictvím svých dětí do školy vrací. Někdy, jako v případě paní Jursové-Hermanové, i k nástroji, aby své děti mohli lépe podpořit.

Hlavně my tatínci známe, jak život utekl, děti se najednou vdávají a žení, a my jsme si nějak nevšimli... Terezie Jursová, podobně jako jiní rodiče úspěšných dětí, pomáhá. Na úspěchu syna na celostátní soutěži má svůj podíl. Řekla mi však: "Tady, na polické ZUŠce, panuje atmosféra vysoce nakažlivého lidství. Na Pepíkově úspěchu se podílí celá řada pedagogů. Vedle Dagmar Vajsarové a pana Bořka je tu velké a nezištné úsilí paní Michalové, neúnavnost pana Čapka, ale i dalších morálně podporujících pedagogů, aniž by dítě muselo být jejich žákem - tento přístup dokonale osvětluje atmosféru na této škole."

A pokračovala: "Pepa je normální kluk, rád sportuje. Mezi jeho zájmy je na předním místě hudba. Kontrabas, na který hraje, opravdu miluje. V současnosti je Pepovou hvězdou Edward Grieg, avšak rád by si s orchestrem zahrál Mozartovu Malou noční hudbu."

Můžeme se tedy těšit, že se s ním jednou setkáme jako s profesionálním kontrabasistou nebo hráčem na tenorovou violu da gamba. Každopádně začíná příští rok hrát na další nástroj, na klavír. Nad výkony dětí se Terezie Jursová zamýšlí: "Samotný talent nestačí. Hudebník je artista, který předvádí nejen intelektuální výkony, ale i fyzické dovednosti. Každý pohyb je výsledkem nekonečných opakování." Proto dbá na pomoc synovi s organizací práce, dohlíží na domácí cvičení. Vede jej ke kázni, odpovědnosti, posiluje vůli a vytváří každodenní návyk.

Je obdivuhodné, s jakou samozřejmostí o tom hovoří: "Snažím se společně s pedagogy pěstovat u svých dětí sebedůvěru. Tím se, dle mého názoru, dá vale lenosti či lhostejnosti."

Slova k zamyšlení nejen pro rodiče malých úspěšných muzikantů.