Zítra se v kostele sv. Jakuba Většího v Ruprechticích představí Kühnův smíšený sbor se sólistou, broumovským rodákem, Jakubem Hrubým

Broumovsko letos slaví osmisté výročí příchodu benediktinů, kteří zásadně ovlivnili život a rozvoj tohoto místa. Většina koncertů festivalu Za poklady Broumovska uvádí v programu alespoň jednu duchovní skladbu jako odkaz na unikátní barokní kostely na Broumovsku, ve kterých se festivalové koncerty každoročně konají. Významné výročí benediktinů připomene koncert věnovaný zcela duchovní hudbě. Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích přivítá čtyřicetičlenné hudební těleso – Kühnův smíšený sbor se sólistou Jakubem Hrubým pod vedením dirigenta Marka Vorlíčka.

"Kühnův smíšený sbor předvede historický průřez mší od renesance až po současnost," říká ke koncertu na téma Duchovní hudba v proměnách staletí dramaturgyně festivalu Za poklady Broumovska Tereza Kramplová. Sboristy doprovodí Markéta Mazourová (zvony) a Drahoslav Gric (varhany).

Kühnův smíšený sbor

patří do hudebního světa již půl století. Vznikl v roce 1959 připojením mužských hlasů k původně ženskému komornímu sboru, který založil ještě během svých studií na AMU, v roce 1958 Pavel Kühn (1938-2003). Sbor se postupně stal průkopníkem v uvádění a cappellových děl světového romantismu v koncertních sálech a nahrávacích studiích (J. Brahms, R. Schumann, A. Bruckner, R. Strauss, M. Reger ad.). Vedle řady vítězství v mezinárodních sborových soutěžích – např. v Itálii a Maďarsku – prokázal své kvality také v repertoáru oratorním a kantátovém, jenž se vyvíjel především v úzké spolupráci se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK. Těleso bylo partnerem i dalších prestižních symfonických těles domácích (ČF, SOČR, PKF ad.) a zahraničních (Concertgebouw-Orkestr, Tonhalle Orchester Zürich, Izraelská filharmonie ad.).

V 80. letech 20. století byl sbor přizván k několika projektům Nederlands Dans Theater, podílel se na představeních choreografa Jiřího Kyliána s hudbou I. Stravinského, M. Ravela, L. Janáčka, B. Martinů a P. Ebena.

Neméně výraznou a důležitou aktivitou sboru byla také účast na nahrávání filmové hudby (např. Miloš Forman: Lid versus Larry Flint), oper (např. Luboš Fišer: Lancelot), včetně podílu na realizaci filmů Františka Vláčila s hudbou Zdeňka Lišky (např. Markéta Lazarová).

Provádění novinek soudobé hudby patřilo vždy k samozřejmým činnostem; od počátku své existence těleso inspirovalo vznik řady děl soudobých skladatelů, má na svém kontě řadu znamenitých nahrávek ze všech stylových období (mj. kompletní sborové dílo B. Martinů a souborná nahrávka Fibichovy Hippodamie). Po letech spolupráce se vyprofilovaly tři nejvýraznější skladatelské osobnosti, které s tělesem spolupracovaly – Jan Novák, Václav Trojan a Luboš Fišer. V tomto roce se sbor zúčastnil rozsáhlého dvouletého projektu Martinů revisited, když vystoupil na Pražském jaru s provedením poličských kantát. O několik měsíců později na pódiu Smetanovy Litomyšle zazněla Polní mše.

Kühnův smíšený sbor se dodnes řadí mezi špičková pěvecká tělesa. Jeho zakladatel Pavel Kühn, jenž výrazně ovlivnil zvukově barevný ideál sborového zpěvu, s ním pracoval nepřetržitě takřka 45 let až do svého předčasného úmrtí. Poté se role sbormistra ujal Jan Rozehnal, který ve sboru působil necelé čtyři koncertní sezóny (2003-2006).

V současnosti je sbormistrem Marek Vorlíček (* 1979), absolvent oboru dirigování na Pražské konzervatoři a téhož oboru na HAMU. Jako dirigent hostoval u Komorní filharmonie Pardubice, Jihočeské komorní filharmonie a Filharmonie Hradec Králové, pravidelně spolupracuje s Plzeňskou filharmonií, s níž také realizoval několik nahrávek pro Český rozhlas. S vedením sborového tělesa má rovněž bohaté zkušenosti. Začínal jako sbormistr domažlického dětského klášterního sboru (od r. 1994), později (od r. 1997) domažlického smíšeného sboru Čerchovan. Absolvoval s ním desítky koncertů doma i v zahraničí a natočil dvě CD s duchovní hudbou. Za tuto práci obdržel národní sbormistrovskou cenu Unie českých pěveckých sborů.

Markéta Mazourová

Cesta Markéty Mazourové na Hudební fakultu AMU v Praze vedla přes Akademické gymnázium a Konzervatoř v Praze. Na ní vystudovala několik oborů: klavír u profesora Michala Rezka, skladbu populární hudby u profesorů Angelo Michajlova a Petra Maláska a nakonec bicí nástroje u profesorů Václava Mazáčka a Milana Adamce. Nyní je studentkou HAMU v Praze, jejími učiteli jsou Doc.Vladimír Vlasák a MgA.Tomáš Ondrůšek. Zúčastnila se několika soutěží na bicí nástroje, ze kterých si odnesla cenu za vítězství v soutěži YMFE v roce 2001 a v témže roce 2. místo v Soutěži konzervatoří České a Slovenské republiky). Vedle sólistické činnosti spolupracuje s řadou orchestrů a souborů - hostovala například v Komorní filharmonii Pardubice, Agonu, Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK, Komorním orchestru Berg ad., hrála se Saxofonovým kvartetem Bohemia, Virtuosi di Tuba,Trio PopClassic, Duo Saxofonico aj. Je autorkou více než sta písní, včetně textů. Některé vyšly na nosičích hudebních nakladatelství BM Music, Popron a Universal. Kromě písní píše i instrumentální skladby, především pro bicí nástroje, komorní hudbu a melodramy.

Jakub Hrubý

se narodil v Broumově. Vyrůstal v hudební rodině, studoval varhany, zpíval ve sboru. Vystudoval konzervatoř v Kroměříži a dále HAMU v Praze obor sólový zpěv u Prof. Renné Tučka a Naděždy Kniplové. Je vyhledávaným sólistou festivalů a koncertů. Pravidelně spolupracuje s Pražským filharmonickým sborem, Pražským komorním sborem, Pražským katedrálním sborem, Kühnovým smíšeným sborem. Vystupoval ve všech evropských zemích, také v Libanonu a Izraeli, na Kanárských ostrovech ad.

Je dvorním interpretem díla východočeského rodáka Luboše Sluky. Na zámku v Kroměříži vystupoval pod taktovkou Tomáše Netopila (šéfdirigent opery Národního divadla). Spolupracoval s Pražskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Filharmonií Bohuslava Martinů, Filharmonií Hradec Králové, Komorní filharmonií Pardubice. Od sezóny 2010/2011 je členem souboru opery Národního divadla v Praze.

Drahoslav Gric

pochází z malé vesnice v Moravském krasu Šošůvka. Po absolvování konzervatoře v Brně, kde ho v oboru varhany vyučoval Zdeněk Nováček, nastoupil na pražskou HAMU, kde studuje pod vedením Jaroslava Tůmy.

Drahoslav Gric absolvoval řadu kurzů u významných varhaníků (L. F. Tagliavini, P. D. Peretti, A. Liebig, M. Sander, J. Gembalski, L. Ghielmi, H. Vogel, B. K. Bryndorf), účastnil se varhanních soutěží v Opavě (2004) a v Brně (2007), kde získal druhé ceny. Jeho dosavadním největším úspěchem je vítězství na mezinárodní varhanní soutěži v německém Magdeburgu (2008). Působí v chrámech P. M. Bolestné ve Sloupu v Moravském krasu a P. M. Sněžné v Praze. Zabývá se koncertní činností v ČR i v zahraničí.