Zvuk nalezeného piána a syntezátoru. Náchodskou Aulu rozezní Bára Zmeková trio
První výrazný koncert letošního jara v náchodské Aule Jiráskova gymnázia. Bára Zmeková trio vystoupí tento pátek 10. dubna od 19 hodin. O jejích koncertech se říká, že je to soul trip nebo poezie v hudbě. Věděli jste, že cesta této hudebnice vedla také přes Broumovsko?
Zpěvačka, pianistka a skladatelka osobitých písní Bára Zmeková v jedné z nich zpívá: Jako část písní, které znáš, se vznášíš po krajích. Dnes i ona se svojí tvorbou cestuje po světě, ale především po českých regionech. Konkrétně na ten zdejší vzpomíná v jednom zážitku z dob studií pražského gymnázia.
„Broumovsko mám moc ráda. Když jsme v kvintě jeli do Broumova na výtvarný kurz, byl klášter ještě neopravený. Stálo tam křídlo a já se tehdy poprvé za dobu středoškolských studií přiznala spolužákům, že dělám písničky a hraju. Později jsem v Broumově prožila v průběhu tří let několik týdnů na kurzu vokální práce. Mám ale vazby i na Náchod, kde se narodila moje maminka. Ještě nikdy jsem tam nehrála, tak se na koncert v Aule moc těším,“ prozrazuje zpěvačka.
Během dospívání neměla Bára jasno, zda se skutečně vydá na cestu hudebnice. Vystudovala VOŠ Jaroslava Ježka, obor tvorba textu a scénáře a indologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Sama svou cestu komentuje takto: „Věnovat se hudbě byla spíš vedlejší možnost a musela jsem si to vždycky vydobýt, přitom to bylo to, co jsem nejvíc milovala.“
Svoje první písně, niterně prožívané, nechala podrobit přísné kritice svého učitele. Poučena tvořila a hrála dál, také třeba brigádně jako pianistka po restauracích. Dnes má na kontě tři autorská alba, cenu diváků i odborné poroty Czech Music Crossroads 2019 a dvě nominace na cenu Anděl 2020.
Klavír s poraněným zvukem
Se vznikem nejnovějšího alba Jediný na světě (2024) se pojí nevšední příběh. Bára měla odcestovat na týden až dva do Úštěku, na uměleckou rezidenci v prostorách zrekonstruovaného gotického dvojdomu, tzv. dvojčete. Aniž to tušila, čekalo ji tam inspirativní setkání s výjimečným nástrojem, klavírem z roku 1892 s trochu poraněným zvukem. Patřilo židovské rodině, která odtamtud musela ve třicátých letech uprchnout do Ameriky.
„S pianem jsme prorostly skrz naskrz. Poprosila jsem majitele, abych tam mohla zůstat déle a nahrát na něj celou desku. Také jsem měla s sebou syntezátor se záměrem hledat nové cesty. Oba nástroje se zvukově velmi dobře doplňují, což mě vedlo novým směrem, který jsem předtím neznala,“ přibližuje Bára tvůrčí proces vzniku svého posledního alba. Ukázky z něj zazní živě už tento pátek v Náchodě. Báru na pódiu doprovodí basista Pavel Šmíd a bubeník Viktor Dořičák.
Článek vznikl jako výstup workshopů kulturní publicistiky, které pořádá zpravodajský web Naše Broumovsko za podpory Královéhradeckého kraje.