Broumov je opravdu pozoruhodné město
Sobota, 16. října 2021
.jpg)
V úterý 19. října od 17:30 se v Městské knihovně uskuteční Literární Café – autorské čtení a beseda se spisovatelem a aktuálním rezidentem Literárního domku Ladislavem Šerým. Při této příležitosti jsme s ním udělali krátký rozhovor.
Máte rád podzim?
Mám rád podzim, nejradši ze všech období. Ještě musíme chvíli počkat, až se zbarví stromy, a pak to bude ono. A i ten podzim životní se mi zdá docela dobrý.
Ve Vaší knize Nikdy nebylo líp mě zaujaly popisy Prahy. Chodíte raději po městě, nebo do přírody?
Jsem spíš městský chodec. Přestože jsem v mládí jezdil rád na vandry, do přírody mě naučila chodit až moje žena, která zase nemusí města. Vyrostl jsem ve Šternberku u Olomouce, ale vždy jsem věděl, že chci do Prahy, bylo to moje vysněné město. Od chvíle, kdy jsem tam v 18 letech přišel na studia, jsem hodně chodil po městě, jezdil městskou dopravou až na konečnou a pěšky se vracel do centra. Myslím, že znám hlavní město důkladněji než většina rodilých Pražáků. Nyní jsem zaměstnán v Památníku národního písemnictví, který sídlí ve Strahovském klášteře. Mohu tedy téměř každý den ráno kráčet ze Smíchova nahoru na Petřín a po práci přes Malou stranu kolem řeky domů. Když jsem žil dva roky v Paříži, také jsem tam hodně chodil pěšky.
Jak se Vám pracuje v Literárním domku?
Moc jsem toho zatím neudělal, jsem tu krátce. Musím se naladit, poznávám město včetně restauračních zařízení, zajel jsem si do Teplických skal, prozkoumal okolí na kole. Přijel jsem s cílem uspořádat si kratší texty, kterých se mi během několika let nashromáždilo dost. Teď to rovnám, něco vyhazuji, něco nechávám, rád bych tu napsal i nějaké nové básně. Uvidíme, co z toho bude.
Jaký musíte mít impuls, abyste si sedl a začal psát?
Ani nevím, přichází to samo, spíše ve vlnách – někdy celé měsíce nenapíšu nic, potom se to najednou spustí. Dlouho jsem se zabýval spíše překlady z moderní francouzské literatury a stále jsem trochu překvapen, že se ze mě v posledních deseti letech stal píšící autor. Mám svou teorii marginální literatury: je řada autorů, kteří píší kvalitně, ale experimentální nebo méně stravitelný způsob jejich tvorby je předurčuje k tomu, že zůstávají na okraji zájmu a nikdy se nestanou součástí hlavního literárního proudu. Často jsou ceněni spíše literárními historiky než čtenáři.
Proč jste se rozhodl pro literární rezidenturu na Broumovsku?
Potřeboval jsem klid na uspořádání myšlenek a na psaní, v běžném pracovním kolotoči ho příliš není. Vzal jsem si neplacené volno a zbytek dovolené a rozhodně nelituji. Broumov je opravdu pozoruhodné město, je to sevřený urbanistický celek, mám rád i jeho industriální architekturu. Zatím se mi jeví jako ideální místo pro literární činnost.
Ladislav Šerý je spisovatel, filozof a překladatel. Vystudoval češtinu a francouzštinu na filozofické fakultě UK v Praze, do roku 1990 pracoval v kotelnách smíchovských činžáků, poté deset let přednášel moderní francouzskou literaturu, dva roky tlumočil při rekonstrukci českého velvyslanectví v Paříži, třináct let působil na FAMU a od roku 2018 se stará o vědu a výzkum v Památníku národního písemnictví. Překládal Artauda, Bataille, Daumala, Queneaua, Geneta, Camuse, Mandiarguese a jiné. Vydal: První knížka o tom, že řád je chaos a že potřebujem světlo a nedovedem žít ve tmě a že každýmu obsahu se vnutí nějaká forma a že moc je všude a nikde a že i ta blbá svoboda je jenom jako a že ještě nenastala ta pravá dekolonizace a že i to umění je jeden velkej mýtus (DharmaGaia, 1997), Laserová romance (Analogon, 2005), Laserová romance 2 (Fra, 2008), Laserová romance 3 (Fra, 2009), Nikdy nebylo líp (Fra, 2016, nominace Magnesia Litera za prózu).
