Na jeden den kulturní publicistkou

Kateřina Říhová, ilustrace Kateřina Vítová, foto archiv NB Pátek, 1. května 2026

Sdílet na:

Vstát v sobotu 21. března ještě před obědem byla pro mě první velká výzva. A další následovaly hned vzápětí: zaplatit v Broumově parkovné a v labyrintu místního kláštera včas najít Kreslírnu. Zbytek workshopu kulturní publicistiky, kterého jsem se mohla díky naší školní redakci zúčastnit, už ale naštěstí proběhl hladce.  

Představte si, že jste na redakční poradě. Workshop kulturní publicistky.

V prosluněné Kreslírně mě čekala nejen pestrá skupina účastníků, ale především tři zkušené lektorky, které nás provázely celým dnem. Svět médií i kultury nám přiblížily Veronika Černohous (autorka podcastu Suflér s praxí v ČT i rozhlase), Michaela Mašková (šéfredaktorka zpravodajského webu Naše Broumovsko) a Petra Kultová (spolupracovnice Našeho Broumovska a bývalá redaktorka ČRo Vltava).

Taje novinářských žánrů

V úvodu jsme se ponořili do tajů novinářských žánrů. Věděli jste, že novinařina a publicistika nejsou to samé? Zaujalo mě i povídání o ne až tak tradičních formátech, jako je například publicistická montáž. Po teorii o psaném textu i audio formátech přišel čas na praxi. Naše kroky vedly do čerstvě zrekonstruované broumovské knihovny. Celý prostor hrál pastelovými barvami a působil jako moderní kreativní srdce města. Jedinou drobnou vadu na kráse jsem našla na toaletách – sice mě pobavily kachličky s Bobem a Bobkem, ale obří okno vedoucí přímo na jídelnu přes ulici (a bez závěsů!) vyžaduje od návštěvníků značnou dávku odvahy.

V knihovně právě probíhala výstava ilustrací z knihy Jiřího Dvořáka Myko. Kompletní zpravodaj ze světa hub, která získala prestižní ocenění Magnesia Litera 2024. Zde jsme si mohli vyzkoušet roli reportérek a reportérů se vším všudy a měli jsme dokonce příležitost vyzpovídat i samotnou autorku ilustrací, Danielu Olejníkovou. Překvapilo mě, jak moc se novinářská práce v terénu liší od klidu nahrávacího studia, na které jsem byla zvyklá. Člověk musí správně navnímat atmosféru, rychle vymyslet smysluplné otázky a pak sebrat odvahu a respondenta „odchytit“. Je to těžší, než se zdá, a za tuhle zkušenost jsem moc vděčná.

Hlava plná nápadů

Po obědě nás čekal další test novinářských dovedností, a to simulace skutečné redakční porady. Museli jsme v krátkém čase vymyslet nosná témata a přesvědčit „vedení“ o jejich důležitosti. Díky tomu jsem se naučila, že dobrý článek není jen suchým popisem jedné  události. Aby byl pro čtenáře skutečně zajímavý, musí nabídnout i přesah – ať už jde o historický kontext, paralelu se současností, nebo lokální souvislosti. To se může zdát jako samozřejmost, ale díky této debatě jsem si uvědomila, kolik textů (včetně mých vlastních) na tento základní princip zapomíná. 

Workshop mi ukázal, že kulturní publicistika není jen o psaní, ale hlavně o dívání se kolem sebe a hledání příběhů.

Poté už se každý z nás pod odborným dohledem lektorek pustil do práce na vlastním projektu, článku nebo audio reportáži. Domů jsem odjížděla s hlavou plnou nápadů a jedním domácím úkolem – dokončit rozpracovaný text. Workshop mi ukázal, že kulturní publicistika není jen o psaní, ale hlavně o dívání se kolem sebe a hledání příběhů tam, kde byste je možná nečekali.

Autorky jsou studentky Jiráskova gymnázia v Náchodě.

Článek vznikl jako výstup workshopů kulturní publicistiky pro veřejnost a studenty, které pořádal zpravodajský web Naše Broumovsko za podpory Královéhradeckého kraje.