Petr Bergmann vydal svoji další knihu. Usiluje zároveň o zpřístupnění regionální literatury veřejnosti

Minulý týden jste vydal svoji další knihu Krkonoše na starých rytinách a litografiích. Mohl byste ji představit?

Velmi rád, děkuji za tento prostor. Kniha je opět sestavena z mého sbírkového fondu a přináší reprodukce více než 200 starých grafik Krkonoš, ať už krajinných vedut, vyobrazení zaniklých a nebo zcela k nepoznání přestavěných horských bud, krkonošských sídel od Harrachova přes Jilemnici, Vrchlabí, Janské Lázně, Hostinné a Trutnov až po Žacléř, ale také slezskou stranu, která je nám Čechům méně známá. Čtenáři tedy v knize najdou také Sklářskou Porubu a slavnou, dnes již zaniklou Josefininu huť, Slezské Teplice, Jelení Horu, Karpač a další místa, zámky, park v Bukovci, přírodní lokality na severní straně Krkonoš a rovněž boudy v dnešním Polsku, v době vzniku rytin však v tehdejším Prusku. Zastoupeni jsou význační autoři jako J. P. Veith, F. B. Werner, A. Balzer, F. A. Tittel, C. T. Mattis, G. Taubert, J. Mařák, K. Kořistka a mnozí další. Rytiny doplňují staré mapy, pohlednice, ale také současné fotografie fotografa Jana Hrdého, které v několika případech poskytují zajímavá srovnání podoby krajiny, budov a sídel před 150 – 200 lety a nyní.

Nezapomněl jste ani na Broumov či Teplicko – adršpašské skály.

Rozhodně nezapomněl, jednak proto, že jsem patriotem Broumovska, ale také z toho důvodu, že dříve byl názvem Riesengebirge označován celý masiv pohoří od Jizerských hor téměř až k Orlickým horám, tedy včetně Adršpachu, Broumovska až k Hejšovině a proto jsou tyto lokality v knize rovněž zařazeny. Dalším neméně důležitým důvodem je propojenost zejména Krkonoš a Adršpachu dílem mnohých autorů, počínaje Antonem Balzerem, přes Tittela, Mattise, Tauberta a mnohé další, kteří všichni tvořili v celé oblasti a je velmi zajímavé v knize tuto souvislost vidět. Totéž platí o mnoha tvůrcích suvenýrových leporel a alb, vydavatelích pohlednic anebo fotografech věhlasných jmen.

Kolikátá je to už vaše kniha?

Krkonoše jsou třetí mojí samostatnou knihou, čtenáři jistě znají Broumovsko na historických zobrazeních, v loňském roce jsem vydal knihu Studánka 1715-2015 k výročí 300 let od vzniku poutního místa v Malých Svatoňovicích na Jestřebích horách. Dříve jsem ještě spolupracoval na knihách Broumovsko – Interpretace kulturního a historického dědictví a na almanachu k výročí 200 let od vzniku divadla v Broumově. Posluchači alternativní hudby možná znají mojí vůbec první knihu z roku 1990 nazvanou podle písně Pavla Zajíčka Papírový absolutno, sborník textů českých alternativních hudebních skupin.

Jste sběratel pohlednic, grafik či starých map. Jsou ještě nějaké, které jste nezveřejnil? Plánujete tedy nějakou další knihu?

Samozřejmě, na mých knihách je vždy nejtěžší vyřazování materiálu, který se nevešel. V případě Krkonoš jsem se záměrně omezil počtem stran 304, aby kniha měla rozumný rozměr a váhu a zájemci s ní mohli vyrazit i do hor. Takže spousta grafik do souboru zařazena nebyla, musel jsem vynechat i některé kapitoly. Podobně to bylo také v případě Broumovska, které jsem z tohoto důvodu rozdělil na dva díly. Nyní pracuji na vydání druhého dílu, který bude zaměřen na Policko, Stárkovsko a Machovsko, ale přinese několik kapitol také z Broumovské kotliny, spíše tematických, jako Hospody na Broumovsku, Továrnické vily, Události na pohlednicích nebo Umělecké pohlednice z Broumovska. Nyní se však soustředím na knihu o benediktinském mnichu, spisovateli, všestranném umělci a vlastenci Sigismundu Bouškovi, který působil jako kaplan a později farář na Broumovsku a jehož výročí 150 let od jeho narození si letos připomínáme. V Muzeu Broumovska k této příležitosti připravuji velkou výstavu. Rozpracované mám i další knižní tituly, ale o těch třeba řeknu více někdy příště.

Jako jeden z patnácti autorů jste byl zařazen do akce Velký knižní čtvrtek. Co to pro vás znamená?

Velký knižní čtvrtek je marketingovou a propagační akcí distribuční společnosti Kosmas, která mne s touto nabídkou oslovila. Je to pro mne velká pocta a obrovská příležitost dostat moje knihy k podstatně širšímu spektru čtenářů. Jsem regionální písmák a malý nakladatel, který nemůže o celorepublikovém trhu ani snít bez podpory, jakou mi nabídl Kosmas. Zároveň to vnímám jako projev důvěry v mojí práci a v knižní titul Krkonoše na starých rytinách a litografiích, protože je potřeba si uvědomit, že do výběru jsem byl zařazen ještě před dokončením knihy a Kosmas tak kupoval zajíce v pytli. Tím je jejich přístup pro mne dvojnásob cenný. Nebylo mnoho těch, kteří v titul dopředu věřili, proto jsem za projevy důvěry a podpory vděčný například Česko-německému fondu budoucnosti nebo panu Karlu Francovi z firmy Lutoma z Broumova a DDM Ulita v Broumově, kde mi velmi pomohli poskytnutím zázemí v závěrečné fázi dokončování knihy.

Kde jste knihu křtil? Kmotrem prý byl známý architekt a herec David Vávra!

Křest knihy se konal v kavárně Zahrada v Praze, ve stejný den, kdy proběhl Velký knižní čtvrtek, a jak říkáte, kmotrem byl David Vávra.

V loňském roce jste založil Institut regionální paměti Broumovska, jaké je poslání této organizace?

Hlavním smyslem činnosti Institutu regionální paměti je správa mého sbírkového fondu a jeho zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím digitalizace, publikační a výstavní činnosti a provozováním knihovny regionální literatury. To vše je zatím ve fázi příprav, protože se mi nedaří pro Institut zajistit adekvátní prostory, kde by mohl působit. Jinak je vše připraveno a hned jak najdu vhodný objekt a přizpůsobím ho potřebám Institutu, veřejnost získá přístup ke všem položkám mého fondu, tedy starým mapám, místopisným vyobrazením, archiváliím, korespondenci a místopisné a historiografické regionální literatuře. To je nyní jeden z mých hlavních úkolů.

Foto archiv Petra Bergmanna