Příběhy z druhé strany hranice (místy i z naší)

Jan Meier

Pátek, 28. června 2019

Sdílet na:

Literát a filmař Hubert Klimko-Dobrzaniecki se v roce 1967 narodil v polské Bielavě na odvráceném úpatí Sovích hor, vzdálené asi třicet kilometrů od Broumova. Řadu let žil na Islandu, kde vykonával několik různých profesí, nyní má bydliště ve Vídni.

Broumov a jeho okolí spisovatele láká už od dětských let, kdy pro něho město bylo nedostupné, neboť přátelská česko-polská hranice byla nepropustná stejně jako železná opona mezi Východem a Západem. (Ve svém psaní i v životě autor ovšem pojem a smysl hranic, jak vidět, stírá.) Jak to bylo možné, Broumov vstoupil do jeho života i literární tvorby. V Povídkách z Evropy (česky nevyšly) se v Broumově odehrává Česká povídka, v knize Ukolébavka pro oběšence (existuje ve slovenském překladu) zas autor vzpomíná na besedu v broumovské knihovně, jejíž návštěvníci se dvě hodiny po ohlášeném začátku rozešli a až poté dorazil autor, kterého cestou z Německa zdržela silniční nehoda a konflikt s policií.

V brněnském nakladatelství Větrné mlýny vyšla před měsícem povídková kniha Huberta Klimko-Dobrzanieckého Blázen. Její příběhy se odehrávají především v autorově Bielavě, zvlášť v dobách jeho klukovství a dospívání. Vlastní je jim autorovo suverénní vypravěčství, suchý, nevtíravý, místy dost černý humor i jemná ironie, stejně jako smysl pro kuriózní situace a zvraty v životě hrdinů. Autor nešetří epizodami (někdy až moritáty, třeba o rozřezaném dělníkovi na pile) a čtenář se může dohadovat, které z nich vznikly v autorově fantazii a které mají základ ve skutečných událostech.

Významné je umístění většiny příběhů v kraji pod Sovími horami. S popisy zdejších míst, zvlášť bielavských ulic a zákoutí, se autor místy doslova mazlí – důležitější však je, že výrazně pracuje s jejich pamětí (podobně jako např. O. Tokarczuková či J. Batorová, věnující se rovněž Dolnímu Slezsku, resp. Kladsku). Některé z povídek se odehrávají v předválečných a válečných časech, kdy byl region součástí Německa, další v dobách poválečných, v nichž z fasád domů stále prosvítají německé nápisy. Poctou Broumovu je povídka Touha, jež původně, v kratší verzi, vyšla v knize Stanice Bielava-západ pod názvem Let, a pro Český rozhlas-Vltava ji v roce 2015 načetl Igor Bareš. Příběh vypráví o snaze žáka z Bielavy a jeho učitele dostat se v časech neprůchodných hranic do Broumova, který byl městem jejich snů. Pokus o přelet na rogalu skončil téměř v okně knihovny na broumovském náměstí – a pak ve vězení na Pankráci. V autorově dovětku se dočítáme, že poté, co byl otevřen přechod v Otovicích, se "pečlivě střežený poklad na druhé straně hor zvolna stával společným vlastnictvím".

Povídky v knize Blázen kongeniálně přeložil Jiří Červenka.