Prostorová instalace Veroniky Resslové zahájí druhý výstavní rok Galerie Dům v Broumově

Druhý výstavní rok Galerie Dům v klášterní Zahradě* v Broumově zahajuje site specific (pozn. redakce - výtvarné dílo vytvořené pro konkrétní místo) prostorová instalace Veroniky Resslové Celodenní promítání v kině bez významu. Vernisáž výstavy začne v sobotu v 19:30 hodin. Výstava potrvá do 16. června.
Veronika Resslová pochází z Jaroměře, v současné době žije v Praze. Roku 2004 absolvovala Akademii výtvarných umění v sochařském ateliéru profesora Jindřicha Zeithammla. Ve své umělecké práci se zabývá prázdným prostorem uvnitř architektury – v prostorovém, časovém nebo světelném aspektu. Vytváří site specific malby, instalace a objekty, mající často efemérní charakter (poz. redakce - rychle pomíjející, prchavý). V Praze se konaly její samostatné výstavy IN/OUT (2010), Trubky a bubliny (2011), Bílý nástěnka (2012) a v letošním roce Minulý týden jsem byl barokní oltář / čeština pro cizince. Pro náchodskou Galerii výtvarného umění připravila roku 2011 instalaci Místnost se zásuvkami. Je kurátorkou site specific prostoru Bílý nástěnka v pražské Galerii Školská 28, kde dále spoluzaložila zvukovou galerii Díra, koordinuje zde i rezidenční programy a dětské workshopy. Podílí se na tvorbě programu site specific galerie Projektplus na nádraží Praha-Holešovice. V současné době je doktorandkou Fakulty výtvarných umění VUT v Brně.
"Pro Galerii Dům Veronika Resslová vytvořila prostorovou instalaci s projekcí tematizující proměny intenzity denního světla. Zvolila formu architektonicko - sochařsko - kvazifilmového charakteru. Propojením dvou oken pomocí hranolové konstrukce pokryté pauzovacím papírem (ostatní okna zatemnila) navodila představu projekční plochy, kterou je možné sledovat z kinosedaček. Interval světelných situací zprostředkovala projekcí posloupnosti proměn snímaných 24 hodin v pravidelných časových intervalech. Plochy vytvořeného tělesa nejsou sochařské, podmíněné plasticitou definovanou vyvěráním života od středu vně, ale geometrické. Současně však nelze hovořit o povrchu bez hloubky jako u minimalistických objektů. Z hlediska architektonického zkosený hranol vytváří „světelný průduch", organicky propojující nitro stavby s exteriérem. Invenčním momentem konceptu je téma vyprázdněné/bezpředmětné kvazifilmové projekce, „kina bez významu". Záměr instalace spočívá ve zviditelnění přítomnosti světla," uvedla kurátorka výstavy Iva Mladičová.