Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání

Recenze filmu Marka Thera Selský svět

Petr Bergmann, foto archiv PB

Pátek, 9. září 2022

Recenze filmu Marka Thera Selský svět

Poslední měsíc zbývá zájemcům o návštěvu výstavy starých map k výročí 300 let od vzniku Müllerovy mapy Českého království, která probíhá v Muzeu Broumovska v benediktinském klášteře v Broumově. Výstavu v letošním roce doplnily umělecké intervence současných umělců Jany Kasalové a Marka Thera, který přímo pro výstavu vytvořil krátký film Welt des Bauern (Selský svět), inspirovaný krajinou Broumovska. Nabízíme zde recenzi filmu od kurátora výstavy Petra Bergmanna. 

V letech 2021 a 2022 vznikal na Broumovsku nový krátký film vizuálního umělce Marka Thera. Film byl vytvořen jako doprovodný projekt výstavy starých map k výročí 300 let od vydání Müllerovy mapy Českého království, kterou uspořádal Institut regionální paměti v Muzeu Broumovska a krátkometrážní dílo Institut rovněž produkoval. Volným zadáním pro tvůrce filmu bylo téma hranic, krajiny a souvisejících vztahů, zejména vztahu autora snímku k Broumovsku. Rodina Marka Thera pochází z Broumovska a umělec sám má k regionu silnou vazbu, která se projevuje nejen udržováním styku s jeho příbuznými, ať už na Broumovsku, anebo žijícími po nuceném odchodu v roce 1945 v Německu, péčí o hroby zemřelých příslušníků rodu, nebo realizací uměleckých projektů.

Poprvé se Mark Ther představil v Broumově jako videoartový umělec společně s Ondřejem Brodym v roce 2003 v rámci mezinárodní výstavy CrissXCross v tehdejším Centru Broumov. Od malby zběhnuvší student výtvarné akademie se následně věnoval instalacím, multimediální tvorbě a videoartu a do jeho krátkometrážní filmové tvorby začalo pronikat sudetoněmecké téma. Lze snad bez nadsázky říci, že v nějaké formě je přítomné v každém jeho počinu. Kresbou a kombinovanou technikou později reagoval na soubor kreseb dochovaný po jeho praprastrýci Franzi Schmelzovi z Ottendorfu (Otovice u Broumova). Autodidakt Schmelz vytvářel minimalistické črty krajiny a zachycoval v ní postavy v karikaturní zkratce. Jeho kresby, jejichž hlavní motiv je mnohdy vyjádřen jen jednou linkou, interpretoval Mark Ther vlastním tvůrčím přístupem a rozvinutou technikou, ale při dodržení původního charakteru předloh. Navázal tak na své rodové kumštýřské kořeny a zároveň dostával do ruky tvarosloví broumovské krajiny, které Schmelz více intuitivně než mistrně, přesto ale bravurně, vystihoval. Ther při svém vrozeném zájmu zkoumal Schmelzovy kresby ve snaze najít zpodobňovaná místa a pronikal tak hlouběji do poznání a souznění se specifickým reliéfem obklopujícím Broumovskou kotlinu. Právě toto přísně vymezené ohraničení prostoru nazývaného broumovskými Němci Braunauer Ländchen, Broumovská zemička, kde se za horizonty skrývalo na severní straně Prusko, na jižní Kladsko a na západní Čechy, oslovovalo před sto lety Schmelze stejně silně, jako Thera v současnosti. Schmelzův odkaz vtáhl Mark Ther také do svého filmu Enkel (2015). Po výstavách svých kresebných interpretací v Nau galerii v Olomouci (2015), Oblastní galerii Liberec (2016) a Trafo galerii v Praze (2017) absolvoval Mark Ther v roce 2019 rezidenční pobyt v broumovském benediktinském klášteře a na jeho závěr uspořádal v Broumově komorní výstavu svých kreseb a instalací. Vlastní pojetí zachycování spíše pocitu z krajiny než její vizuální podoby, provedené perokresbou a kombinovanou technikou, konfrontoval Ther v Broumově ještě s grafickými vedutami Schmelzova současníka Karla Schwetze, který působil na Broumovsku ve druhé polovině dvacátých let dvacátého století. Kurátorem výstavy byl Otto M. Urban.

Takto silně vybaven přistoupil Mark Ther k vytvoření krátkého filmu Welt des Bauern (Selský svět), jehož název inspirovala stejnojmenná kniha otovického spisovatele Huga Scholze, vydaná v roce 1927 v Breslau (Vratislav). Ačkoli film vypráví příběh hlavní postavy, mladíka Johanna, téma hranic, a nejen těch státních, je v něm přítomné, stejně jako obraznost krajiny. Autor volil záměrně zcela věrné prostředí a kulisy, zasazující děj do Schmelzovy a Scholzovy doby. Spolu s autentickou přírodou a krajinou Broumovska se ve filmu setkáváme s místními lidovými stavbami v Šestidomí, Šonově a jinde, dokonce s původním nábytkem, artefakty a jinými detaily. Ve filmu si tak zahraje nejen zmíněná kniha Huga Scholze, ale také ilustrace, které pro ni vytvořil broumovský malíř Fritz Stonner, nebo něžná dobová grafika malířky Sidonie Springer, dekorující Johannovu světničku.

Mladík Johann se vydává do přírody, aby hledal inspiraci pro kreslení. Vyběhne ze svého domu a do jeho světničky vstupuje starostlivá babička, aby za ním vyhlédla z okna. Zazní broumovský dialekt, babička si pro sebe konstatuje, že chlapec je ten tam. „Má tu hezky uklizeno. Nebudu mu na nic sahat,“ říká stařena, ale zvědavost jí nedá a zalistuje v knize Welt des Bauern, položené na stole. Bezděky tak najde fotografii, card de visit, podobenku mladíka fotografovaného v ateliéru Fuchs v Hronově, tedy Čecha. Odhaluje tak chlapcovo intimní tajemství a téma hranic zde promlouvá k divákovi z více rovin hned úvodní scéně filmu. Příběh se nadále odvíjí banální zápletkou, která umožňuje rozvinout hlavní motiv: romantizující pohled na přírodu, umožňující vše příjemné, od dětinského válení sudů na louce, přes osvěžení v chladivém potoce, až po tvůrčí propojení umělce s inspirujícím objektem. Nepříjemná nehoda pak vyruší kreslíře a odvádí jej od rozdělaného dílka i z místa, které předtím pracně hledal. Johann, ve snaze najít ptáčka, který jej prvně zaujal a následně pokálel, zabloudí. Zaměřen na poletujícího opeřence přestal vnímat proměnu lesa a krajiny a ocitá se na mýtině, kde sedí jiný mladý muž. „Tady už je Kladsko“, pronese. Volná příroda, její romantika, rozlehlost krajiny a tajemnost horizontu jako by přestávaly existovat, jako by postrádaly smyslu, pozbývaly své podstaty. Aniž by sedící muž použil jakékoli gesto, ačkoli rovněž maluje, dokonce stejného ptáčka jako maloval Johann, stává se jakýmsi strážcem, zosobněním domény jiného teritoria, ztělesněním hraniční čáry. Zaskočený Johann se otočí a odchází zpět do Čech. Ptáček hranici nerespektuje a mizí Johannovi z očí.

Filmy Marka Thera jsou více o zprostředkování emocí a estetiky, než o vyprávění děje a není tomu jinak ani v případě filmu Welt des Bauern. Nějaký děj se tu nesporně odehrává, ale jeho lapidárnost dovoluje divákům domýšlet vlastní obsahy, dotvářet příběh před filmem i po něm, vnímat jej jako výsek ze života postavy, se kterou nám bylo dáno se potkat, seznámit, naladit se na její prožívání a probudit tak v sobě zvědavost po celém zbytku jejího osudu, vyjma těch osmi minut, které známe. Co bylo před tím, co bylo potom? Kdo byl ten mladík z Hronova a co ten muž z Kladska? Takto fungují Therovy filmy, jsou oknem do obrazu, živého obrazu, kterému chceme porozumět, proniknout do něj a vědět o něm vše. Ale aby to bylo možné, musíme se už stát sami sobě vypravěči. Naproti tomu estetiku a podmanivou atmosféru filmu určuje Ther, zde není pro diváckou představivost prostor, vše je dáno, přísně a pedantsky dotaženo, až na pomezí hraného dokumentu.

Mark Ther vybral pro ztvárnění postav svého filmu stejně autentické herce, jako vybíral objekty a interiéry, nebo volil krajinu a přírodní scenérie. Babičku hraje Marianna Tomášovská, mladíky Jan Pelán a Jakub Gruss. Všichni mají silné pouto k Broumovsku, stejně jako autor. Film je tak skutečným lokálním produktem, made in Braunauer Ländchen. Jeho výrobu podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Královéhradecký kraj, premiéra filmu se uskutečnila v srpnu 2022 v Muzeu Broumovska.

 

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

Diskuse zatím neobsahuje žádné příspěvky.
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Plchová
Telefon: +420 734 257 512
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)