Romano Drom – vzpomínky pamětníků

P. Kultová, J. Hamerský, foto S. Valášková, A. Hlaváčková

Sobota, 15. dubna 2023

Sdílet na:

Od 6. dubna je možné v klášterní zahradě zhlédnout výstavu Romano Drom, která zachycuje vzpomínky romských starousedlíků, jejichž rodiče opustili v poválečných letech Slovensko a našli nový život na Broumovsku. Vzpomínky ukazují, jak zde Romové žili, jak se zapojovali do společnosti, odhalují dosud neznámé příběhy. Výstava potrvá jeden měsíc.

O výstavě Romano Drom – romská cesta aneb vzpomínky romských starousedlíků

Vzpomínky jsou bohatství, které si zaslouží naši pozornost a péči. Proto jsme se rozhodli podpořit naše aktivní sousedy z romské komunity v jejich přání zachytit vzpomínky svých blízkých a poznat proměnu života na Broumovsku. Po celý duben si můžete v klášterní zahradě prohlédnout novou putovní výstavu příběhů romských starousedlíků, kteří přišli do našeho kraje po válce. Ponořte se do živé paměti našich sousedů.

Rok práce, hodiny pozorného naslouchání, přepisovaní zaznamenaných vyprávění a jejich skládání do jednoho velkého příběhu. Taková byla pouť za výstavou Romano Drom – romská cesta přibližující vzpomínky romských starousedlíků, jejichž rodiče opustili v poválečných letech rodné Slovensko a našli nový domov na Broumovsku. Na počátku této pouti bylo přání aktivních romských Broumovaček a Broumováků Nikoly Jeremiášové, Andrey Zálišové a Jiřího Bartoše zachytit vyprávění svých rodinných příslušníků a přátel.

Ve svých vyprávěních se vracejí do bezstarostného dětství, líčí bohatý kulturní život města, ale i proměnu společenského ovzduší po roce 1989 a pozdější těžkosti s hledáním zaměstnání nebo vhodného bydlení. Všechny pamětníky ale spojují veskrze hezké vzpomínky na život v Broumově, hrdost na svůj původ a přání, aby se nám zde společně dobře žilo.

Slavnostní vernisáž výstavy proběhla za hojné účasti a v doprovodu bohatého kulturního programu 6. dubna v rámci broumovských předoslav Mezinárodního dne Romů. Vzpomínky si můžete přečíst a poslechnout po dobu jednoho měsíce v klášterní zahradě vedle Dřevníku, v elektronické verzi naleznete výstavu zde: https://drive.google.com/file/d/1Z3dW8HzAYIoVGsXDqCzq7HVvDzst7jvJ/view?usp=sharing

Pavla Jenková, Petra Kultová, autorky výstavy

Proslov Jana Hamerského ku příležitosti zahájení výstavy Romano Drom 6. dubna 2023.

Přátelé,

než vám výstavu představím, chci poděkovat všem, kteří ji připravovali a sdíleli své životní příběhy. Velmi si vážím této důvěry a společné práce. Těžko bychom jinak mohli začít splácet obří dluh Broumova vůči romské komunitě. Němci i Češi už si k dějinám města řekli svoje, váš pohled doteď chyběl. Nemůžeme psát o Broumově a nedívat se na život v něm zdola.

Romské ruce odvedly tu nejtěžší a nejméně vděčnou práci, zabydlely zpustlý poválečný Broumov. Pečovaly o děti zrovna jako o nejlepší damašek a brokát, skládaly, stavěly a opravovaly domy a mosty, pokládaly vodovody, kanalizace, telefon, elektrické rozvody, hrály do noci na housle, harmoniky a kytary – určitě jsem nejmenoval všechno. Abychom romskou historii vyprávěli tak, jak je zvykem, vědecký je jen první panel o obecných romských dějinách. Páteří naší společné výstavy jsou vyprávění lidí, kteří opravdu hodně zažili a mají co říct. Tyto vzpomínky jsme rozdělili, složili podle témat a seřadili od nejstarších po nejmladší.

Probíral jsem se jimi několik týdnů, a přestože by dnešek by měl být oslavou romské kultury a dobrého sousedství, nemůžu si pomoct. Příšerně se stydím. Je mi hanba za všechny, co chodí po chodníku, svítí, topí, mají v bytě pitnou vodu, a přece se jim zdá, že Romové nepracují; za všechny gádže, co nechtěli, aby jejich děti byli v jedné třídě s romskými dětmi, a pak se jim o mnoho let později pošklebují, že neumějí pořádně číst, psát a počítat a padají do dluhů; za blízkého kamaráda, který mi řekl, že jestli Broumov začne něco dělat pro Romy, radši odsud odejde. A ze všeho nejvíc se stydím za sebe, že tu žiju třicet let a neznám ani polovinu z vás tak, jak bych rád. Když už nic jiného, pojďme změnit alespoň to. Opre Roma!

Jan Hamerský, editor koláže vzpomínek

(titulní fotografie A. Hlaváčková)