Setkání se spisovatelkou Evou Prchalovou

Spisovatelka Eva Prchalová končí svůj měsíční rezidenční pobyt v klášterním domku spisovatelů v Broumově, kde pracuje na románu pro dospělé. Autorka úspěšných knih pro mládež předčítala v pátek kvartě Gymnázia Broumov ze svojí poslední dobrodružné knihy Příručka mladého hledače. Dostalo se také na popovídání o spisovatelské profesi, o psaní divadelních knih a profesi dramaturga, o procesu vydávání knihy a mnohém jiném.
Julkův dědeček odešel před dvaceti lety na nákup a už se nikdy nevrátil. Třináctiletý Julek se jednoho dne rozhodne ho najít. Jeho hledačská cesta míří nejprve do Egypta, kde ho posvátný skarabeus zavede do nitra pyramidy. Další dobrodružství v paralelním čase už prožívá ve společnosti dvou kamarádů - chlapce Helmuta a dívky Aliny. Ve zdánlivě bezvýchodných, bláznivých situacích jim pomáhá Příručka mladého hledače, která je umí podivuhodně podpořit a vést i ve chvílích naprosté bezradnosti.
"V knize není nic, co by neznal každý bolestně dospívající člověk," říká Prchalová a dodává: "Touha po lásce, po přátelství a v neposlední řadě po něčem vzdáleném a těžko dosažitelném, po něčem, co nás přesahuje."
Ztracený dědeček se dá podle Prchalové číst také jako metafora. "Je to vlídná, moudrá, vnitřně pevná a chápající autorita, po které děti touží, ale která jim chronicky chybí. Na druhou stranu je na světě čím dál víc silných dětí, které se nenechají jen tak oblbovat. Jsou jim už těsné naše zastaralé, nefunkční systémy, ze kterých se chtějí a dokáží vymanit.
Knížku o dospívání, hledání kamarádství, první lásky i sebe sama ilustrovala přední mladá česká umělkyně Eva Koťátková, která dokázala téma hledání nápaditě a vtipně zopakovat ve výtvarné formě. "Největší smysl podle mě mají ty knihy, které ukazují dítěti svět v jeho pestrosti a šíři a to včetně těch stránek současného světa, které nejsou příjemné pro pohled," říká Koťátková. "Pomáhají mu dozvídat se více o sobě i o druhých, vlastní roli, učí empatii. V naší knize představujeme dětství a dospívání jako stav neustálého hledání, které nemusí nutně přinést odpovědi na vznesené otázky, ale nenápadně proměnit hledače samotného."