V broumovské Galerii Dům bude v sobotu zahájena výstava Argišta Alaverdyana

Argišt Alaverdyan (nar. 1991 v Arménii), nedávný absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, vstupuje do média malby jako do přehodnoceného a nově nastaveného procesu, který reflektuje technologické proměny funkční a funkcionální vizuality. Vnímá obraz jako proměnlivé systémové pole, které v sobě nese a odráží komunikační principy. Ty stojí za abstraktním tvaroslovím, jehož východisko lze hledat v počítačové grafice, a to v celé škále programování – od nejjednodušších forem 2D grafiky po složitě komponované soustavy scénářů přeložených do 3D virtuálních digitálních forem. Autor je na jedné straně fascinován samotným designováním prostorů a ploch, které se v předsazené rovině nehmotných dat programují pro různé účely, na straně druhé ho nenechávají v klidu principy, které se za celým tímto úsilím důmyslně skrývají.

Broumovská výstava nazvaná Multitasking sleduje herní přesahy v rámci digitální kultury, které autor tematizuje prostřednictvím obrazového souboru: "Herní simulace nás mohou přimět, abychom přemýšleli jinak o skutečném světě. Tyto změny úhlů pozorování světa kolem nás mi přijdou významné pro pochopení mnoha společenských problémů." Alaverdyan tentokráte volí vertikálně orientované formáty, které vystupují buď samy za sebe, nebo mohou instalačně tvořit diptychy, triptychy a polyptychy. Aditivní provázání maleb odkazuje k zmnožování a variabilitě vizuální informace v rámci zvoleného formátu, nepřímo však mohou připomínat i tradiční oltáře. Nehmotnost programovaných dat a fyziologie lidských reakcí se propisuje do tvarosloví Alaverdyanových obrazů. Vizualizovaná „cesta informace“ se tu překrývá s adaptabilitou lidského organismu. Dochází tu k obousměrnému ovlivňování. Ostrá rozhraní se tu střídají s jemnými přechody a měkkými barevnými gradienty. Geometrické znaky prolínají organické motivy. Celková barevnost odpovídá uměle modelovanému světu digitální laboratoře, v níž se zúročují výzkumy reklamní psychologie a marketingu.

"Chci vyvíjet malířství nikoliv skrze sebe samo, jak to činil například americký modernismus, ale tím, že se bude vztahovat k jiným médiím," píše o své současné tvorbě autor. Za estetickou rovinou Alaverdyanových obrazů se rýsuje závažné společenské téma. Zcizování lidského času digitálními nástroji se tu vrací jako sarkasmus v některých motivech, které připomínají lidské obličeje nebo rostlinou vegetaci. Jako by se tu zrcadlily otázky po smyslu lidské existence (a života vůbec) v době, která velkou část své kolektivní energie vydává na výrobu a spotřebováváním něčeho, co fakticky neexistuje, co ale radikálně ovlivňuje a zásadně proměňuje skutečnou, tj. faktickou realitu. Co mění lidskou přirozenost v cosi zcela nového, dosud neznámého.