Venkovní výstava je instalovaná na oknech z klasické broumovské chalupy

Petr Bergmann, kurátor výstavy

Pátek, 3. září 2021

Sdílet na:

V Bučnici (Buchwaldsdorf), vísce mezi Teplicemi nad Metují (Wekelsdorf) a Adršpachem (Adersbach), prožila své dětství a mládí Sidonie Zdeňka Springer, malířka a grafička. Po skončení první světové války jí zemřela matka a rozvedla se po letech sporů s Ferdinandem Staegerem, rovněž českým Němcem, vynikajícím grafikem a malířem, se kterým měla syna Rudolfa. V poválečných letech 1919 - 1921 se Sidonie věnovala tvorbě cyklu Mé matce (An meine Mutter), kterým vzpomínala na své roky prožité s matkou v prostředí Teplicko-adršpašských skalních měst. Soubor grafik Mé matce vyšel v Berlíně v roce 1921, tedy přesně před sto lety.

Jako připomínku tohoto malého výročí a tvorby Sidonie Springer připravil Institut regionální paměti výstavu reprodukcí grafik přímo v Bučnici, před penzionem Skalní mlýn. Působivá instalace na oknech pocházejících z klasické broumovské chalupy, která věnoval pro účel výstavy Martin Kašpar, zobrazuje v mírně zmenšeném formátu celý cyklus. Sidonie je na jednotlivých grafikách zobrazena se svou matkou nejprve jako novorozeně (Tvá náruč mi byla domovem), dále v mladistvém věku, kdy jí matka ukazuje krásy přírody (Naučila jsi mě vidět krásu Země) nebo předčítá z knihy, později je již matka zobrazována jako ikonická žena - vzor mateřství (Jsi světlem v temnotě pozemské noci) a nebo jako umírající stařena.

V posledních listech grafického listu se již Sidonie zobrazuje sama, bez matky (Líbala jsem zemi, jíž se Tvé nohy dotýkaly), případně chybějící matku symbolizuje květ stolisté růže, který se nad ležícím tělem Sidonie sklání jako věčně bdící strážný anděl. Sílu vzpomínek na rané dětství projevuje Sidonie takovými detaily, jako je například zmíněná stolistá růže, objevující se na více grafikách a kterou musela vídat na matčině zahrádce v Bučnici, nebo květovaný plášť, do kterého je její matka zahalena na prvním výjevu s novorozenětem. Do téhož pláště je matka oděna také na listu nazvaném V mých snech ke mně přicházíš, kdy je matka již po smrti, ale Sidonii se zjevuje ve snech v pllášti, ve kterém si jí pamatovala z dětství. Nejsilnější linku ale tvoří všudepřítomná atmosféra skal, prostředí, které estetiku Sidonie Springer formovalo nejzásadněji.

Příjemnou procházku ze Střmenského Podhradí přes Bučnici do Adršpachu si tak můžete obohatit o prohlídku prací, kterými Sidonie vzdala hold své matce a připomenout si tak výtvarné dílo této nevšední umělkyně, bučnické rodačky. Na vzniku výstavy a výzkumu k ní spolupracoval Institut regionální paměti s Muzeem Náchodska, jmenovitě s Evou Vodochodskou, vznik výstavy podpořilo Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury, Královéhradecký kraj a města Teplice nad Metují a Broumov.