Vyšla unikátní archivní památka z Broumovska

Mezi ostatními zachovanými urbáři vyniká zevrubným, osobně zaujatým popisem klášterního panství a především přesnými vyobrazeními jednotlivých obcí a celé krajiny Broumovska na takzvaných pohledových mapách. Do zobrazení obcí s návršími, lesíky a vodními toky správce broumovského panství Johann Georg Adalbert Hesselius (1630-1695) zakreslil všechna stavení, cesty, rybníky, pole a zahrady. Kromě obcí na čtyřech "horizontech", podle světových stran, zpodobil i krajinu v okolí Broumova včetně okolních hor, hlavních toků a komunikací. Svá zobrazení oživil postavami v různých činnostech i obrázky zvířat na polích a v lesích.

Ani text urbáře není suchým výčtem majetků poddaných a jejich povinností. U jednotlivých obcí uvádí obecnou historickou, přírodovědní a hospodářskou charakteristiku. Zejména v popisu krajiny u "horizontů" pak Hesselius zaznamenává mnohé zajímavosti, epizody či pověsti. Líčí např. hraniční spory mezi klášterem a sousedními panstvími, uvádí, že v roce 1660 byl v Temné rokli u Heřmánkovic zabit poslední zdejší medvěd, nebo že nad Heřmánkovicemi před lety úplně vyhořel les. Připomíná rovněž výlet klášterní vrchnosti ke Kamenné bráně v Broumovských stěnách v roce 1672 či procesí od farního kostela v Broumově ke Kapli Olivetské v dnešním Olivětíně, konaná vždy na Zelený čtvrtek. Hesseliův urbář je unikátním textovým i obrazovým pramenem pro poznání venkova – nejen na Broumovsku – v době po třicetileté válce.

Pod názvem "Urbarium neoconscriptum cum explicatione brevi čili Nově sepsaný řád všech trvalých povinností a rent, které plní a odvádějí dědiční poddaní slavného kláštera Broumova ve městě a okolí" nyní vyšla záslužná kritická edice Hesseliova urbáře (Praha, Národní zemědělské muzeum 2014. 226 s.). Obsáhlá publikace je velkoryse vypravená. Vlastnímu textu urbáře v českém překladu předchází řada pojednání o něm. Na dvojstranách jsou kvalitně reprodukovaná Hesseliova vyobrazení města Broumova, osmnácti vesnic a čtyř krajinných horizontů. Jako autoři edice jsou uvedeni Jaroslav Koláčný, Šárka Steinová a Vladimír Waage – první z nich přeložil Hesseliův text z němčiny, druhá je redaktorkou, která dbala o vydání v NZM, skutečným autorem edice je však třetí z uvedených.

Pracovník Národního archivu ČR Vladimír Waage je dlouholetým milovníkem a znalcem Broumovska, uskutečnil na hesseliovské téma již několik přednášek a na přípravě moderního vydání urbáře strávil několik roků. V doprovodných textech se mimo jiné zabývá osobností klášterního správce Hesselia, kodikologicko-paleografickým rozborem urbáře a jeho historiografickým významem a také obrazem vsí, krajiny a komunikací v urbáři. V poznámkách v textu i v závěrečném přehledu uvádí překvapivě početnou odbornou literaturu, jež se k urbáři vztahuje.

Záslužné edici se, žel, nevyhnuly některé chyby, nepřesnosti a sporná místa. Řada z nich pramení z toho, že spolupracovníci Vladimíra Waageho neznají místní reálie. Tak při závěrečných redakčních úpravách Waageho textu došlo např. ke zkomolení jmen některých autorů, kteří se v minulosti zabývali broumovskou historií. Překladatel Hesseliova textu zase německý název obce Bornkress přeložil jako "Borek", ve skutečnosti se jedná o Řeřišný. Podobně kuriózní chybou je, že na pohledové mapě jsou Hynčice uvedeny jako město. Autoři hesseliovské edice připomínají zaniklou ves Voigtsdorf (ležela zhruba v dnešní broumovské lokalitě Pod Strání a v přilehlé části Hejtmánkovic), její název je však několikrát uveden chybně. Tiskové chyby se vyskytují i v seznamu použité literatury. Drobných nedostatků a sporných míst najdeme v textu více.

Přiblížené nedostatky nesnižují význam publikace. O tom, jak je Hesseliův urbář pro historiky a archiváře přitažlivý, svědčí i to, že jeho odborná edice už v nedávné minulosti vyšla. Přítomná publikace je po všech stránkách nesrovnatelně kvalitnější. Překlad z barokní němčiny i doprovodné texty v edici jsou přínosem nejen pro odborníky, ale i pro laické zájemce o historii – a to nejen o historii Broumovska.

Foto Miroslav Otte a redakce