Začne výstava starých map k výročí 300 let od vzniku nejznámější barokní mapy českého území

Petr Bergmann, kurátor výstavy

Čtvrtek, 24. června 2021

Sdílet na:

V letošním roce uplynulo 300 let od úmrtí významného kartografa Johanna Christopha Müllera (1673 – 1721), stejně jako od doby vzniku Zeměpisné mapy Českého království (Mappa Geographica Regni Bohemiae), které byl autorem. Mapa vznikala již od roku 1712 a v roce 1720 byly připraveny kompletní rukopisné podklady pro vydání mapy. J. Ch. Müller však v důsledku vyčerpání mnohaletými terénními pracemi na mapách Uher (1709), Moravy (1712) a Čech (1722) v červnu roku 1721 zemřel.

Mapa byla následně převedena rytcem Michaelem Kaufferem v Augsburgu na 25 měděných štočků s působivou výzdobou parergami ve všech čtyřech rozích podle předlohy Václava Vavřince Reinera a vydána původně jako tajný tisk. Dlouho se však v tajnosti neudržela a následně byla publikována a prodávána jako do té doby nejkvalitnější a také nejdražší mapa Českého království. Toto Müllerovo vrcholné dílo, jehož vydání se nedožil, bylo zároveň po následujících téměř sto let používáno jako podklad pro zhotovení mnoha dalších map, vydaných doma i v zahraničí. V letech 1764 – 1767 sloužila mapa také jako podklad pro první vojenské mapování za císaře Josefa II.

Výročí 300 let od vzniku mapy a od úmrtí jejího tvůrce je příležitostí pro uspořádání výstavy, na které budou představeny vzácné exponáty tzv. velké a střední Müllerovy mapy a rukopisný rejstřík k mapě, vytvořený v době vzniku mapy. Jedná se o skutečně mimořádnou příležitost vidět Müllerovu mapu, jejíž úctyhodné rozměry ve velkém formátu jsou 282 x 240 cm, přičemž každý z dvaceti pěti dílů je zhotoven v rozměru 55,7 x 47,3 cm, což je běžně formát relativně velké mapy nejen jednoho státu, ale mnohdy celých soustátí anebo kontinentů. Mapa je zajímavá nejen svými rozměry, ale především detailností a na barokní dobu nebývalou přesností. Obsahuje přes dvanáct tisíc míst, rozlišovaných na královská města, města hrazená hradbami a bez hradeb, městyse, obce a samoty, značeny jsou hrady, zámky, kostely a kláštery. Vlastní značky mají ale také například poutní místa, pošty, dokonce také zaniklé obce, samostatně stojící hostince anebo poustevny. Mapa informuje rozsáhlou legendou také o lokalizaci různorodých dolů, termálních pramenů, zakresleny jsou hájovny, převozy přes velké řeky, významné vinice, chmelnice anebo rozsáhlé lesy, rovněž zemské silnice. Horstva jsou vyznačena kopečkovou metodou bez uvedení výškových kót, řeky spíše orientačně vlnovkou. Mapu bude možné obdivovat v prostorách broumovského benediktinského kláštera, který byl přestavován Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem ve stejné době, kdy J. Ch. Müller prováděl zeměměřičské a kartografické práce.

Výstava se neomezí pouze na Müllerovo dílo, ale představí desítky dalších vynikajících a vzácných kartografických děl. V prostorách Muzea Broumovska budou vystaveny mapy Českého království, Kladska a Slezska, které předcházely vzniku Müllerovy mapy, tedy mapy renesanční a raně barokní. V souvislosti s Müllerovou mapou budou vystaveny mapy, které vznikly buďto ve stejné době, ale nezávisle na ní, nebo mapy z Müllerova měření přímo odvozené. To jsou například mapy J. Ch. Winklera, J. Reillyho, J. G. Schreibera a další.

Třetí místnost galerie Muzea Broumovska bude věnována vhledu do historie mapování Broumovska. Zde bude zejména pro občany Broumovska lákavým a nejzajímavějším exponátem reprodukce mapových vedut města Broumova a obcí Broumovska z tvz. Hesseliova urbáře benediktinského panství z roku 1676. Poprvé bude Hesseliův urbář vystaven v kompletní podobě a v prakticky identické velikosti, odpovídající originálu. Některé veduty větších vesnic měří na délku kolem tří metrů, Hejtmánkovice s Voigtsdorfem dokonce pět metrů. Nejzajímavější bude jistě kruhový pohled na Broumovskou kotlinu, který Georg Hesselius vytvořil jako čtyři panoramatické horizonty, jež budou pro účel výstavy spojeny do více než osm metrů dlouhého pásu. Podobně jako v případě Müllerovy mapy se v případě Hesseliova urbáře jedná o zcela unikátní dílo, které má navíc přímou souvztažnost k Broumovsku a z hlediska historického, statistického a kulturního má nezměrnou hodnotu. Rukopisný originál Urbáře je uložen ve Státním archivu v Zámrsku a reprodukce byly archivem laskavě a zcela mimořádně poskytnuty bezúplatně pro účely výstavy.

Výstava představí kromě slavné Müllerovy mapy kartografická díla mnoha mistrů z rozmezí od poloviny 16. století do poloviny 19. století, po práce dalšího z nejvýznamnějších kartografů našeho území, profesora Karla Kořistky. Jedná se o přibližně tři století vývoje mapování českého území a regionů Broumovska a Kladska, jimž je ze zřejmých důvodů věnována na výstavě obzvláštní pozornost. Výstavu připravil Institut regionální paměti ve spolupráci s Muzeem Broumovska, za významné podpory města Broumova, Královéhradeckého kraje, Podnikatelského klubu Broumovska a manželů Mistríkových. Doprovodné aktivity k výstavě a interpretace tématu současnými umělci podpořil Státní fond kultury. Komentované prohlídky výstavy a bližší informace k výstavě a doprovodným programům lze získat na tel: 777 159 352 nebo e-mailem na adrese petr.bergmann@volny.cz.