Broumovsko očima ilustrátorů

BF, MM, foto archiv Sympozia ilustrace

Pondělí, 6. května 2024

Sdílet na:

Liduprázdné, čpící barokem, plné pokladů, krásné i nedotčené… Tak viděla Broumov a Broumovsko šestice ilustrátorů, kteří přijeli do Broumova na Sympozium ilustrace a jejichž venkovní výstavu je možné vidět do konce května v ulicích Broumova. Pocházejí z Česka, Estonska, Rakouska a Norska a v Broumově trávili svůj čas především tvorbou. Měli však příležitost zažít také Broumovsko vně ateliéru. Naše Broumovsko se mladých tvůrců zeptalo, jak své dny v Broumově strávili a co je nejvíce překvapilo.

Marek Berger, animátor a filmař

První dny se nesly nejen v duchu seznamování s kolektivem, ale také v čerpání inspirace z prostředí kláštera a okolní krajiny. Využil jsem tedy letní počasí k dlouhým výletům do skal, během kterých jsem přemýšlel o svém rozpracovaném krátkém komiksu i plakátech pro výstavu a fotil podklady pro oba projekty. Zbytek prvního týdne jsem strávil skicováním, sepisováním textů a rozvržením panelů pro komiks inspirovaný cestopisy J. Váchala a K. H. Máchy. V druhém týdnu jsem se zaměřil na plakátový triptych pro společnou výstavu. Na základě pořízených fotografií a skic jsem digitálně namaloval tři plakáty, fantaskně vyobrazující esenci broumovské krajiny. Poslední dny sympozia jsem využil k návratu k tradičnější technice akvarelu a namaloval skalní krajinu pro chystanou aukci v Broumově.

Na Broumově mě překvapila jeho liduprázdnost, a to i přesto, že jsem zde strávil před třemi lety jeden měsíc na literární rezidenci. Možná to tak bylo proto, že tehdy ještě dozníval covid a na vyprázdněné ulice jsme byli zvyklí. Na Broumově je zarážející mimořádně atraktivní prostředí kláštera, zahrady a okolní krajiny v přímém kontrastu s dlouholetým úpadkem města, jehož populace byla kdysi údajně až čtyřnásobná. Proto oceňuji projekty, jako je Sympozium ilustrace, literární a hudební rezidence, diskuzní fóra a celkově aktivity v areálu broumovského kláštera, jež vrací do zapadlého regionu kulturu a život. A jsem moc rád, že jsme mohli drobně přispět venkovní výstavou přímo v ulicích města.

Terezie Unzeitigová, ilustrátorka, grafička a animátorka

Hodně času jsem trávila v areálu kláštera, ve studiu a v zahradách – být na jednom místě, kde je vše po ruce, mi pomohlo se uklidnit a soustředit. První týden, kdy bylo hezky, jsme s Pamelou Samel využily k práci na muralu. Později jsme za to byly rády, protože druhý týden se výrazně ochladilo. V mezičase jsem pracovala na vývoji svého animovaného filmu Machine Mountain, dělo se také mnoho doprovodných akcí – podcast, workshop, beseda, společný čas ve skupině. V neděli jsem se vydala na výlet krajinou kolem polských hranic, druhý týden jsem se pak rozhodla věnovat výstavní instalaci na téma starého dubu v klášterní zahradě. Večery jsem trávila také nad knihami Olgy Tokarczuk či Davida Abrama.

Překvapila mě vynikající veganská kuchyně v restauraci Kočka na kari.

Kristýna Plíhalová, autorka komiksů

Mým cílem bylo, kromě práce, nechat odpočinout svůj poněkud rozvrkočený nervový systém. První den jsem si vytvořila seznam všeho, na čem bych chtěla pracovat a vyhodnotila jsem ho jako zcela nerealistický. Přesto se mi během dvou týdnů podařilo aspoň polovinou se prokousat. Zbytek času jsem strávila (nebojím se to přiznat) spánkem a hraním her. Nervový systém si odpočinul, příjemná společnost a dobré jídlo tomu taky napomohly.. Začala jsem práci na dvou komiksových projektech, naskicovala jsem několik plakátů pro děti, vytvořila jsem vystřihovánku a tři dioramata pro sympozium a zvládla jsem i sólo výlet. Po všech stránkách to byly skvělé dva týdny.

Překvapila mě nedotčenost. Asi to souvisí s nedostatkem prostředků, ale ten kraj je plný architektonických a kulturních pokladů. Lidé neměli ještě možnost ho poničit necitlivými zásahy, nepovedenými rekonstrukcemi, developerskými projekty… Všude to čpí barokem. Jestli je někde na světě dokonalá barokní krajina, pak je to právě tady. Je to místo, kde by si člověk uměl představit žít a pracovat v klidu a pokoji. Jeden si připadá chráněný okolními kopci, schovaný v krajině, která se vlní jako peřina. Je to místo pro odpočinek a poklidný život.

Remi Juliebø (Norsko), grafický designér

Nejdřív jsem byl ohromen krásou a tím, že je teplo. Zpočátku jsem se tedy jen zabydloval a poté jsem se vydal na nějaké túry a viděl krásnou přírodu a skalní útvary. To určilo, o čem bude můj umělecký projekt. Takže první týden byl ve znamení poznávání místa a práce a také poznávání ostatních obyvatel. Druhý týden byl ve znamení uměleckého projektu a snahy dokončit ho včas. Dopadlo to dobře, protože se počasí změnilo a byli jsme pak více uvnitř.

Určitě mě nejvíce překvapily skalní útvary. Ale také to, že krásné město bylo tak liduprázdné. Zdálo se, že mnoho pěkných budov je prázdných a spousta skvělých budov se rozpadá. Pobyt jsem si opravdu užil a pravděpodobně se někdy v budoucnu vrátím.

Pamela Samel (Estonsko), ilustrátorka

Na sympoziu se mi podařilo dokončit všechny projekty, které jsem v Estonsku započala. Kromě toho jsem se mohla soustředit na nástěnnou malbu a expozici na závěr Sympozia. Protože všichni byli motivováni pracovat dlouhé dny, cítila jsem se také inspirována k tomu, abych se soustředila a dokončila vše, co jsem si naplánovala, a ještě více.

Ne že by mě tento region překvapil, ale byl jsem nadšená z krásné přírody a malebných výhledů, které jsme si mohli každý den užívat. Užívala jsem si výšlapy do kopců a všechna zvířata, která jsme za tu dobu potkali.

Sonja Stangl (Rakousko), ilustrátorka, art directorka

Shrnuto a podtrženo: dobrá kombinace práce, společenského života a objevování! První týden jsme využili dobrého počasí a vyrazili do přírody a zároveň se navzájem poznávali. Už jsem věděla, že chci pracovat s hlínou a propojit ji s folklórem regionu, a tak jsem strávila nějaký čas výzkumem. Bylo zábavné číst o příbězích a pak procházet kolem míst, kde se měly stát. Druhý týden byl ve znamení hlubokého ponoření se do dokončování projektu. Chlad a déšť svým způsobem usnadnily soustředění na práci. Také jsem trochu pracovala na knižním projektu, který v současné době dělám pro nakladatelství.

Samozřejmé by bylo na místě říct, že mě překvapily skalní útvary, které jsou šílené a krásné. Ale já řeknu něco jiného: umět přečíst všechny staré nápisy a nápisy na Broumovsku. Na všech kostelech nebo cestách přes hory jsou staré kamenné nápisy v němčině. Předtím jsem nevěděla, že v Broumově kdysi existovala německy mluvící komunita, takže pro mě bylo opravdu překvapivé, že jsem tyto kousky historie našla všude. Připadalo mi to skoro jako nacházet indicie při hledání pokladu.