Broumovský mural byla opravdová výzva
Marek Kulhavý aneb Mára Čmára – ilustrátor a vizuální umělec z Prahy, který je autorem čapího muralu v Broumově. Velkoplošná malba v Žižkově ulici mu dala opravdu zabrat, jak sám říká, ale dal do ní maximum. Kde bere inspiraci pro své návrhy a co ho na malbě ve veřejném prostoru baví nejvíc?
.jpeg)
Jak vzpomínáte na své první setkání s Broumovem, který jste navštívil díky Sympoziu ilustrace?
Má první cesta do Broumova byla ještě v rámci částečného lockdownu v roce 2021. Bylo to tehdy ještě ke konci zimy, a tak jsem Broumov viděl až trochu mysticky, nikde skoro nikdo nebyl, většina podniků byla zavřená. Já jsem tak většinu času strávil v klášteře a zahradním ateliéru – mělo to ale něco do sebe, byla to pravá mnišská izolace.
Letos jste se do Broumova vrátil s úplně jinou výzvou – vytvořit velkoformátový mural na jedné z broumovských zdí. Co vás inspirovalo k čapímu motivu?
Snažil jsem se přijít s něčím originálním. Samozřejmě, že jako první mě napadl motiv s labutěmi, ale jelikož ty už v rámci letošního sympozia namaloval Tomáš Staněk, tak jsem hledal dál. Klášter a jeho historii jsem záměrně vynechával, přišlo mi, že sám o sobě je již dominantní částí města. Nakonec jsem skončil u čapího páru z Mírového náměstí. Přišlo mi skvělé, jak se zahnízdili přímo na mariánském sloupu, ačkoliv už mají vlastní. A aby to nebyl pouze obraz čápů, tak jsem je propojil s broumovskou krajinou, která je naprosto nádherná.
Váš návrh zvítězil ve veřejném hlasování. Co pro vás znamená, když o podobě díla ve veřejném prostoru rozhodují sami lidé, kteří kolem něj budou každý den procházet?
Přijde mi skvělé, že lidé, kteří ve městě žijí, mají možnost se k veřejnému prostoru takto vyjádřit. Každý má však vlastní vkus, a tak záleží, jak se to sejde a kdo je nakonec ochotný hlasovat.
Jak se vám na muralu pracovalo? Liší se nějak práce na takto velké ploše od ilustrace, kterou člověk vytváří třeba na papíře nebo v digitálním prostředí?
Broumovská realizace byla opravdová výzva. Se vším, s čím jsme se potýkali, jsem překvapen, jak rychle se realizace stihla.
Práce je to opravdu odlišná. Pohodlí ateliéru nahrazuje náročná fyzická práce, kolikrát bez pořádné pauzy na jídlo. Člověk tak potom jede na kávě a adrenalinu.
Co bylo při realizaci nejtěžší – velikost stěny, její povrch, počasí?
Rozhodně to byl tentokrát povrch. Stěna byla velice strukturovaná. A kdybych neměl pomoc od Josefa, který mi pomohl vybarvit veškeré plochy a k tomu ještě uřídit plošinu, tak bych tam byl dodnes.
Kdyby vaše broumovská malba uměla mluvit, co myslíte, že by vám po těch hodinách na zdi řekla?
Asi, že jsme do toho dali maximum.
Co vás na ilustraci a malbě ve veřejném prostoru baví nejvíc?
Baví mě nad motivy uvažovat, aby nebyly příliš rušivé a respektovaly své okolí, ale taky aby využívaly tvar stěny. Samozřejmě mě také baví poslouchat reakce lidí, ať jsou pozitivní nebo negativní.
Stihl jste během pobytu v Broumově prozkoumat i některá další místa na Broumovsku?
Ve volném čase jsem si řekl, že budu spíše odpočívat, ale dopadlo to jako vždycky. Stihl jsem tak projít celé Teplické skály a potom Ostaš s blízkým okolím hned dvakrát.
Jak vznikl váš pseudonym Mára Čmára?
To bylo ještě při studiu na vysoké škole, kdy jsem chvilku kreslil svůj komiksový deník, který jsem nazval Čmáry Máry… Odtud už to byl jen kousek k pseudonymu.
Co vás jako ilustrátora nejvíc inspiruje – lidé, místa, každodenní situace, nebo třeba úplné maličkosti?
Asi to nebude úplně uspokojivá odpověď, ale inspiruje mě úplně všechno.
Jaký je váš oblíbený ilustrátor / ilustrátorka?
Poslední dobou rád koukám na starší autory z minulosti. Je to třeba italský ilustrátor Duilio Cambellotti nebo ruský ilustrátor Ivan Bilibin. S letošními projekty to ale byli i architekti české moderny nebo středověké iluminace.
Spolupracujete i s velkými klienty, jako Starbucks, DM, Absolut nebo Budvar. Která ze značek vám přinesla nejzajímavější zkušenost?
Asi si nelze vybrat jednu konkrétní. U každého projektu se toho naučím spoustu, což mě na této práci neskutečně baví.
