Galerie Dům zahajuje výstavní sezónu

Kateřina Ostradecká, foto archiv VKCB

Čtvrtek, 5. května 2022

Sdílet na:

V sobotu 7. května v 16 hodin proběhnou v broumovském klášteře hned dvě vernisáže. Zahájena bude výstava Markéty Hlinovské Zamykám zamykám les můj les můj hrad v Galerii Dům a v klášterní zahradě vernisáž výstavy soch a objektů Kryštofa Kaplana a Petra Šťastného.

Markéta Hlinovská vnímá tvorbu jako neustále se přeskupující rovinu událostí. Vznikají site-specific instalace, které rozehrávají cesty různosměrných asociací. Základním momentem je udržení pohybu uvnitř vytvářených kresebných konstelací. Je to právě smysl pro „pohyb“, který oživuje statické médium kresby a grafiky a vymaňuje ho ze zavedených prezentačních formátů a adjustací. Hlinovská osvobozuje kresbu ze služebné role ilustrace (zastavený proces) v prospěch odvíjeného vyprávění a celkové dramatizace toho, co má být zpřítomněno (procesuální stav). Výstava se tak stává do jisté míry prostředím, scénou, otevřeným polem, v němž se odehrává to, co je zároveň procesuálně budováno a co zároveň samo za sebe vypráví. Projekt Zamykám zamykám les můj les můj hrad promlouvá o „zamykání“, a tedy o svého druhu obraně lesa potažmo hradu (parafráze na známé rčení „můj dům můj hrad“). Místa, kam nikdo nezvaný nesmí vkročit. Kam je dovoleno vstoupit pouze skutečně blízkým lidem, přátelům, anebo osvojeným, adoptovaným hrdinům a hrdinkám z knih a divadelních dramat. Instalace kreseb a obrazů Markéry Hlinovské v sobě zahrnuje práce z posledních dvou covidových let. Z doby oslabení sociálních kontaktů, izolace, osamělosti. Na základě této zkušenosti vznikla u autorky potřeba paralelní reality „domova“, který není plný lidí (ne hrad), ale plný zvířat (nýbrž les), potažmo charakterů, symbolů, znaků a archetypů jako zrcadlících se předobrazů problematického lidství. Kurátorem výstavy je Petr Vaňous.

Tenze, psychická tíže, vnější tlak, reflexe, proces, transformace jsou výrazy přibližující základní obsahy děl Kryštofa Kaplana a Petra Šťastného, jejichž sochařský rukopis současně charakterizuje práce s autenticitou materiálu a s monumentálností.

Kryštof Kaplan vytvořil v roce 2015 pro broumovský klášter sugestivní soubor sochařských objektů, kterým reagoval na dynamické tvarosloví barokní architektury, také ale na tíživé obsahy historické paměti místa. Charakteristickou plasticitu prací vytvořil pomocí vlastní technologie „textilní formy“ a použil ji i v roce 2019 při realizaci souboru Oken pro industriální architekturu v pražských Holešovicích. Na současné výstavě jsou dvě z Oken nainstalována na vnější stěně bývalého měšťanského pivovaru, dnes zchátralého a čekajícího na smysluplné využití. Přirozenost velkorysých tvarů expandujících z nosných rámů objektů stírá rozpoznatelnou hranici mezi anorganickou a organickou formou a současně vypovídá o křehkém rozhraní mezi vnitřním a vnějším psychickým prostorem. Objekt Turniket pak náleží do okruhu prací kriticky reflektujících odosobněné momenty velkoměstského prostoru. Invenčním způsobem je v něm zpřítomněna individuální tělesnost, neboť divák jím může reálně prostoupit. Exprese vystavených prací odkazuje ke skutečnosti, že také Kryštof Kaplan často pracuje s metaforou kumulované tenze a její transformace, s momentem stupňovaného napětí.  

Petr Šťastný tematizuje psychickou tíži a z hlediska formy se zaměřuje na vztah monumentality díla a měřítka modelu. Vytváří objekty z kamene, oceli a betonu, aby co nejpřirozeněji zprostředkoval tíseň z tlaků přicházejících zvnějšku; jde o projekce vlastních představ a zakoušené psychické tíhy. Ostentativně těžké objekty-modely plné cíleně vedených a skládaných/transformovaných sil jsou instalovány pomocí podstavce architektonického charakteru, jako expresivně různosměrná variabilní sestava víceúrovňových zřetězených nosných ploch. Objekty mají charakter modelů a skutečné realizace si autor představuje ve výrazně nadživotním měřítku, v monumentalitě charakteru krajinných prvků. Divák by pak byl veden do konkrétních míst eskalace fyzikálních sil, momentu balance, zviditelnění maximálních tíh nebo maximálního rizika, jako do bodů obecně hraničních a životu nebezpečných. Pod ataky tlaků vyvíjených z různých sfér a rovin současně, kdy konkrétní příčinu nelze ani přesně identifikovat, může člověk nabýt dojmu, že čelí nadosobní síle obecného charakteru.

Zatímco Petr Šťastný nachází inspiraci k pracím tematizujícím psychickou tenzi především v osobní rovině, Kryštof Kaplan se instalacemi často vztahuje i k paměti místa, záznamu konkrétních stop historických událostí. V současné výstavě silně přítomné téma tenze nezáměrně rezonuje i s reálnou událostí, v níž silové procesy eskalují do nereflektované brutality.

Markéta Hlinovská / Zamykám zamykám les můj les můj hrad
Termín výstavy: 8. 5. – 3. 7. 2022 (otevírací doba galerie: každý den od 10:00 do 17:00)
Kurátor výstavy: Petr Vaňous

Kryštof Kaplan a Petr Šťastný / Klášterní zahrada 
Termín výstavy: 8. 5. – 31. 10. 2022 (otevírací doba zahrady: každý den od 8:00 do 20:00)
Kurátor výstavy: Iva Mladičová