Projděte se Broumovem po stopách Sympozia ilustrace
V druhé půlce března proběhlo v broumovském klášteře osmé Sympozium ilustrace. Hostitelem této akce se již tradičně stalo Vzdělávací a kulturní centrum Broumov a Galerie Dům, kde vedle sebe po dobu dvou týdnů pracovalo a tvořilo šest ilustrátorů a ilustrátorek. Čtyři z Čech, jedna z Finska a jedna ze Slovenska. Výstava je v ulicích Broumova k vidění do konce dubna, tak si ji nenechte ujít.
.jpg)
Přijet a nacházet inspiraci na Broumovsku. Rezidenti 8. Sympozia ilustrace
Výchozím bodem výstavy je výloha v ulici V Kopečku, kde si můžete prohlédnout velkoformátové tisky od Jana Šrámka. V bývalé trafice vedle železářství na Mírovém náměstí vystavuje slovenská rezidentka Daniela Olejníková. Naproti v Informačním centru je ke shlédnutí animace od původem běloruské ilustrátorky a animátorky Darii Dedok. Na další straně náměstí ve vitrínkách u Městského divadla vystavuje Kateřina Illnerová svůj experiment s alternativním zobrazením ilustrace pomocí šití. V bývalém řeznictví vás čeká výstava jemných akvarelových maleb od finské ilustrátorky Terhi Ekebom. A pak už je to kousek k poslednímu tradičnímu zastavení výstavy – malbě na zdi na dětském hřišti, které se letos ujal Tomáš Staněk.
Jan Šrámek
Honza sympozium doslova prochodil. Každý den se vydával na malé i velké výlety a prozkoumával okolí Broumova. Lesy, budovy, skály, kostely – všechno pozorně sledoval a hledal vhodné náměty pro svoji práci. Nakonec se rozhodnul pro dvě kompozice, v nichž se prolíná architektura a krajina, tedy dvě témata, kterým se Honza věnuje dlouhodobě. První ilustrace zachycuje krajinu s barokní kaplí Panny Marie Sněžné na Hvězdě a ve druhé kompozici Honza ztvárnil scenérii Broumova s nedalekým letištěm v popředí.
Daniela Olejníková
Daniela se na sympoziu věnovala tomu, co má ráda – přírodě. Z procházek po okolí přinášela na svůj pracovní stůl drobné dřeviny a paměť telefonu se jí plnila fotkami struktur dřeva, kvetoucími lišejníky a dalšími přírodními skvosty. Ze svých průzkumných procházek načerpala inspiraci, kterou převedla do originálních kreseb motivů, které jsou nám vlastně známé, ale zároveň působí tak nějak mimozemsky. K tomuto dojmu přispívá i použití zářivých barev a kombinace barev netypických pro přírodniny, které jsou pro Daniely tvorbu charakteristické.
Daria Dedok
Daria na sympozium přijela s touhou najít nový způsob, jak zpracovat svůj vnitřní chaos. Ukázalo se, že to „nové“ bylo vlastně jen zapomenuté „staré“. Vznikla z toho upoutávka možného nového animovaného filmu o dívce ztracené ve svých vlastních fantaziích, o děsivém houbaři s nejasnými úmysly a o narcistické kočce, která neustále kouří a na nic se neohlíží. Nápad se zrodil během procházky po Broumovských skalách.
Kateřina Illnerová
Kačka se na sympozium vypravila s jehlou, nití a nadšením experimentovat. Zkoušet nové způsoby použití kresby mimo papír už si vyzkoušela na keramice. Tentokrát chtěla posunout své dovednosti v oblasti šití a práce s látkou. Vyvstala tak opět zvídavá otázka: Do jakého formátu a na jaký materiál se dá přenést ilustrace? (Třeba na brokát z textilky Veba ano!)
Inspirovaná okolními scenériemi začala vyšívat detaily Broumovska do tvaru větších i menších vlaječek. Poznáváte, co je to za místa?
Terhi Ekebom
Terhi se na sympoziu pustila do práce s ohromným elánem a už během pár dní vytvořila desítky jemných akvarelových děl inspirovaných broumovskými reáliemi. Pouštěla se také do experimentů s noční malbou, kdy tvořila obrazy téměř poslepu. Akvarely potom spojila s poetickým autorským textem volně odkazujícím na minulost a na krutý osud obyvatel kláštera. To všechno poskládala do drobné publikace se silným vyzněním.
Tomáš Staněk
Tradiční malbu na zeď u hřiště si letos vzal na starost Tomáš. Ten má za sebou už několik desítek realizací murálů jak u nás tak v zahraničí. Motiv, který na sympoziu vytvořil, je inspirovaný pověstmi i historií Broumova. Letící labutě a vedle nich dopadající úlomky meteoritu.
Křehkost a krása symbolizující svobodu, která je vždy zranitelná proti letícímu kusu kamene. Dekády starý citát filantropa Jana Viktora Mládka malbu aktualizuje a spojuje s likvidačními škrty v kultuře ze strany těch, kteří se národem sami zaklínají. Zároveň trochu podvratně pracuje se slovem národ, které v oblasti bývalých Sudet vždycky vyznívá nejednoznačně.
