Achát ze Šonova míří do Národního muzea

Michaela Plchová, foto Adam Letzel

Středa, 25. ledna 2023

Sdílet na:

Sběratel achátů Adam Letzel z Hejtmánkovic našel v nové lokalitě v Šonově velký, krásně zbarvený achát, který do své hlavní expozice přijalo Národní Muzeum v Praze. Sbírání achátů (a nejen jich) je podle něj dobrodružství – musíte hodně chodit, koukat a mít štěstí.  

Jak dlouho se sbírání minerálů věnujete?

Začal jsem sbírat asi ve 12 letech a vydrželo mi to zhruba, než jsem šel na vojnu. Po vojně už jsem na to neměl čas a znovu jsem se ke sbírání achátů dostal během covidu. Nikam se nemohlo, a tak jsem začal víc chodit do přírody a ke sběru achátů se vrátil.

Sbíráte převážně tady na Broumovsku?

Ano. Baví mě lokality, které jsou málo známé a místní třeba říkají, že to vlastně ani nestojí za to. Potvrdilo se mi to i u šonovské lokality.

Vy jste našel nějakou novou lokalitu v Šonově, je to tak?

Já jsem v Šonově našel novou lokalitu, což je náhoda, neboť tamní naleziště jsou samozřejmě dost prochozené. Chodil jsem tedy po kopcích a hledal. Acháty z ní jsou o něco barevnější, rozvrstvenější.

Dříve jsem chodíval jen do Rožmitálu a Velké vsi, naleziště v Šonově jsem neznal. Řekl jsem si tedy, že to zkusím. V Šonově jsou teď dvě významné lokality. Jedna je známější, objevili ji už Jirka Flégrů a Franta Čápů. Tamní acháty jsou do hněda, béžova, někde se objevuje i oranžová a červená, trochu jim chybí barevnost. Jejich zajímavostí je, že jsou krajkové, to je šonovská rarita, málo se to vidí.

Je to tak, že každá lokalita je jiná a acháty se podle toho rozlišují?

Ano. Kdo sbírá acháty, pozná lokality, odkud pocházejí, a to i ve světovém měřítku. Liší se barevností a znaky utváření. Například šonovské acháty jsou dvougenerační, což právě prozrazují ty krajky. Vyznačují se tedy určitou „roztrhaností“, jsou na nich takové „kry“. To je jejich specifikum.

Dozvěděla jsem se, že jeden z achátů, který jste v Šonově našel, zařadí do svých sbírek Národní muzeum v Praze. Stává se to často?

Bylo to tak, že jsem jednou přes Aukro prodával přebytky achátů a koupil je Dalibor Velebil z depozitu Národního muzea. Oni sami v muzeu ani nevědí, že někdo na Broumovsku sbírá acháty. Díky kontaktu přes Aukro jsme se později jeli do depozita podívat, přivezli jsme jim vzorky septárií… Když jsem tedy nedávno našel větší barevný achát – muzeum potřebuje větší vzorky – napadlo mě, že se ozvu, zda by ho chtěli do hlavní expozice. Do depozita bych jim ho nedal, to by byla škoda. Zrovna jsem se trefil do správné chvíle, neboť mi napsali, že budou obměňovat acháty v hlavní expozici. Takže ho do ní vezmou. V hlavní expozici je hrozně málo místa, vezmou vždy jen jeden kus a vymění ho za jiný. Vlastně jsem měl štěstí, za rok by to třeba neřešili.

Achát bude tedy v muzeu vystavený a popsaný, takže každý může vidět, že je z Broumovska?

Ano. Na popisku bude napsáno „Šonovský achát z Broumovska“ a na kartičce v kartotéce bude napsáno, že jsem ho daroval já.

Máte z toho radost?

Je to super! Z Broumovska totiž není v muzeu jediný vzorek kamene, kromě goethitů. Mají tam dva vzorky z 18. století, ani se přesně neví, kde se našly. Vzhledem k některým znakům je možné, že pocházejí odsud. Já sám mám goethity ve své sbírce, našel jsem je právě tady v Šonově a v Rožmitálu.

Kde jste našel achát, který jde do muzea?

Na jednom místě v lese. Byl ve vrchní vrstvě, takže byl hodně popraskaný, musel jsem ho dost brousit a prolepovat epoxidem. Stále jsou na něm vidět jemné prasklinky. Zpracování našich achátů je trochu komplikované. Je s tím spoustu práce – broušení a prolepování. Někdy ale stojí za to si s tím pohrát.

Je Broumovsko mineralogicky zajímavá lokalita a může se zde sbírat?

Broumovsko není moc známé. Jinak bych řekl, že zajímavá lokalita to je. Jelikož místní sběratelé dávali přebytky nálezů na burzu, tak sběratelé o ní vědí. Jinak v povědomí lidí to moc není. Nedávno vyšla kniha České a moravské acháty (2010), v níž jsou místní acháty popsány. Také díky Facebookovým skupinám, které se věnují achátům, se Broumovsko stává známější.

Sbírat se zde může, ale nesmí se kopat. Vždyť tu máme Národní Geopark Broumovsko.

A vy s Geoparkem Broumovsko spolupracujete? Napadlo Vás třeba vytvořit na Broumovsku sbírku?

Napadlo. Plánujeme to s geologem Standou Staříkem, který má nasbíraných hornin také spoustu. Rádi bychom takovou stálou expozici minerálů vytvořili v broumovském klášteře. Naši myšlenku podporuje také Jan Školník. Snad se to podaří zrealizovat.

Jaké zajímavé nálezy máte ještě ve sbírce kromě achátů?

Například toto je septárie, kterou našel Jiří Šplíchal se synem. Vypadá to jako taková šiška, slepenec. Je to vlastně bahno, pecka rozpraskala teplem, do toho se vyvzlínal kalcit a udělalo to takové tvary. Další septárii mám z Heřmánkovic, tuhle z Jetřichova. Těch míst je tu víc. Septárie se lidem hodně líbí, někdo sbírá jen je.

Zajímavý je také stromatolit z pole u Olivětína. Nemá to nic společného se zkamenělými stromy. Je to sinice, řasa, která vytvoří takový stromek, trochu to vypadá jako brokolice. Mořské stromatolity jsou vlastně počátky našeho života, jsou staré dvě a půl miliardy let. To, co jsem našel já, pochází podle mě z delty jezera, která tu byla a datuje se asi 270 milionů let.

Pak tu mám zajímavé vzorky křemenných pecek z Rožmitálu s ametystem, se záhnědou, s křišťálem a tady je vzorek barytu. V těch křemenných peckách byl kalcit, vyleptal jsem ho a vznikly čisté dutiny. Tady mám achát s krystaly a na nich je pyrit. Zajímavý je kuličkový jaspis (dalmatin), barytové acháty, zříceninový achát (pseudomorfoza po barytu), septárie, stromatolity, praseolity (zelený křemen), karneol z Božanova. Nálezy fluoritu fialové a žluté barvy v kalcitových peckách ze Šonova.

Všechno, co tu je, je splavené z Javořích hor. Těžko si představit, jaké to tu bylo pradávno. Odborníci říkají, že nyní mají Javoří hory zhruba 500–600 metrů nad mořem, před 300 miliony let měly 3 kilometry. Na Broumovsku tedy leží dva a půl kilometru materiálu z rozpadlých hor. Když tu kdysi hledali uhlí, zjistili, že je 2,5 kilometru pod povrchem. Naštěstí je to na těžbu moc hluboko, jinak by tu nikdo nemohl bydlet.

Co je potřeba k tomu, aby člověk něco zajímavého našel?

Chodit, koukat a mít štěstí. Je to dobrodružství. Člověk chodí a kouká do hlíny, a pak třeba něco najde. Našel jsem třeba krásnou pecku na stezce, kudy chodí divočáci. Ti to tam pěkně odhrábli, takže super sběr. Jinde zase pomáhá voda, která povrch odplavuje.

Předpokládám, že se achátům chcete věnovat dál?

Ano, rád bych ještě našel nějakou další zajímavou lokalitu. Už jsem našel asi čtyři takové zajímavé lokality.

FOTOGRAFIE:
1. zleva - achát ze Šonova, který míří do hlavní expozice Národního muzea v Praze. 2. zleva - jiný achát v nálezovém stavu, 3. zleva - goethit z Broumovska; ostatní - vybroušené acháty ze sbírky Adama Letzela