Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Lidé
  • Rozhovory
  • Daří se nám město investičně posouvat

Daří se nám město investičně posouvat

Text a foto Michaela Plchová

Středa, 18. května 2022

Daří se nám město investičně posouvat

O komunitním setkávání, investicích ve městě i pomoci ukrajinským uprchlíkům hovoří starosta města Police nad Metují Jiří Beran.

Řekl byste, že Police nad Metují je město, kde se lidem dobře žije?

To asi nemůžu říct já. Samozřejmě bych si to moc přál. Otázka by však měla směřovat na místní obyvatele. Byl bych moc rád, kdyby odpověděli „ano“.

 

A myslíte si, že jsou místní lidé aktivní, co se týká vytváření komunity a společného prostoru? Záleží jim na dění ve městě?

Záleží. Dokonce bych řekl, že hodně záleží. Lidé jsou tu aktivní, co se týká komunitního života jako je kultura a setkávání. Na druhou stranu jsou viditelné změny a trochu to upadá. Velký podíl na tom měl samozřejmě covid, ale nechci to svalovat pouze na něj. Myslím, že tomu dost napomáhají sociální sítě a mobilní telefony. Je to takové odcizení, každý si žije ve své bublině s placatou krabičkou. Všímám si, že lidé jdou spolu na pivo, sedí proti sobě a koukají do mobilu. A já pak přemýšlím, proč spolu šli vlastně na pivo. Výrazně je tento vliv vidět také na mládeži. Zdá se mi, že společnost se díky moderním technologiím proměňuje a sociální sítě mění společenský život.

Letos se to projevilo například při stavění Májky. Stavěli jsme ji po dvou letech oficiálně a na náměstí byla opravdu jen hrstka lidí. Vím, že se na menší účasti podepisuje také to, že jsme město a nemůžeme uspořádat čarodějnice uprostřed náměstí. Dříve se však lidé přesto sešli.

 

Na druhou stranu, v Polici se koná spoustu akcí, kterých se lidé účastní, nebo ne?

Samozřejmě, akcí se tu koná spoustu – Vytrubování, Mikulášská, Polická zelňačka… Zelňačka předloni vůbec nebyla a loni jsme ji udělali on-line formou takové bojovky pro účastníky. Týmy nejdříve hledaly šifru v terénu a zelňačku pak vařily doma. Do vyhodnocení poslaly splněné úkoly a fotky z vaření. Nakonec z toho byla povedená akce. Letos se bude konat po dvou letech opět na náměstí, na což se všichni těšíme.

 

Kdybyste měl vyzdvihnout jednu věc, která se z Vašeho pohledu daří?

Důležité je, aby město fungovalo jako celek. Myslím si, že se nám určitě daří investičně město posouvat. To jsou takové ty běžné věci jako jsou opravy komunikací, chodníků, veřejného osvětlení… Snažíme se také opravovat památky – sochy před kostelem, hřbitov, nyní se chystáme opravovat střechu na Staré škole – Dřevěnce… Investujeme vyváženě, aby šly investice do infrastruktury, volného času, kultury, vyžití maminek s dětmi… Nyní připravujeme zpracování projektu Sportpark Ostašská. Vzniknout by měl výhledově za benzinovou stanicí v oblasti bývalé zrekultivované skládky. Součástí bude fotbalové hřiště s umělým povrchem, dráha na in-line brusle, kolečkové lyže, dětské hřiště pro starší i mladší děti, work-out, pump-track…

 

Pokud byste měl zmínit, co se vám ve městě příliš nedaří?

Mrzí mě, že se nám za celé čtyři roky nepodařilo postavit nějaký bytový dům, abychom mohli lidem nabídnout více bytů. Ty prostě nemáme. Sice se řeší lokalita Větrná, kde vznikne 16 parcel, což je na jednu stranu pěkné, ale na druhou stranu je to málo. Navíc se to řeší už tři roky, a ještě se nekoplo. To mě vážně štve. Zájem o bydlení je totiž opravdu velký, máme spoustu žádostí jak o pozemky, tak o městské byty. Snažíme se na tom pracovat, chystáme třeba projekt na bytový dům v lokalitě bývalé mlékárny.

 

Říkáte, že žádostí máte spoustu. Jak jste na tom tedy s počtem obyvatel – klesá, nebo stoupá?

Klesá. Kopíruje to situaci, která je téměř všude. Nerad bych to ale úplně zobecnil. Jiné je to v obcích, které mají stavební pozemky, například v Bezděkově, Velkých Petrovicích, nebo ve Žďáře nad Metují. Tam odcházejí za bydlením i lidé od nás, neboť dojezdová vzdálenost do města je vážně krátká. Ohledně dojíždění za prací je to mimochodem docela zajímavé – my máme například žádosti o bydlení od lidí z Broumova, kterým už se nechce dojíždět za prací do firmy Hauk. Přitom je to 13 kilometrů… Ne, že bychom chtěli přetahovat obyvatele, ale vnímám, že se to děje.

Byl bych rád, kdyby se nám do města více dařilo dostávat mladé rodiny. Nemusí to být jen mladí lidé odjinud, byl bych rád, kdyby se začali vracet ti, kteří tu vyrostli. Vracejí se však málo, většinou zůstávají žít ve velkých městech. Nemám přesnou statistiku, ale když se zamyslím, řekl bych, že se navrací s bídou polovina z těch, kteří odejdou studovat na vysokou školu. Bylo by skvělé, kdyby zakládali rodiny tady v Polici, ale nemůžeme je nutit. Jen jim můžeme chystat podmínky…

 

Co by zde ještě lidé potřebovali, aby se chtěli vrátit?

Významným bodem je zdravotní péče. Je to velice složité, chybějí nám zubaři, bude nám chybět pediatr… Všichni říkají: „Starosto, snaž se!“ Starosta se snaží, ale je na to malý pán. Zdravotnictví si jede po vlastní ose a nedostatek lékařů se týká všech příhraničních oblastí, nejen Broumovska. Hodně mě to trápí, ale neumím to ovlivnit tak, jak bych si přál.

 

Police nad Metují se zapojila do pomoci lidem prchajícím před válkou z Ukrajiny. Jaká je situace dnes?

Podle statistik KACPU je v Polici registrováno asi 137 ukrajinských dospělých a dětí. Zapojují se postupně dle možností do života ve městě a nějaké problémy nepociťujeme. Zatím nevíme, zda tu někteří budou chtít zůstat natrvalo, ale dovedl bych si představit, že ano.

 

Vy jste jim poskytli nějaké ubytování?

Jako město máme jen jeden byt typu krizového bytu, který jsme mohli poskytnout. Jinak jsme nabídli pouze nouzový typ ubytování v šatnách na sportovišti, hasičské zbrojnici, ve staré škole v Pěkově atd. Ty zatím ale obsazeny nebyly. V krizovém bytě tedy bydlí jedna rodina. Ostatní městské byty dál obsazujeme podle žádostí, které mají podané Češi. Musím říct, že mám trochu obavy z toho, jak pomalu vychládá vlna solidarity a namísto ní se zvedá vlna závisti, nebo možná zloby. Z toho důvodu jsme nenabídli městské byty, nerad bych tyto negativní vlny posiloval.

 

Ve městě též provozujete jazykové kurzy, je to tak?

Nyní běží dva kurzy češtiny v Pellyho domech, jsou to dvě skupiny Ukrajinců po patnácti lidech. Rád bych vyzdvihl, jak se do pomoci úžasně zapojily Pellyho domy. Jana Rutarová tomu věnuje mnoho času spolu s Olgou Landovou ze sociálního odboru. Všichni, kteří pomáhají, se tomu věnují nad rámec svých pracovních povinností.

 

A co ukrajinské děti, chodí do školy a školky?

Do školy chodí 13 dětí z Ukrajiny, jsou na 1. i 2. stupni. Ve škole je zástupkyní ředitele Naďa Dvořáková (sestra Olgy Landové), která má ukrajinské kořeny. To je obrovská výhoda. Dětem hodně pomáhá a podle jejích informací se pěkně zapojily, a také české děti je mezi sebe dobře přijaly. Škola i školka navíc zareagovaly na zápis dětí, počítají s tím, že od září se jejich počet pravděpodobně zvýší, neboť budou mít povinnost do škol a školek nastoupit. Jinak ukrajinské děti, zvláště ty starší ze středních škol, pokračují v on-line výuce z Ukrajiny. Každopádně uvidíme, co bude v září. Pořád je potřeba reagovat na to, jak se situace vyvíjí.

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

Diskuse zatím neobsahuje žádné příspěvky.
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Plchová
Telefon: +420 734 257 512
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)