Dnes už všechny vesnice vypadají pěkně

Text a foto Michaela Plchová

Středa, 27. dubna 2022

Sdílet na:

Další obcí, kterou jsme navštívili, jsou Křinice. Rozhovor jsme vedli s jejich starostkou paní Libuší Rosovou.

Křinice patří mezi typické dlouhé obce na Broumovsku. Kolik máte obyvatel?

Možná jsme dokonce nejdelší obcí… Máme rozlohu 1645 hektarů s 433 obyvateli a jsme pravděpodobně jediná obec na Broumovsku, která se rozrůstá. Když jsem v roce 2006 nastoupila do úřadu, měli jsme 389 obyvatel. Nárůst souvisí s tím, že jsme od počátku podporovali výstavbu v obci – nakoupili jsme pozemky a něco jsme získali v restitucích. Nyní už takové možnosti nemáme, neboť téměř celá obec se v roce 1995 stala vesnickou památkovou rezervací, což pro nás není jednoduché. Občané nyní na novou výstavbu nemají moc šanci. Stavět se tu může pouze na místě, kde už domy stály a převážně do tvaru statku. To už ale dneska nikdo nestaví.

A na jakých pozemcích tedy proběhla zmiňovaná výstavba?

V 50. letech se měnil katastr a Křinice tehdy přišly o nějaké domy. Výměnou jsme dostali pole, na kterém kdysi stál statek, a tento pozemek byl ponechán na výstavbu. V roce 2009 se územním plánem proměnil na stavební parcely – jde o území v okolí Cíglu (Cihelného rybníka). Jedna ulice tedy patří ke Křinicím, je tam 13 parcel. Sice to na pohled vypadá jako součást Broumova, ale místně patří ke Křinicím. Vlastně kdysi celá ta okrajová část Broumova i s polovinou hřbitova patřila ke Křinicím. Proto také dnes Křinice nemají ani žádný kostel, neboť se pro tyto potřeby využíval hřbitovní kostelík Panny Marie. V 50. letech pak došlo ke zmiňované změně katastru – Křinice získaly pozemky, na nichž dnes stojí 9 nových rodinný domů.

Přírůstek lidí je docela velký. Stojí za tím jen nová výstavba?

Dnes je takový trend, že mladí zase chtějí bydlet na vesnici v blízkosti města. Než by bydleli někde v paneláku, chtějí svůj domeček a stačí jim i tisíc metrů čtverečních.

Co vlastně pro obec znamená, že je „vesnickou památkovou rezervací“?

Nevím, co tím zamýšlelo zastupitelstvo v 90. letech, proč do toho šli. Konkrétně se tu nesmí používat plastová okna, je přesně daná krytina na střechy, vzhled fasády – všechno ovlivňují pravidla památkářů. Nemůžeme také třeba vybudovat chodníky, neboť v obci nikdy dříve nebyly, přitom pro bezpečnost chodců by to bylo lepší.

Nepřijde Vám, že díky těmto pravidlům je zachován jednotný vzhled obce?

Myslím, že styl broumovských statků už to nikdy mít nebude. Řekla bych však, že dnes už všechny vesnice začínají vypadat moc pěkně právě díky tomu, jak hodně se nyní opravují staré domy.

Máte také nějaké obecní byty, nebo byty pro seniory?

Máme obecní byty. Bydlí v nich také senioři, neboť bydlení je tu levné. Máme tedy jednu šestibytovku, další dva byty v prostorách bývalého obecního úřadu a v loňském roce jsme dokončili rekonstrukci dalšího objektu. Jedná se o bývalý výměnek ke statku, jsou v něm čtyři malometrážní byty, které pojímáme jako startovací. Zároveň tam bydlí jeden senior-invalida. Plánujeme také výstavbu domu pro seniory, ale nic velkého. U nás se hodně snaží děti udržet rodiče doma co nejdéle. Opravdu nemáme mnoho lidí v Domově pro seniory v Broumově, v tuto chvíli tam není vůbec nikdo. Co se týče našeho vlastního domu pro seniory, jsme ve fázi projektu. Zablokovaly nás požadavky na šíři příjezdové komunikace, která musí být pět metrů široká.

Podniká vaše obec nějaká opatření pro zádrž vody?

Ano, určitě. Křinice jsou totiž hodně mokré, ale přitom odvodněné melioracemi, takže na polích je sucho. Část vody, které na nás teče, zachytí kaskádovité rybníky pod broumovskými stěnami. V době, kdy jsme zde dělali komplexní úpravy (započaly v roce 2006) – tedy před mým nástupem do úřadu starostky –, udělaly se také poldery na zádrž vody. Když jsem však pak zjistila, kde jsou, nedávalo mi to moc smysl. Vybudovali je totiž na kopci. Podle mého názoru by se měly zřídit v místech, která jsou nejnižší a stéká tam voda. Naše poldery tedy moc fungovat nemůžou.

V současnosti na Broumovsku probíhá v oblasti zádrží vody několik projektů, mapují se území a vytipovávají se vhodná místa. Účastníte se nějakého?

Účastníme se projektu pod spolkem Julinka. Máme už studii a myslím, že se vypracovávají i projekty. Probíhá to hlavně v místech pod Broumovskými stěnami, kde je obrovská eroze půdy. Bohužel při komplexních úpravách se nad něčím podobným vůbec nepřemýšlelo a teprve nyní se to postupně řeší, a to i se soukromými vlastníky pozemků. Všechno tedy závisí na dalších jednáních.

Věnujeme se také výsadbě nových stromů. Paní Yvona Eliášová, která dříve pracovala v Dobrovolném svazku obcí, vytipovala, kdo by chtěl vysázet aleje. Sázelo se jak na soukromých, tak obecních pozemcích. Máme tu tedy vysázeno mnoho nových alejí podél cest na všechny strany v okolí Křinic.

Kdybyste měla vybrat jednu věc, která Vás jako starostku těší?

Jsem ráda, že jsme koupili zpět hospodu, již bývalé zastupitelstvo prodalo. Udělali jsme v ní nový sál, a to bez dotací, což mě těší. Vybudovalo se nové topení v celé hospodě, opravil se celý sál na společenské akce a nyní se projektuje nové sociální zařízení pro hospodu a další pro sál…

Těší mě též, se udělala nová kanalizace, i když ještě nejsou všichni obyvatelé připojeni.

Vy máte v obci hodně mladých rodin, a přitom nemáte ani školu ani školku. Není to trochu problém?

V roce 1978 byla místní škola zrušena a budovu převzal Krajský úřad v Hradci Králové. Vznikl tu objekt pro školu v přírodě, školka existovala pak už jen krátký čas. Zřejmě se zdálo, že není potřeba. My jsme sice uvažovali o obnově školy a hlavně školky, ale už vlastně nemáme kde. Budova byla přestavěna na ubytovací zařízení, těžko by se předělávala zpět. Navíc nás velmi ovlivňuje blízkost města Broumova. Nepřítomnost školy a školky tedy řešíme zavedením integrovaného dopravního systému – z Křinic do Heřmánkovic jezdí přes Broumov téměř každou hodinu autobus. Teď tedy nějaké spoje vypadly, neboť nebyly využity.

Ze stejného důvodu nemáme ani místní obchod, neuživil by se tu. Jsme prostě moc blízko města.

Křinice poskytly prostory pro ubytování lidem, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Je to tak?

Ve spolupráci s městem Broumov jsme okamžitě poskytli naše ubytovací prostory, které běžně slouží pro školy v přírodě i pro turisty. Hned 4. března sem přišli první lidé, přijel první autobus. Ještě tu deset z nich bydlí, ale právě dnes by jich pět mělo odejít do vlastního bydlení. My jsme samozřejmě připraveni přijmout další potřebné a nabídnout krátkodobé ubytování. Pokud by to bylo nutné, můžeme nabídnout i krizové ubytování v sálu v kulturním domě.

Jaké byly reakce?

Občas se někdo ozve, to jsou ale pořád ti stejní lidé, kteří mají pocit, že někdo dostává něčeho víc… Jinak my jsme Ukrajince zapojili do úklidu obce, takže oni nám na oplátku také pomohli.