Drobné věci mají mnohem větší dopad
Nový městský architekt města Broumova Jan Kubát sice žije v Praze, ale na Broumovsko ho to vždycky táhlo, dokonce bylo tématem jeho diplomové práce. Jaké jsou jeho představy o působení ve městě? „Byl bych rád, kdyby se na mě obraceli lidé, kterým není lhostejná podoba prostoru, v němž žijí. Já sám se budu chtít aktivně obracet na ty, kteří v tomto městě tvoří, pracují a mají k němu vztah,“ říká mladý architekt.
.jpg)
Kvalitní architektura vyžaduje investice - intelektuální i finanční. Jan Kubát
Pocházíte z Hradce Králové, žijete v Praze. Pamatujete si, kdy jste sem poprvé přijel a jaký byl váš první dojem?
Nepamatuju si přesně, ale určitě jsem tu musel být už jako děcko. Běhával jsem orienťáky a taky jsme sem jezdili s rodinou. Svůj první dojem si nepamatuju. Vybavuju si ale, jak se můj pohled na Broumovsko proměnil v období studia vysoké školy, kdy jsem začal vnímat také to, co se tu dělo během období baroka a všímat si vztahů v krajině. Ten kraj mi učaroval. Nejdřív příroda, potom vrstva dědictví našich předků. Broumovsko jsem si vybral dokonce i jako můj diplomní projekt s tématem obnovy barokní krajiny. Práce spočívala v mapování kraje v nejširším slova smyslu a byla spíše teoretická. Dotýkala se samotné otázky, co je to architektura.
Dlouho ve mně rostla frustrace nad stavem veřejného prostoru a nad nezájmem lidí.
Máte už konkrétní představu, jak byste chtěl svoje působení v Broumově uchopit?
Rámcovou představu mám, ale nechci být konkrétní, zatím si osahávám terén. Za těch deset let praxe jsem nasbíral celou řadu zkušeností, které jsou často z druhé strany barikády a jsem schopen je kreativně použít a nabídnout městu. Zároveň ve mně dlouho rostla frustrace nad stavem veřejného prostoru a nad nezájmem lidí. Žiju na Praze 7, kterou už několik volebních období vede starosta Jan Čižinský s programem zaměřeným také na péči o veřejný prostor. Ale i tam je velký problém cokoli pozitivně změnit. Například před dvěma lety proběhlo referendum, ve kterém obyvatelé odmítli navýšení poplatků za parkování. Všude na ulicích tam stojí auta. Nechápu, že to lidem nevadí. Bydlí v bytech za patnáct milionů a když vyjdou na ulici, vypadá to tam jako v Kazachstánu. Dnešní generace přece cestují a vidí, jak města můžou vypadat nejen u našich západních sousedů, ale dnes už i v Polsku nebo Bratislavě. Tehdy jsem ztratil víru v možnou změnu. Mám však kolem sebe lidi, kteří mi nastavují zrcadlo a svým způsobem mě to donutilo nestěžovat si jen nad pivem v komunitě architektů, ale začít s tím něco dělat. Tak se zrodila myšlenka nabídnout pomoc někomu, kdo o to bude stát. A to se potkalo s vyhlášením výběrového řízení na městského architekta v Broumově.
A proč právě tady? Máte rozjetou kariéru, velké zakázky a úspěchy v soutěžích. Budete na tuto práci vůbec mít čas?
Je to strašně jednoduchý, já to tady mám fakt rád. Neumím přesně říct proč. Lákají mě sem místa, která jsou svým způsobem krásná, ale ne úplně obvyklým způsobem. Celý tenhle kraj, a to i za hranicemi, je plný neuvěřitelných kontrastů. To mě baví prozkoumávat.
Práce mám teď opravdu hodně, ale věřím a doufám, že času na práci městského architekta bude dostatek.
Rád bych svoji kancelář přesunul do nějaké rozvojové části města. Byl by to zároveň prostor, kde by se lidé dozvěděli, co se chystá.
Psal jste o tom, že změna prostředí kolem nás není možná bez aktivní politické a společenské podpory. Jak chcete Broumováky aktivizovat?
Ten recept je jednoduchý. Je potřeba vytvořit platformu pro setkávání a pro otevřenou diskusi. To, jestli se nám to tady podaří, je druhá otázka. Ale určitě se budu snažit najít způsob, jak toho docílit.
Dostal jsem přidělenou kancelář na radnici, ale mám takovou představu, že bych se rád přesunul do nějaké rozvojové části města a využil městský prostor, který teď není využívaný. Tam bych byl potřebnější víc než v učesaných místech, jako je třeba náměstí. Kromě mého pracoviště by to měl být také prostor, kde se lidé dozvědí, co se ve městě chystá a který by třeba mohli sami využívat podle svých potřeb.
Sám prakticky nepoužívám sociální sítě a vybavuje se mi jeden citát, že s nástupem sociálních sítí se lidé definitivně přestali zajímat o veřejný prostor kolem nich. Proto se budu snažit setkávat se s lidmi osobně a podporovat vnímání prostředí, ve kterém žijí a které se nedá virtuálně zprostředkovat. Samozřejmě chápu, že internetové platformy mají velký dosah a stále přemýšlím, jestli je nějak nepoužít pro šíření informací. Vše bude záviset i na domluvě s vedením radnice, jaké jsou jejich představy a možnosti.
Architektura je ve společnosti často vnímaná jako nadstavba, lepší stavitelství nebo luxus pro bohaté. Proč by tedy město mělo mít architekta? A máte nějaký vzkaz pro lidi, kteří by radši volili úspornější cestu bez architekta?
Čím dál víc si uvědomuju, že bez osobní investice, ať už intelektuální nebo finanční, prakticky nelze dosáhnout kvalitní architektury. Je mi to líto a říkám si, že by to tak být nemělo. Přitom žijeme v relativně bohaté zemi, která by měla mít možnost dovolit si kultivovat své prostředí. A architektura a stavitelství je jedním z důležitých nástrojů. Já jenom doufám, že moje pozice začne za pár měsíců generovat výsledky tak, aby každý viděl, že to nejsou vyhozené peníze. A pokud to tak nebude, tak jsem selhal.
Kdo a s čím se na vás může obracet? Můžete popsat praktický význam vaší pozice pro běžné obyvatele Broumova?
Může se na mě obrátit kdokoli, kdo má nějaký stavební záměr. Byl bych rád, kdyby se na mě obraceli lidi, kterým není lhostejná podoba prostoru, v němž žijí. Já sám se budu chtít aktivně obracet na lidi, kteří v tomto městě tvoří, pracují, pohybují se a mají k němu vztah. A doufám, že ze vzájemné diskuse a setkávání budu schopný sestavit koncepční plán, který dokáže zastřešit moji práci a nebude limitovaný jedním volebním obdobím. To je to nejdůležitější, co mě tu čeká.
V obecné rovině nefandím jakémukoli podřizování struktury města automobilům.
Zmiňoval jste, že nefandíte průrazu silnice městem. Myslíte tím plánovaný obchvat? Máte pro zlepšení dopravní situace lepší řešení? Jak se stavíte ke zvažovanému parkovacímu domu?
To téma je složité a teprve ho poznávám. Nejedná se o projekt města, přišlo s ním Ředitelství silnic a dálnic a záměr je už dlouho zanesený v územním plánu. V obecné rovině nefandím jakémukoli ustupování nebo podřizování struktury města automobilům. Já myslím, že bychom měli udělat všechno proto, aby relativně dočasné řešení, které my teď jako společnost velmi využíváme, nedefinovalo tvář města, která tu bude třeba za dvě stě let. Rozumím důvodům, proč to tak někdo navrhl, ale nesouhlasím s tím.
O plánech radnice postavit v Broumově parkovací dům jsem slyšel zatím jen málo. Mám velmi ambivalentní postoj k takovým velkým projektům. Pokud se to zadání uchopí dobře, může to smysl mít, ale většinou to jsou velké náklady na velmi specifickou strukturu, která se pak v budoucnu nedá transformovat na nic jiného. Obecně zastávám názor, že drobné zásahy mají mnohem větší dopad.
Můžete přiblížit, na čem teď pracujete?
Vyřizuju maily... Ne, teď vážně. My jsme relativně malý kolektiv, který pracuje na velkých veřejných zakázkách. Účastníme se spousty soutěží, některé se nám podařilo vyhrát, většinu ne. S každou další zakázkou se učíme. V poslední době často spolupracujeme s dánským studiem Adept, s nímž jsme vyhráli soutěž na novou čtvrť Žofinka v Ostravě. Dostali jsme se do fáze, že přemýšlíme, jak vytěžit ze vzájemné spolupráce maximum a sám jsem zvědavý, kam se to vyvine. Snažíme se dělat architekturu. Občas to jde lépe, občas hůř.
Jak se dělá v Čechách architektura?
Je to hodně o přesvědčování. Proces povolování trvá strašně dlouho, a to je velikánský problém nejen z finančních důvodů. Je to problém pro mladé architekty, protože jejich první realizace vznikají extrémně pomalu. A nám tak na stole leží hromada projektů, na kterých pracujeme už pět, deset let a my nejsme schopni zjistit, jestli ty myšlenky, koncepce, které jsme ve spolupráci s klienty a samosprávami ladili tak dlouho, budou fungovat v realitě tak, jak jsme si představovali.
Můžeme vás v Broumově potkat i nepracovně?
Rozhodně. Se ženou jsme tu měli církevní svatbu a trávili jsme tu přípravy. Celkem pravidelně sem jezdíme na výlety, takže tady jsme skoro každý měsíc. Nejen město, ale i celý kraj mě hodně baví. Je velmi pravděpodobné, že si pracovní návštěvy protáhnu třeba na celý víkend. Moje žena sice pochází od Brna, ale učarovalo jí to tu podobně jako mně, takže je docela možné, že tady jednou budeme žít.
Autor je spolupracovníkem redakce.
Článek byl podpořen z fondu České komory architektů na podporu regionálních aktivit PRAK.
.jpg)