Fotbal je moje srdcová záležitost
Středa, 17. července 2024
.jpg)
Od dětství si plánoval, že se bude fotbalem živit, ale zranění jeho nadějnou kariéru zastavilo. Nevzdal se a místo toho trénuje děti i dospělé. „Na každý trénink se těším,“ říká s jiskrami v očích a úsměvem Ondřej Zinke, trenér TJ Slovanu Broumov.
Kde a jak začala Tvoje fotbalová cesta?
Fotbal jsem začal hrát ve čtyřech letech. Pocházím z fotbalové rodiny. Nejvíce mě směroval a podporoval můj taťka a vlastně celá rodina.
Kde všude jsi jako hráč působil?
Začal jsem hrát v předpřípravce a mladší přípravce. Ve starší přípravce jsem přistoupil do Hradce, ale starší přípravku jsem ještě odehrál v Broumově. Od mladších žáků jsem hrál už v Hradci. Dále jsem působil v mládežnických týmech Slávie HK a Náchodě. Tenkrát jsem se zranil a nadějně vypadající kariéra hráče se kvůli tomu zastavila. Bylo pro mě motivující, když mi říkali, že mám talent. Plánoval jsem se fotbalem živit a dotáhnout to co nejdál, tak jako většina mladých kluků. Na fotbal jsem však nezanevřel, trénuji a mám i další cíle.
O jaké cíle se jedná?
Ve Slovanu máme v plánu do tří let založit mladší dorost. Až na jednu bychom měli mít obsazené všechny kategorie mládeže. Z osobních cílů mám v záměru rozšířit si trenérské vzdělání. K získání licence je vyžadováno absolvování příslušného licenčního kurzu a splnění dalších požadavků. Přál bych si do budoucna trénovat vyšší soutěž dospělých.
Jaké je Tvé aktuální působení v TJ Slovanu Broumov?
Jsem hlavní trenér mužů, hrajeme krajskou A třídu. Dále jsem jedním ze sedmi členů nově založeného Výkonného výboru. Na starosti jsem měl i mládež, kde od letošní sezóny trénuji jednou týdně. V mládeži již působím méně, zapojilo se víc kluků nejen z týmu, a to je dobře.
Co je klíčové pro roli trenéra?
Určitě je důležité mít rád fotbal, chuť se učit a zdokonalovat. Trenér musí umět vycházet s hráči. Hlavní důležitou vlastností trenéra je schopnost komunikace, která je velmi klíčová, jsou to vlastně základy psychologie, na každého platí něco jiného.
Trénuješ tu hodně hráčů, kteří jsou starší než ty. Jsi autoritou?
S autoritou jsem nikdy problém neměl. Samozřejmě každému sednout nemusím. Ke sportu patří i kritika. Není to jen plácání po zádech. Vnímám individuální osobnosti hráčů, jednotlivé charaktery. Jak jsem již zmínil, důležitá je komunikace s hráči. Někdy je to složité, ale zatím žádný problém není. Samozřejmě je nutné si to nějak nastavit, aby to fungovalo. V Broumově jsou kluci v pohodě a vycházíme spolu. Je důležité mít dobrý kolektiv a partu, a to tato generace kluků vždy měla.
Jak se dobrý kolektiv vytváří a udržuje?
Snažíme se vzít mezi sebe i ty mladší ročníky, integrace je důležitá, aby se kolektiv stmelil. Děláme programy, které probíhají i zábavnou formou. Po zápasech se posedí a pobavíme se. Každá kategorie organizuje posezení s rodiči a rozlučky. U mužů se to někdy protáhne i o něco déle. Vloni na rozlučce se to zvrtlo a čelili jsme důsledkům u trestné komise. Ale ne každé veselení pochází od nás. V areálu je i hospůdka pro veřejnost a často večerní aktivita vrhá stín na nás. Snad budou mít pro nás spoluobčané i nadále pochopení.
V čem se Váš tým liší od ostatních týmů na Broumovsku?
Když se budu bavit o týmech z okolních vesnic, tak máme větší kvalitu hráčů. Několik kluků si prošlo vyššími kluby. Máme tam hráče, kteří prošli například mládeží Slovan Liberec, Slávie Praha, Náchod... Máme dobré zázemí, které nabízí i další sportovní a relaxační vyžití. V zimě můžeme využívat i umělý trávník. Inspirativní je pro nás Spartak Police nad Metují. Letos postoupili do divize (4. celorepubliková soutěž). To tady na Broumovsku nikdo nehrál. Takže pěkný úspěch.
Jak hodnotíš aktuální sezónu?
Tahle sezóna se nám moc nevydařila, ale soutěž jsme zachránili. Doufáme, že následující sezóna bude lepší. Poslední roky jsme se potýkali s nedostatkem hráčů. Nyní se situace snad trochu zlepší. Máme velký počet fanoušků. Nedělní fotbal pro místní lidi patří do týdenního kalendáře. Fotbal byl v Broumově vždy populární.
Jako klubu se nám vydařil charitativní turnaj. Tento turnaj jsme dělali pro pana Janatu, který přišel o ruku. Podařilo se nám pro něj získat částku, která se pohybovala v desítkách tisíc.
Je něco, co by se mohlo ve Slovanu Broumov zlepšit?
V našem koutě je problém sehnat více sponzorů. Chybí peníze, pomohly by například zorganizovat letní a zimní soustředění. Nebo také přispět na nějaké sportovní vybavení.
Poslední roky byl problém s nedostatkem tréninku. Scházeli jsme se v nízkém počtu. Doufám, že se tréninkové jednotky zvednou v počtech. Už teď to vypadá nadějně, zapojujeme více mladých kluků.
Co je tvou hlavní motivací, zdrojem energie, vytrvalosti a vůle? Je to vášeň k fotbalu nebo konkrétní sportovní cíl?
Je to koníček, který mám rád. Ostatní aktivity nepovažuji za koníčky. Od malička jsem si dával sportovní cíle, které mě motivovaly. Vztah k tomuto sportu mám v sobě od malička. Na každý trénink se těším. Fotbal je svým způsobem životní styl, jak říká můj taťka.
Je to koníček samozřejmě velmi časově náročný. Před čtyřmi lety jsem byl u vzniku předpřípravky, a současně trénoval i dospělé. To jsem byl na hřišti téměř každý den, nyní pouze 3-4 týdně. Mám naštěstí velkou podporu od své manželky a rodiny.
Máš nějaký fotbalový a trenérský vzor?
V mladších letech byl můj oblíbený fotbalista Samuel Eto'o. Nyní mám spoustu oblíbených fotbalistu. Patří mezi ně Kilian Mbappe a bývalý trenér Jürgen Klopp. Kdysi dávno jsem sbíral plakáty a kartičky fotbalistů i hokejistů, ale to už je hodně dávno. Každý kluk má své sportovní vzory, a tak by to mělo být.
Co bys vzkázal fanouškům a případně nově příchozím hráčům?
Přál bych si více pozitivní atmosféry a podpory od fanoušků. Takové hezké fandění vyhecuje hráče k lepším výkonům. Takže určitě více optimismu. Nově příchozím hráčům vzkazuji, že je tu čeká dobrá parta, osobní posun a možnost vyzkoušet si krajské soutěže (kluci co přijdou z okolních vesnic). Čeká Vás tu nová výzva. Určitě bychom uvítali i trenéry k mládeži.
Autorka je spolupracovnicí redakce.
