I běžné vaření může být zajímavé a trendy
Střední škola hotelnictví, řemesel a gastronomie v Teplicích nad Metují se na tři dny stala centrem mezinárodního gastronomického umění. Konal se zde totiž druhý workshop s podtitulem „KRKONOŠSKÁ KUCHYNĚ“. Organizaci projektu převzala Samospráva Dolnoslezského vojvodství, a to v rámci partnerství s Královéhradeckým krajem. Projektu se zúčastnili čeští a polští žáci ze středních škol zaměřených na gastronomii. Nejen o této akci jsme si povídali s šéfkuchařem a mistrem svého oboru Janem Péterem, který je absolvent bývalého SOU v Teplicích nad Metují. Zúčastnil se řady zahraničních stáží a pracoval například jako šéfkuchař restaurace Potrefená Husa v Hradci Králové. Své gastronomické umění prezentuje na gastronomických festivalech a při live cooking, zabývá se například párováním masa a čokolády. Rád spolupracuje mimo jiné na různých kurzech v brněnském gastronomickém centru Kuliner.
Co byste nám prozradil o vztahu k teplické střední škole?
Před mnoha lety jsem se zde vyučil a v oboru pracuji stále. Pobývám ve škole celkem pravidelně jako člen komise u závěrečných zkoušek nebo jezdím na Gastroden, kde vykonávám funkci člena odborné komise při kuchařské soutěži žáků. Ano, přiznávám, mám k této škole citový vztah. Moc rád se sem do Teplic vracím.
Byl jste také nyní přizván jako odborník z praxe, abyste se zúčastnil mezinárodního workshopu na téma KRKONOŠSKÁ KUCHYNĚ. Má podle vás smysl učit mladou generaci vařit regionální pokrmy?
Nejen regionální jídla, ale pravou českou kuchyni vůbec. Ano, má to smysl, a veliký. Česká kuchyně je dle mého názoru stále nedoceněná a je potřeba, aby žáci klasické pokrmy stále trénovali a zvládali. Poslední dobou pozoruji, že díky různým pořadům o vaření vzrůstá zájem lidí o tuto profesi, o vaření trochu jinak, a to je dobře.
A je možné při běžném vaření využívat nějaké moderní postupy?
Samozřejmě. Je potřeba se vždy nejprve zamyslet nad daným receptem a popřemýšlet, jak zajímavě by se dal připravit. Někdy stačí pokrm jen jinak naservírovat, estetičtěji. Prostě si s tím tak nějak pohrát. Dám příklad. Vařili jsme tu třeba kulajdu. Ta se dá udělat nudně, nebo taky jinak, moderně. No a my preferujeme druhou možnost, kterou ukazujeme mladé generaci. A o tom je vlastně celý tento projekt. Snažíme se žákům z obou stran hranice ukázat, že krkonošská kuchyně může být zajímavá a moderní zároveň. Že i běžné vaření může být trendy.
Vy jste tedy absolvent teplické hotelovky. Co vám škola dala?
Dala mi hodně. A protože se v oboru pohybuji desítky let, tak mohu srovnávat. Vidím, že škola i za ta léta stále produkuje lidi, kteří o kuchařinu mají zájem a něco umí. Jednou věcí je teoretická výuka, druhou pak ta praktická část, která je také nesmírně důležitá. Jsem moc rád, že tady mají kontakty na zajímavé podniky, kde se žáci mají velkou šanci něco naučit a profesně jít dál.
Děkuji za rozhovor.