Jak se žije kuchaři mezi Broumovem a Nizozemskem

Otto Vnuk, foto archiv L. Halušky a P. Kultová

Neděle, 5. května 2024

Sdílet na:

Pochází z Broumovska, část roku pracovně tráví v klášterní kuchyni U Tří růží a část v Nizozemsku. Jaké byly začátky čerstvě vyučeného kuchaře a v čem se podle něj liší pracovní podmínky u nás a v zahraničí? Přečtěte si rozhovor s Lukášem Haluškou o jedné úspěšné romské kariéře.

Co říkali vaši známí a sousedé, když zjistili, že jste se přihlásil na střední školu v oboru kuchař?

Na výběr jsem měl více možností, můj starší bratr studoval v té době obor kuchař, a proto i moje volba byla jasná. Známí a sousedé mě neodrazovali, většinou ale říkali no, zkus to.   

Jak vás brali ostatní spolužáci ve škole?

Mezi spolužáky jsem byl jako Rom hned od počátku středem pozornosti díky mojí otevřené a vstřícné povaze.  Brzy jsem se v naší skupině stal jakousi neformální vůdčí osobností s přirozenou autoritou u ostatních spolužáků.

Vzpomenete si na první roky v praxi?

Odcestoval jsem za bratrem do zahraničí a praxi jsem začínal úklidem, pomocnými pracemi všeho druhu a u myčky. Jen postupně, krůček po krůčku jsem dostával jednoduché pomocné kuchařské práce a postupně se vypracovával na kuchaře. 

Pracujete v oboru od vyučení nepřetržitě 14 let. Jak se za tu dobu z vašeho pohledu obor kuchaře proměnil?

Hodně. Proměna kuchyní je obrovská. Dnešní vybavení usnadňuje a urychluje veškeré kuchařské práce. Dnes v profesionálních kuchyních najdete velké množství specializovaných zařízení, často s vysokým stupněm a širokou nabídkou chytrých funkcí.

V současné době střídavě pracujete jako kuchař v Nizozemsku, především v létě, a střídavě v Čechách. Můžete porovnat pracovní podmínky kuchařů v obou zemích?

Práce v holandské a české kuchyni jsou z pohledu nároků na kuchaře podobné a obě se příliš neodlišují. Rozdíly jsou spíše v nárocích zákazníků. Holandská kuchyně je, myslím, jednodušší. Není v ní tolik druhů masa, a naopak obsahuje množství zeleniny, ryb, sýrů a především pečiva. Holandská kuchyně nezná naše tzv. hotovky, převažují v ní z našeho pohledu spíše minutky.

Do klášterní kuchyně je vidět prosklenými stěnami. Reagují někteří zákazníci s předsudky, když v kuchyni vidí romského kuchaře? 

Někteří zákazníci jsou překvapení, ale většinou to berou s nadhledem. Pochopitelně vždycky se najde pár zákazníků, kteří si přijdou spíše postěžovat než pochutnat. V tom je profese kuchaře někdy nevděčná. Nezavděčíte se vždy a všem.

Hodně zákazníků v klášterní restauraci tvoří cizinci, Poláci, Němci, Nizozemci. Mají nějaká specifika a rozdíly, které pozorujete?

Velké rozdíly nepozoruji. Alergie, vegetariánství či veganství jsou všude. Jen malá perlička. Když Polák dostane na talíř knedlíky, pochutná si, když je naservírujete na talíř Holanďanovi, pochutná si taky, ale řekne, že ten teplý chleba byl dobrý. 

Co vám jako kuchaři vyhovuje v kuchyni broumovského kláštera? Nevadí vám prosklené stěny kuchyně?

Vyhovuje mi výborný kolektiv a práce usnadněná množstvím moderního kuchyňského vybavení. Prosklené stěny kuchyně mi ale vadí. V Holandsku mají také prosklené kuchyně, jako projev otevřenosti a úcty k zákazníkovi, ale najdou se i takoví, kteří smysl prosklené kuchyně nepochopili a podle toho se někdy i nevhodně chovají.

Co byste poradil Romům, kteří se rozhodují, jaké další vzdělání zvolit po ukončení základní školy?

Poradit je těžké, hlavně tady na Broumovsku. Po vyučení tu moc možností nemáte. Radu bych ale přeci jen měl a nemusí platit jen pro vyučené Romy bez praxe: Nebát se jazyků a cestovat. Vrátit se můžete vždycky a s praxí v zahraničí je šance na dobrou práci i tady na Broumovsku.

Máte konkrétní zkušenost. Co by z vašeho pohledu pomohlo zlepšit soužití Romů a ostatních obyvatel Broumova?

To je zase těžká otázka. Dokázat nesoudit, ale posoudit.

Tento článek byl podpořen Journalismfund Europe v rámci výzvy Local Media for Democracy a vznikl na Simulátoru žurnalistiky, který pořádal zpravodajský web Naše Broumovsko.