Je důležité, aby se sem lidi rádi vraceli

Text a foto Michaela Mašková

Úterý, 7. května 2024

Sdílet na:

O zúročených životních zkušenostech, myšlenkách, které se musí zrealizovat a o tom, co dává dobrý vítr do plachet s Václavem Svobodou z Meziměstí, který renovuje prostor okolo bývalého zámeckého rybníku a vytváří zde kemp a rekreační zónu pro širokou veřejnost.

Kdy se objevila myšlenka na renovaci rybníka a vybudování rekreační zóny v Meziměstí?

Před více než dvaceti lety. Nápad na vybudování kempu a zútulnění prostoru u rybníka jsem měl už v roce 1997, kdy jsme s firmou koupili zámek. I když celá ta myšlenka je ještě daleko starší – sahá až do doby, kdy byl předsedou národního výboru pan Opitz, tedy někdy do roku 1980. Tehdy existoval dřevěný model, jak by město mělo vypadat cca v roce 2000. Já se tím začal zaobírat právě při koupi pozemku, neboť nám patří nejen louka za rybníkem, ale také čtyřhektarová louka pod lesem. To mi bylo šestadvacet, dneska mi je jednou tolik. V roce 2013 už se ve mně tento nápad usadil mnohem hlouběji, pozval jsem sem architekty, zástupce CHKO, projektanta a moje kamarády, kteří procestovali kus světa. Zasedli jsme ke kulatému stolu a mluvili o tom, jak by to tu asi mohlo vypadat. V té době už bylo zrekonstruované koupaliště a bylo jasné, že plocha mezi ním a rybníkem si přímo říká o to, aby zde vznikl volnočasový park či nějaká plocha k rekreaci.

Od té doby opět uběhlo spoustu času…

Ano. Náš původní nápad zahrnoval vybudování velkého parku sahajícího až pod les spolu s kaskádami, sadem ovocných stromů atd. Trochu jsem vystřízlivěl a rozhodl se, že takový megapark z toho nebude. Ona ani ta současná podoba není zase tak malá, jsme tu na ploše dvou a půl hektarů.

Jaký je tedy nyní hlavní záměr?

Hlavním záměrem je vybudovat volnočasový park pro širokou veřejnost. Je to rozdělené na dvě části – plocha přiléhající k rybníku a rybník samotný je určený pro všechny, kdo se zde budou slušně chovat. Druhou částí je prostor támhle za těmi habry, kde už bude kemp. Příští rok tam vznikne asi osm chatiček, které v sobě už budou mít sprchu i topení. Jinak kemp bude určený také pro stany, karavany a obytné vozy.

Je možné se v rybníku koupat?

Je, někdo se v něm koupe. My jako děti jsme se v něm koupali úplně běžně, ale je to klasický bahňák. Nás čeká velká investice, kterou je právě odbahnění rybníka. Jde o to, že rybník po dlouhou dobu nefungoval správně tak, jak ho naši předkové vymysleli. My jsme zatím udělali všechno pro to, aby do něj tekla čistá voda. Nahoře na potoce, který přitéká z Vižňova a jmenuje se Dobrohošť, jsme vybudovali nový rozdělovací objekt, který byl minimálně čtyřicet let zřícený. Před velkým rybníkem je ještě malý rybníček, který dále zachycuje kaly, aby se do rybníka dostávala opravdu čistá voda. Posledním krokem je tedy odbahnění rybníka, které, myslím si, provedeme v zimě 2025. V téhle činnosti vlastně zúročuji životní zkušenosti. Celý život stavíme vodní díla pro Lesy ČR, potkal jsem se díky tomu se spoustou architektů, projektantů a podobně. Teď z toho čerpám.

Je v rybníce a okolí živo?

Je v něm spoustu ryb! A nejen to, když jsme rovnali plochu pro kemp, nacházely se na ní různé tůně. Žily v nich velmi vzácné žábronožky, které pocházejí až z pravěku a objevují se v podobných tůních. Vybudovali jsme pro ně v rohu malé umělé jezírko s přítokem a do něj jsme je přenesli. Podle pana Kafky z CHKO tam opravdu dál žijí. Kromě toho tam jsou další druhy, různé žáby a podobně.

Co tady chystáte pro místní lidi, ale i pro ty, co přijedou?

Přijde nám důležité, aby se sem lidi rádi vraceli. Chceme, aby jim to dělalo radost a také dětem. Nechtěli jsme udělat parkovací plochu, kde ze země kouká kabel a v rohu vytéká voda. Chceme, aby to tu bylo hezké, také proto jsme tu do země zasadili dřevěné sochy.

Kdo je jejich autorem?

Jejich autorem je Josef Dufek z Jilemnice, je mu 77 let a jezdí sem za námi. Druhým řezbářem je Pavel Cohla z Adršpachu. Celý nápad na sochy vzniknul tak, že jsme potřebovali pokácet v zadní části pozemku přestárlé stromy. Pavel Cohla, který nám s tím pomáhal, mě o poprosil o dva tři špalíčky, že by si něco vyřezal... Mě hned napadlo, že by něco mohl vyřezat i pro nás… Dneska jich tu stojí pěkná řádka a sochy se vyřezávají už třetím rokem, protože dřevo musí schnout a také je potřeba, aby uzrál nějaký nápad… Věřím, že bavit budou hlavně všechny děti. Navíc sem přijde ještě umístit socha medvědice s mládětem, která bude vítat všechny příchozí. Za mě vyjadřuje vztah mezi dvěma lidmi, to, když má někdo někoho rád.

Jaké další úpravy jste dělali?

Okolo rybníku jsme vytvořili chodníček a vybudovali jsme nová mohla. Támhle vzadu u silnice jsme využili stará skákadla – dřív tu totiž bylo koupaliště, ale po válce postupně zchátralo. Tři jsme uřízli a vystavěli prostor pro sezení nad vodou, je tam zavedené i osvětlení. Loni jsme tu měli i šlapadlo, ale to sem dávat nebudeme, protože plácání kolesa děsně plaší ryby. Letos sem tedy dáme lodičku. Spolu s molem je to takový náš malý přístav Hamburg, hlídá ho socha Pepy námořníka… (smích).

Vy si vyhrajete!

Budu vážně rád, až prostor uvedeme do stavu, kdy to bude moci sloužit lidem. Celá renovace je totiž vcelku náročná, pořád na to musím myslet. Část práce je sice kreativní, teď tu třeba zrovna chlapi budují nové ohniště, ale stejně budu rád, až to bude hotové! Po těch letech, už to musí být!

Jak takový velký projekt vlastně financujete?

Financujeme to sami, naše firma. Původně jsme zvažovali nějakou dotaci, ale to je na dlouhé lokte. Takže podle finančních možností sami a práci dělají naši zaměstnanci. Už se tu udělalo opravdu spoustu práce, část z ní ani není vidět, třeba kabely, drenáže a další věci, které jsou schované pod zemí. Vítr do plachet nám dává, když sem někdo přijde a pochválí, jak je to tu hezké, jak se to posunulo. To je pro nás důležité! Město se na renovaci nijak nepodílí, ale asi ani nemůže, protože je to soukromý projekt. Zatím to tu chceme mít otevřené pro všechny. Pokud zde však neudržíme pořádek a začne se tu objevovat nějaký vandalismus, tak rybník oplotíme a budou tu otevírací hodiny jako v každém jiném zařízení. Byla by to škoda, ale opravdu tu nechceme mít nepořádek.

Vy jste v Páteční štafetě říkal, že se chcete podílet na rozvoji turismu, je to tak?

Naším cílem je rozšiřovat místa, kam mohou turisté na Broumovsko přijet. Není to jen Adršpach. Chceme tedy lidem nabízet další tipy na výlety, dám jim to tak trochu pod nos. Turistu tady chceme podržet, vždyť náš kraj je krásný. A hranicemi to nekončí, v Polsku je také na co se dívat.

Co byste přál Broumovsku?

To je těžká otázka! Broumovsko je hodně navštěvovaná oblast, když někomu řeknu, že jsem z Broumovska, všichni říkají, že je tu krásně. I když ne každý by tu chtěl bydlet. Broumovsku bych tedy přál, aby se sem lidé znovu vraceli.