Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Lidé
  • Rozhovory
  • Ještě pořád máme možnost hovořit s pamětníky

Ještě pořád máme možnost hovořit s pamětníky

Michaela Plchová, foto archiv projektu

Středa, 16. listopadu 2022

Ještě pořád máme možnost hovořit s pamětníky

V těchto dnech započal projekt Křinice/Weckersdorf, jehož cílem je zmapovat novodobou historii obce Křinice a navázat spojení s pamětníky a původními obyvateli. Do projektu se mohou zapojit všichni lidé z Křinic, kteří uchovávají vzpomínky na vysídlené i nově příchozí obyvatele.  

Spolek Time Machine Česko, který je součástí velké celoevropské iniciativy Time Machine Organization, začíná v těchto dnech řešit projekt nazvaný Křinice/Weckersdorf: hledání zaniklé paměti Broumovska, podpořený Českoněmeckým fondem budoucnosti. Projekt odborně zaštiťují dr. Martina Bolom-Kotari (MBK), místopředsedkyně spolku Time Machine Česko a dr. Jindřich Kolda (JK), zakládající člen spolku. Oba zároveň působí jako pedagogové na Katedře pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Role výzkumných pracovníků a řešitelů projektu se ujali studenti historických věd, resp. digitálních historických věd ze stejného pracoviště, Bc. Tomáš Pechánek (TP) a Matěj Ježek. Komunikaci s německými partnery pomůže zajišťovat další ze studentů s rozsáhlými zkušenostmi ze zahraničí Miloslav Sodomka.

 

Jak funguje spolek Time Machine Česko, jaké má cíle?

MBK: Spolek funguje již tři roky, ale jeho činnost se rozbíhá postupně a pozvolna. V čele spolku stojí Jan Školník, vizionář a hybatel řady kulturních organizací zde na Broumovsku. Spolek sídlí v Broumově. Vznikl díky osobním a intenzivním vazbám na mateřskou Time Machine Organization, což je konsorcium složené z předních evropských univerzit, institucí, jež spravují kulturní dědictví, jako jsou muzea, archivy, galerie a nejvýznamnějších technologických firem. Dnes již čítá několik stovek členů. Time Machine Česko náleží k několika zakladatelským subjektům. Úkolem evropské organizace je pečovat o nesmírně cenné kulturní dědictví, hmotné i nehmotné, a zpřístupňovat jej za pomoci moderních technologií ve formě výstav, přednášek, publikací, videí a aplikací široké veřejnosti. Nejde jen o zábavu a poučení, ale vznikají také nové nástroje – mapy, počítačové programy, katalogy a databáze, které bude možné využít k nejrůznějším odborným, vzdělávacím i prezentačním účelům. Pro nás Time Machine evokuje cestu oběma směry, do minulosti i do budoucnosti. Obojí vyplývá už z názvů našeho spolku i evropské organizace.

 

Co je projekt Křinice/Weckersdorf, nebo jak vy říkáte pracovně 3D Křinice? Mohli byste ho představit?

MBK: Hlavní myšlenkou projektu je zmapovat novodobou historii obce Křinice na Broumovsku. Obec Křinice byla založena v polovině 13. století. Představuje důležitý místopisný bod v regionu Broumovska ležící u vstupu do Broumovských stěn. Od 17. století tudy procházela poutní cesta z Broumova do Police nad Metují přes vrchol Hvězda. Kontinuita vývoje a historická paměť místa byla násilně a nepřirozeně přerušena po druhé světové válce, kdy byla značná část zdejšího obyvatelstva odsunuta do Německa. Obec osídlili noví obyvatelé. Po několik desetiletí neexistovaly mezi původními a novými obyvateli žádné kontakty. Až v poslední době se situace začíná pozvolna měnit. Cílem projektu je získat unikátní historické prameny, zejména obrazový materiál (fotografie, obrazy zachycující obec), písemná svědectví (deníky, dopisy aj.), hmotné prameny (předměty dochované po původních obyvatelích) a samozřejmě osobní svědectví. Tyto prameny pak digitalizovat a odborně zpracovat ve formě výstavy a prezentace na nově vzniklém webu. Poslouží kromě jiného jako základ pro vytvoření „Time Machine Křinice”, tedy pro budoucí 3D model historického vývoje obce a pro vytvoření veřejně přístupné databáze, která se stane základem pro budování nové kolektivní paměti. K důležitým cílům projektu náleží také navázání kontaktů s původními obyvateli a jejich potomky, tedy obnovení ztracené paměti místa. Jedině s jejich přispěním je možné historii obce rekonstruovat. Uvědomujeme si, že čas neúprosně běží a že ještě pořád máme možnost hovořit s pamětníky. Toho chceme a musíme využít.

 

Jakým způsobem bude probíhat česko-německá spolupráce? Jaká je role spolku Heimatkreis Branau?

JK: Někdejší němečtí obyvatelé Křinic, resp. jejich potomci, jsou vedle současných Křinických druhou velkou skupinou, na níž výsledky projektu budou cílit. S Heimatkreisem, který historicky vysídlence z Broumovska sdružuje a zastřešuje jejich činnost, jsme už navázali kontakt v průběhu jejich tradiční každoroční návštěvy Broumova. Spolek nám umožní bádat ve sbírkách svého muzea ve Forchheimu, kde se primárně zaměříme na artefakty s křinickým rodokmenem, ať už to budou písemnosti, fotografie nebo hmotné předměty. Mimoto budeme prostřednictvím Heimatkreisu kontaktovat vysídlence a jejich rodiny, jež chceme požádat o sdílení jejich vzpomínek i materiálů osobní povahy, které nejsou k dispozici v muzeích či archivech. Bývalým Křiničákům chceme ukázat, jak po jejich nuceném odchodu obec nějak žila – a musela žít – dál. Dějiny jsou neúprosné, stejně jako čas je nelze zastavit.

 

Jak se mohou do projektu zapojit lidé z Broumovska?

JK: Nyní půjde hlavně o zapojení Křinických. V rámci projektu se nejprve zaměříme na pamětníky oněch zlomových let (cca 1945-1960), jejichž vzpomínky a další prameny (alba atd.) budou pro projekt stěžejní. V Křinicích, ale určitě i v jiných obcích v okolí, žijí potomci prvních českých osídlenců oblasti, kteří sice nemají autentickou zkušenost s uvedenou dobou, ale uchovávají a opatrují památky na své rodiče a příbuzné, které budou pro naše účely použitelné. Například ony fotografie, kterými budeme „krmit“ topotéku.

TP: Přesně tak. Jen dodám, že v následujících letech hodláme v projektu pokračovat směrem do vzdálenější minulosti, ale třeba se později zaměříme i na další obce v regionu. Pokud by se našel někdo z regionu s fotografiemi z doby po skočení 2. světové války, nebo s nějakým příběhem spojeným s odsunem německého obyvatelstva v téže obci, byla by to velmi vítaná pomoc.

 

V jakém časovém horizontu projekt probíhá a kam se mohou lidé se svými "vzpomínkami" obrátit?

MBK: První fáze projektu probíhá od listopadu 2022 do dubna 2023, kdy sbíráme materiály a lidé se nám mohou hlásit se svým svědectvím emailem na adresy martina.kotari@uhk.cz nebo jindrich.kolda@uhk.cz. Každého takového pamětníka uvítáme.

 

Proč byly vybrány právě Křinice? Na Broumovsku je mnoho dalších obcí s podobným osudem… Jsou něčím specifické?

JK: Obec Křinice byla vybrána coby vzorový reprezentant. Nepojí se s ní žádná zvláštní dějinná pozornost typu dientzenhoferovských kostelů či komunikačního propojení se sousedním Slezskem. Zpracovat minulost takové zdánlivě „nezajímavé“ lokality je mnohem větší výzvou, než by tomu bylo například v případě Šonova, který obě výše uvedená kritéria naplňuje. Na tom si můžeme vytvořit různé strategie objevování, které musíme ukotvit i v jiných oblastech, než je například hrdost na výjimečnost obce.

MBK: Navíc se zdá, že Křiničtí mají z našeho zájmu o jejich obec radost. My se na ně těšíme, i na vzájemnou spolupráci, a doufáme, že proběhne ke spokojenosti všech.

TP: A když se bude dařit, můžeme na výsledky projektu později navázat při poznávání a zpracovávání minulosti dalších obcí.

 

Kolektivní paměť byla násilně přerušena poválečným vysídlením. Od té doby zde vzniká paměť nová, avšak nepříliš dlouhá. Slibujete si od projektu, že může obě tyto paměti propojit, napomoci obnovit kontinuitu?

JK: Nyní budeme především mapovat. Vycházíme pracovně z toho, že budeme mít co do činění s dvěma paměťmi, které budou asi značně různoběžné. Až pronikneme do hloubky, možná zjistíme, že tomu tak zcela není. Už teď máme zprávy o tom, že někteří noví Křiničtí udržovali styky s původními německými obyvateli. Jejich prostřednictvím se do Křinic zřejmě nějaké zprávy o minulosti dostávaly a mohly se tu nějak odrážet.

TP: Je to jeden z hlavních cílů. Dojít k tomu bude však ještě náročná cesta, skrze nashromážděné prameny, a hlavně výpovědi pamětníků a jejich potomků. Výsledná rekonstrukce historie obce by se měla stát pomyslným pojítkem narušených vazeb.

MBK: Naší velkou výhodou je aktuálně čas. Od zmíněných bolestných událostí už uplynulo dost času na to, aby největší pocity křivdy stihly odplynout nebo se aspoň zmírnily. Potomci původních obyvatel i nově příchozích již na minulost nenazírají optikou nesmířenosti a nesmiřitelnosti. U mnohých už převažuje zvědavost. Zároveň ale stále ještě žijí pamětníci té doby, kteří byli tenkrát dětmi a pořád si pamatují. Musíme využít té příležitosti, kterou máme a mluvit s nimi. Zachytit jejich svědectví pro další generace.

 

Projekt Křinice/Weckersdorf je součástí přihlášky Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028. Umíte si představit, že se malý Broumov stane Evropským hlavním městem kultury?

MBK: Nejen, že si to umíme představit, ale je to i naše velké přání. Projekt Křinice do celého konceptu kandidatury dobře zapadá. Mapování a oživování minulosti obce má sloužit obyvatelům obce i celého regionu pochopit své dějiny, zorientovat se v přítomnosti a do budoucna se třeba vyvarovat opakování stejných chyb. Navíc spolek Time Machine Česko chystá i další akce, které snad kandidaturu podpoří. Jednu takovou, kterou nabídneme přednostně obyvatelům Broumovska, připravujeme na týden po Velikonocích. V jejím rámci budeme chtít prezentovat průběžné výsledky křinického projektu.

JK: Ano!

TP: Malá města mají ve výběru EHMK vždy větší šance. Po letech zkušeností s místním kulturním životem je to velmi dobře představitelné. Nejen členové projektu, ale i další studenti z naší katedry v Broumovu velmi fandí!

 

Na fotografii zprava: dr. Jindřich Kolda a dr. Martina Bolom-Kotari, odborní garanti projektu, Tomáš Pechánek a Miloslav Sodomka, výzkumní, kteří projekt realizují.

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

Diskuse zatím neobsahuje žádné příspěvky.
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Plchová
Telefon: +420 734 257 512
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)