Mojí vizí je, aby se Broumov neustále rozvíjel

Michaela Plchová, foto archiv A. Vodochodského

Čtvrtek, 2. února 2023

Sdílet na:

Se starostou Broumova Arnoldem Vodochodským o rozvoji města, komunitní energetice, přínosu titulu Evropské hlavní město kultury a postoji k budově Měšťanského pivovaru.

Jste ve funkci zhruba tři měsíce, máte ale předchozí zkušenost ze zastupitelstva a také jste byl členem Rady města. Vstupoval jste do starostenského úřadu s nějakou vizí na proměnu Broumova?

Mojí vizí je, aby se Broumov neustále rozvíjel. To je pro mě asi to nejpodstatnější. Když každý z nás za ty čtyři roky ve funkci přispěje douškou pro rozvoj Broumova, tak se jednou stane, že Broumov bude lepší. On už je lepší, potvrzují mi to lidé, kteří sem přijedou jednou za čas. Právě při pohledu zvnějšku je vidět, že se stále posouváme.

Mohl byste to pojmenovat konkrétně, co se zlepšilo?

Myslím, že hodně se posunuly věci v oblasti kvality života. Jako město můžeme lidem nabídnout více kulturních akcí, v souladu s krajem lepší dopravní dostupnost a snažíme se podporovat nejen naše školy, ale i gymnázium. Skvěle zde také funguje Ulita Broumov, která se stará o volnočasové aktivity dětí. Důležité je i Centrum sociálních služeb Naděje Broumov, neboť jsou zde lidé, kteří potřebují pomoci. Můžeme se také bavit o investicích do infrastruktury – do oprav silnic a chodníků. Důležitým tématem je i pořádek ve městě, který se ne vždy daří udržovat, ale to je především o lidech. Někteří by mohli lépe uklízet výkaly po psech, nebo pečlivěji třídit odpad.

Odpadové hospodářství se dnes vzhledem k zpřísnění odpadové politiky velmi řeší, například Police nad Metují či Teplice nad Metují darovaly lidem žluté popelnice na třídění. Jak je na tom Broumov?

Broumov nabízí lidem bezplatně svoz bioodpadu. Tím myslím veškerou trávu nebo listí ze zahrad, které stačí umístit do hnědých popelnic. Ty lidé mohou dostat na vyžádání. Také žluté popelnice na plasty lze obdržet bezplatně. Využívat je možné i kontejnerová stání, kde je možné likvidovat jak plasty, tak i papír, bioodpad a kov. Poplatek za odpad ve městě je 800 korun ročně, což není mnoho, není to horní hranice. Vzhledem k tomu, že někteří lidé nedostatečně třídí odpad, bude město za nadměrný komunální odpad za loňský rok doplácet dva a půl milionu korun. Nerad bych do toho ale dával kolektivní vinu, určitě je vidět, že většina Broumováků odpad třídí. Ke snižování odpadu nás tlačí také zákony, každý rok se snižuje množství na obyvatele – v roce 2022 to bylo 190 kilogramů směsného odpadu na obyvatele na rok. Co je navíc, což v případě Broumova bylo asi 30 tun, je zpoplatněno 900 korunami za tunu. Odpad, který je v normě, je za 500 korun na tunu. Do budoucna se kilogramy budou dále snižovat, například na rok 2029, kdy už by neměly existovat skládky, je stanoveno 120 kilogramů na občana. Co bude navíc, doplatíme a sazba za tunu bude určitě mnohem vyšší, než je dnes. Lidé by si tedy měli uvědomit, že tříděním odpadu může celé město ušetřit a peníze investovat třeba do oprav chodníků.

Ráda bych se ještě vrátila k tomu, že Broumov je lepší. Mnozí často poukazují na to, že v Broumově je dnes mnoho zavřených obchodů (viz dolní náměstí). Existuje způsob, jak město znovu oživit?

To není úplně jednoduchá otázka, může zde být více faktorů. Pro podnikatele je situace dnes složitější, a ne úplně příznivá. Dopadá na ně spoustu papírování, evidencí a také kontroly nejsou k podnikatelům úplně vstřícné, namísto domluvy dávají hned pokuty… Za mých mladých let tu bylo všechno – kožešnictví, opravna obuvi, kniha, lahůdkářství a další. Dnes se obchody mění, nabízejí širší sortiment. Vliv má také možnost nákupů na internetu. Dneska k vám do obchodu někdo přijde, fyzicky si věc prohlédne, a pak si ji koupí za nižší cenu na e-shopu. Můžeme se také bavit o kupní síle obyvatelstva – aktuálně je velkým trendem nakupování v Polsku, i když je to zřejmě dočasné. Je zde také otázka výše nájmů, jako město se podnikatele v nájmu v městských prostorách samozřejmě snažíme podporovat, jako to bylo třeba během covidu. Zkrátka je to složitější – kdyby někdo věděl, jak na to, ať klidně přijde a poradí. To myslím vážně.

Z mého pohledu by městu mohl pomoci turismus. Dobře je to vidět v oblasti ubytování. Při pohledu deset let zpátky na Broumovsku tolik poskytovatelů ubytování tu nebylo. Rozvoji pomohla určitě oprava kláštera, čímž se zvýšila návštěvnost města. Automaticky jako hub po dešti přibylo ubytování.

Nacházíme se v době, která se vyznačuje jako krize – jaké výzvy jsou před vámi/námi tento rok?

Jednou takovou výzvou je rekonstrukce Domova pro seniory. Rozhodli jsme se zkusit pilotní projekt a na střechu umístit fotovoltaické panely. Už jsme tento nápad rozjeli, máme možnost čerpat finance z dotace, byli tu odborníci na řešení malé elektrárny, vzniká projektová dokumentace. Není na to příliš času, přihlášku je třeba podat do května. Podle mě je to zajímavé a věřím, že to se to podaří a náklady na realizaci se nám zhruba do deseti let vrátí. Vyrobenou energii budeme využívat ke svícení, vytápění a ohřevu teplé vody. A uvidíme, jak dál.

Vy jste tedy otevřeni k tématu komunitní energetiky?

Podle mě je to dobrý nápad, ale je otázka, jak rychle se tyto plány podaří rozjet. Samozřejmě je zde předpoklad pro využití nadbytku energie pro potřeby města, případně pro přeprodávání jí dál. Má to ale i svá úskalí, síť na to ještě není vytvořená, technicky to zatím není možné. Jsem ale optimista a věřím, že k tomu vznikne jak legislativa, tak technická řešení. Například na budově Domova pro seniory pokryjeme fotovoltaikou asi 30 procent plochy střechy, což zatím vystačí pro potřeby Domova seniorů. Pokud by se však našla cesta, jak vlastní energii dále využívat, určitě bychom další prostory ve městě našli. Samozřejmě s ohledem na CHKO a na to, aby se nezměnil typický historický ráz města. Cesta to zkrátka je.

Věříte, že Broumov získá titul Evropského hlavního města kultury 2028?

Kdybych tomu nevěřil, určitě bych nesouhlasil s tím, aby město kandidovalo. Na projektu pracuje tým lidí, kteří mu dávají maximum energie a nápadů. A já opravdu věřím, že před mezinárodní porotou uspějeme. Pro mě je vítězstvím už to, že jsme se dostali do finále. Samozřejmě je důležité připustit i možnost, že nevyhrajeme. Bylo by to určitě zklamání, ale to je přirozené. Naše šance je minimálně padesát procent a věřím tomu, že náš tým bude opět skvěle připravený a titul Evropské hlavní město kultury 2028 získáme. Jsem rád, že pro tento projekt ve většině hlasovali i naši zastupitelé. V letošním roce na něj město přispělo částkou 2,3 milionu korun a myslím si, že tento příspěvek je podle nás vhodný a účelný. Je to také tím, že část zastupitelů byla už v minulém zastupitelstvu a hlasovala pro projekt Broumov 2028 od počátku. V případě získání titulu bude projekt financován nejen městem, ale výraznou částí ze státních a z krajských zdrojů.

A co titul přinese jeho obyvatelům?

Podle mého názoru je pro občany Broumova významný i ekonomický přínos akce. Kromě jiného vytvoří nová pracovní místa. Věřím tomu, že budou-li nové projekty dobře připravené, tak obstojí. Další výhodou je, že jedním z hlavních témat kandidatury je udržitelný turismus. Musíme si říct, že my zde turisty chceme a potřebujeme. Ale zároveň nechceme, aby to tady dopadlo jako v Českém Krumlově. Je to skvělý příjem pro místní, může mít pozitivní dopad na město i jeho okolí. My chceme tento dopad kontrolovat a doufáme, že takzvaný pomalý turismus přispěje k rozvoji místního malého podnikání, oživení místních krámků. Lidé budou něco tvořit, třeba nějaké suvenýry, budou zaměstnávat další lidi…

Už nyní vidíme, že se o Broumově mnohem víc mluví. Vnímáme to například, když mluvíme s krajským hejtmanem Červíčkem, který je do této myšlenky velmi zapálený a aktivně nás podporuje. Navíc jsme součástí regionu, bez obcí bychom takovou sílu neměli, vzájemně si pomáháme. Dosah titulu Broumov 2028 bude ale ještě větší, pokryje i příhraniční oblast s Polskem.

Často se mluví o tom, že tu máme rozbité budovy a přitom chceme být Evropským hlavním městem kultury. To mě trápí. My tady nechceme dělat žádnou Potěmkinovu vesnici. Broumov je takový, jaký je a tvoří se tak, jak se tvoří. Musíme se s tím srovnat a dělat všichni maximum pro to, aby se změnil. Změna nebude rychlá, to je logické, ale je vidět.

Jednou z takových starých budov je Měšťanský pivovar. Změnil se s novým zastupitelstvem pohled města na využití této budovy?

Je to tak. Měšťanský pivovar je složitá věc, ale z mého pohledu je třeba s areálem postupně něco dělat. Nejprve je důležité najít využití. Poté případně připravit projekt a zajistit financování. Nejlepší by bylo celou revitalizaci rozdělit na etapy. Zatím mám takový plán ukázat Broumovákům, v jakém stavu je budova. To je podstatné, neboť kolují fámy, že je na spadnutí, budova by se měla zbourat a prodat. To v žádném případě město nesmí dopustit, je to strategické místo. Rád bych tedy někdy na květen připravil prohlídky pivovaru pro malé skupinky a za dodržování bezpečnostních opatření. Lidé by se o něm něco dozvěděli a zároveň by viděli, že zase v tak hrozném stavu není. A také by se přesvědčili o důvodech, proč je důležité ho nezbourat. Jsou to nádherné prostory. Přišlo by mi také dobré navázat na bývalého starostu Milana Kotrnce, za nějž vznikla architektonická studie. A bude potřeba zapojit veřejnost a politiky a diskutovat o možnostech. To je velmi důležité, aby případné řešení mělo podporu. Další etapou je hledání zdrojů, věřím, že i zde jsou cesty. I kdybych tu už za čtyři roky neseděl, bude na co navázat.