Na co hrála nejstarší kapela na světě?
Středa, 19. dubna 2023
.jpg)
V pátek 21. dubna 2023 bude ve Ville Strooikaas (Otovice 139) před poutí koncertovat kapela Kvadrata Supro, v jejíž sestavě najdete Michala Hrubého. Protože je Michal spojený s Otovicemi, přinášíme s ním krátký rozhovor, který berte jako pozvánku na tento koncert. Společně s Kvadrata Supro vystoupí v předvečer poutě ještě pražská kapela Audio Attaché.
Michale, pocházíš z Otovic?
Pocházím z Broumova, ale od osmnácti let, tedy od roku 1991, žiju v Praze. Rodiče se do Otovic přestěhovali v roce 2007, takže sem jezdím aspoň jednou měsíčně.
Hraješ na celou řadu dechových nástrojů. Jaký je teď tvůj nejoblíbenější? A máš nějaký z nich třeba kvůli zvuku nebo zážitkům spojený s naším regionem?
Hraju na klarinety, tenor saxofon a asi před třemi lety jsem přidal flétny. Již roky také hraju na různé lidové píšťaly, tedy na koncovky, dvojačky či šestidírkové píšťaly. Měl jsem i fujaru. Můj nejoblíbenější nástroj je zřejmě klarinet, ale časem se to mění. Zhruba před dvanácti až šestnácti lety jsem hrál hlavně na tenor saxofon. Na klarinet jsem začal hrát, když mně bylo deset nebo jedenáct a chodil jsem do broumovské lidušky, předtím jsem hrál na zobcovou flétnu, takže řekněme, že tyto dva nástroje mám spojeny s Broumovskem.
Co tě zaujalo právě na dechových nástrojích? A považuješ se po těch letech za virtuózního hráče? Nebo je virtuozita něco, co v hudbě nehledáš?
Ve školce jsem chodil do sboru. Zpívali jsme na oslavě 1. máje (pravděpodobně v roce 1979) a vedle nás si muzikanti z Broumovanky připravovali nástroje. Podle vzpomínek rodičů jsem vůbec nezpíval, ale celou dobu jen fascinovaně zíral na ty nástroje, takže to asi byl ten rozhodující moment. Za virtuózního hráče se rozhodně nepovažuju, ale někdy se jen tak posadím do křesla, koukám se na nástroje a říkám si: To jsem udělal moc dobře, že jsem si je koupil. Virtuozita v hudbě je důležitá, ale myslím, že skutečný virtuóz nemá potřebu ji předvádět, protože dokáže hrát jednoduše. Pochopitelně je důležité na nástroj cvičit, aby jej člověk v maximální možné míře ovládal, jinak to vlastně nemá smysl.
Můžeš stručně zavzpomínat na kapelu Sveřepé prase, kterou jste založili na broumovském gymplu? Věnuje se někdo z tehdejších spoluhráčů hudbě dál jako ty?
Sveřepé prase jsme založili ve třeťáku na gymplu. Bylo to samozřejmě srandovní, protože na první zkoušce jsme zjistili, že nejenže neumíme hrát na nástroje, ale ani nevíme, jak se vlastně hraje v kapele. Ale pak si to nějak sedlo. Základní sestava byla tato: Milan Kočí – kytara, Jířa Brož – zpěv, Martin Kopecký – baskytara a já alt saxofon. Prvním bubeníkem byl Jarda "Jerry" Lněnička, který zároveň hrál i ve skupině Šílený Max, v níž jsem také nějakou dobu hrál. Dále s námi hráli Petr Hlavizna – housle, Pavlína Staňková – zpěv, Aleš Máslo – akordeon. Po Jerryho odchodu se na postu bubeníka vystřídalo docela dost lidí, třeba Olin Malina, Filip Červený (zpěvák skupiny Národ sobě), zkoušeli to i David Ticháček a Petr Spacák. Nakonec s námi hrál Ondra Moravec, kterému v tu dobu bylo asi čtrnáct. Jířa, Milan, Martin a já jsme v roce 1991 přesídlili do Prahy, kde jsme se pokusili skupinu oživit (přibrali jsme ještě Michala Šmída, s nimž jsme pak spolu dlouho hráli v kapelách Neočekávaný dýchánek a Kapitán Kajman), ale už se nám nepovedlo nikde vystoupit. Z broumovských členů se kromě mě muzice dál věnuje Martin Kopecký, který se mnou hrál v již zmiňovaných kapelách Neočekávaný dýchánek a Kapitán Kajman, a kromě toho hrál nějakou dobu i ve skupině Klec a v současné době hraje ve skupině Zlí sněhuláci.
Nechci tě tlačit jen do vzpomínek, ale můžeš se pár slovy zmínit ještě o Broumovské kapele a Trenérovi Norů, což byly další dvě sestavy tvořené převážně místními muzikanty?
Trenér Norů vznikl v roce 1997 v obsazení Hanina Lundiaková – zpěv, heligónka, Michal Havelka – zpěv, banjo, a já. Vystoupili jsme jen několikrát, vybavuju si koncert v Otovicích, kde s námi hrál ještě Aleš Lundiak na piáno. Hráli jsme moje a Haniny písničky. Některé z nich pak nahrála na své desky s jinými muzikanty. Broumovská kapela vznikla před Vánoci 1998, abychom zahráli koledy na náměstí na Štědrý den po půlnoční. Hráli Markéta Hofmanová – zpěv, Petra Dvořáková – cello, Veronika Rulcová – flétna, Filip Gabriel – perkuse, Pavel Rulec – perkuse, Michal Dvořák – perkuse, Miloš Fiala – zpěv, perkuse, a já. Pro velký úspěch jsme se rozhodli pokračovat, takže jsme měli ještě několik dalších koncertů, na nichž hráli ještě například Petra Prokopcová – zpěv, Libuše Růčková – alt saxofon, Martin Slavík – perkuse, a jistě i někdo, na koho jsem zapomněl. Spíše, než o kapelu totiž šlo o volné sdružení, hráli jsme české a moravské lidovky.
Do všeobecnější známosti ses dostal právě jako frontman kapel Neočekávaný dýchánek a později Kapitán Kajman. Od té doby jsi hrál v nespočtu kapel a projektů. Co tě nutí hledat v hudbě pořád nové cesty?
Dýchánek i Kajman byly v zásadě „bigbítové“ kapely, to znamená kapely pravidelně zkoušející se stálým obsazením a repertoárem. Po rozpadu Kajmana jsem chtěl založit také stálou kapelu, ale ukázalo se, že v pětatřiceti je to mnohem těžší než v šestnácti. Navíc mě baví hrát se spoustou lidí. Výsledkem je, že hraji v několika sestavách. Některé jsou stálé, tedy trio Romanovská Tichý Hrubý, kvarteto Fahrzavö a právě trio Kvadrata Supro, jiné sestavy jsou příležitostné jen pro ten jeden večer.
S kapelou Kvadrata Supro zahrajete v pátek 21. dubna večer před poutí v Otovicích. Věnujete se free jazzu a píšete o sobě, že sestavou „bubínek a píšťalky“ navazujete na první kapelu na světě. Co můžou návštěvníci koncertu očekávat?
Diváci mohou očekávat tradiční moderní free jazz! Sestava je Elia Moretti – bicí, perkuse, Zdenek Závodný – saxofony, flétny, a já – klarinety, tenor saxofon, flétny. Toto obsazení je skutečně první kapelou na světě. Nejstarším nástrojem, který archeologové našli, je flétna stará zhruba 60 tisíc let. Bubny budou ještě starší, ale asi je nejsme schopni rozeznat, protože to byla různá dřeva, kameny a tak. Ještě bych chtěl zmínit, že trio Romanovská Tichý Hrubý společně s irským violistou Garthem Knoxem zahraje v Broumově v klášteře ve středu 17. května. I na tento koncert všechny zvu. Lidi tak budou moci porovnat dvě různé polohy současné improvizované hudby.
Pracuješ jako redaktor, což je v době internetu práce, která se dá dělat v podstatě odkudkoli. Neláká tě vrátit se na Broumovsko?
No... před pár lety jsem se ucházel o práci v Broumově, ale když to vypadalo, že by mě mohli vzít, tak jsem si uvědomil, že ještě nejsem na návrat připraven, že sice vypadá romanticky, ale nakonec i tady budu muset pracovat. Takže se vrátím, až budu rentiér.
Rozhovor vyšel v posledním čísle Otovického zpravodaje. Děkujeme za zapůjčení!
