Poslání zůstává stejné: oživovat uměním genius loci Broumovska

Michaela Mašková, foto René Volfík Středa, 16. července 2025

Sdílet na:

Již dvacet let přiváží na Broumovsko vynikající hudebníky a orchestry, každé léto zní v broumovských kostelech hudba. „Začínali jsme s velkým nadšením, ale velmi skromně. Ráda připomínám, že samotná myšlenka festivalu vzešla od starostů obcí – a právě ti ho dodnes podporují a vnímají jako svou akci,“ říká Tereza Kramplová, umělecká ředitelka festivalu Za poklady Broumovska.

Umělecká ředitelka festivalu Tereza Kramplová.

Festival Za poklady Broumovska slaví letos 20 let výročí. Jaké téma si zvolil pro jubilejní ročník?

Slavíme dvacáté narozeniny, a tak jsme chtěli zdůraznit nejen slavnostní ráz, ale dát prostor i nové inspiraci. Hlavním motivem letošního ročníku je baroko. To se propisuje nejen do hudební dramaturgie, ale také do vizuální podoby festivalu. Navázali jsme spolupráci se studenty Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, kteří pro nás připravili zbrusu novou výtvarnou koncepci. Těšit se můžete na barokně stylizované hostesky, nové ilustrace kostelů, výtvarné detaily v tištěných materiálech i hravé ilustrace pro děti. Z hudebního programu máme obrovskou radost třeba z návratu amerického gospelového sboru The Jeremy Winston Chorale, který koncem června rozezněl Božanov silou tradičního gospelu. Na opačném pólu nabídky stojí intimní koncert při svíčkách v kostele Povýšení sv. Kříže v Adršpachu s mezzosopranistkou Ester Pavlů a varhanicí Barborou Kubíkovou. Barokní linii akcentuje ve svém programu také soubor Collegium Marianum, ale barokní duch bude patrný i v dalších koncertech letošního léta. A nezapomínáme ani na rodiny s dětmi – připravujeme Rodinné odpoledne s festivalem na Kopečku v Hejtmánkovicích. Pod širým nebem tam zazní jazz, chystáme divadlo pro děti, výtvarné dílny i občerstvení a regionální produkty.

Jak byste zhodnotila dvacet let festivalu?

Festival se za těch dvacet let proměnil z malé regionální události v uznávaný kulturní projekt s mezinárodním přesahem. Začínali jsme s velkým nadšením, ale velmi skromně. Ráda připomínám, že samotná myšlenka festivalu vzešla od starostů obcí – a právě ti ho dodnes podporují a vnímají jako svou akci. Postupem času získal festival profesionální tým i dramaturgii, a dnes představuje přehlídku toho nejlepšího, co si můžeme v daném kontextu dovolit. Máme za sebou víc než 220 koncertů, přes 1200 účinkujících a tisíce návštěvníků. Snažíme se každý rok přinášet nové impulzy – ať už dramaturgické, produkční nebo tematické. Přesto zůstává hlavní myšlenka stále stejná: přivádět výjimečnou hudbu do unikátního prostoru barokních kostelů, oživovat genius loci Broumovska a zároveň uměním přispívat k péči o jeho památky. Do budoucna si přeji, aby festival zůstal otevřený, živý a autentický – s důrazem na kvalitu, lidskost i prostor pro objevování.

Za 20 let máme za sebou víc než 220 koncertů, přes 1200 účinkujících a tisíce návštěvníků. 

Festival ZPB má na české i světové hudební scéně renomé. Určitě si ceníte spolupráce se všemi hudebníky, jaká jména však považujete za úspěch, že se je podařilo na festival přivézt?

V programu festivalu se pravidelně objevují špičkoví zahraniční interpreti a soubory z Evropy i mimoevropských zemí, zároveň festival uvádí premiéry děl domácích i zahraničních skladatelů a realizuje projekty mezinárodní umělecké spolupráce. Máme velký poměr pozvaných zahraničních interpretů a opakovaně přivážíme na Broumovsko soubory jako Jeremy Winston Chorale (USA), jednoho z nejlepších pianistů současnosti Borise Giltburga, plejádu světových špičkových hráčů na lesní roh (Yi Man – Čína, Olivier Darbellay – Švýcarsko, Kerry Turner – USA, Luca Benucci – Itálie, Ricardo Matosinhos – Portugalsko atd.), německého klavíristu Mattiase Kirschnereita a mnohé další. To jsou všechno jména, za kterými by posluchači z regionu museli cestovat do Prahy nebo do dalších okolních metropolí.

Festival také pravidelně spolupracuje s pozicí rezidenčního umělce/skladatele pro každý ročník. Je to u festivalů klasické hudby běžné, nebo nabízíte něco výjimečného?

Spolupráce s letošním rezidentem, Milošem Orson Štědroněm, navazuje na naši dlouhodobou linii zadávání premiér domácím skladatelům. Výběrem uvedu jména z poslední doby Jan Kučera, Kryštof Marek, Tomáš Ille, Sylvie Bodorová. Jejich díla vznikají přímo na míru místu, tématu nebo konkrétnímu kostelu. Dosavadní práce Miloše Štědroně oslovila mě i přípravný tým silným autorským rukopisem a divadelním cítěním. Jeho letošní rezidence přinese hned tři novinky: Jednovětou skladu s názvem Hrací skříňka pro Filharmonii Hradec Králové, kompozici pro skupinu lesních rohů, kterou uvede stovka účastníků Letních hornových kurzů v rámci koncertu ve Vernéřovicích a posléze v broumovském klášteře a smyčcový kvartet pro Pavel Bořkovec Quartet. Tím, že dlouhodobě oslovujeme vynikající soudobé skladatele věříme, že obohacujeme kulturu v regionu a že nová díla zakoření v našem regionu stejně jako například barokní repertoár.

Cílem festivalu ZPB není jen letní oživení skupiny broumovských kostelů, nýbrž také snaha získat na jejich opravy finance. Jak se daří skloubit dobrovolné vstupné a zajistit špičkový program?

Festival si dlouhodobě zakládá na přístupnosti, právě proto u vybraných koncertů uplatňujeme dobrovolné vstupné, jehož výtěžek putuje na opravy kostelů, v nichž se festival odehrává. Tento přístup vnímáme jako důležitý způsob, jak propojovat kulturu s odkazem historického dědictví a jak do programu zapojit i publikum, které by si běžné vstupné nemohlo dovolit. Zároveň si ale uvědomujeme, že přílišná závislost na nejistém výnosu dobrovolného vstupného ztěžuje dlouhodobé plánování, vytváří disproporce v rozpočtu a klade na náš organizační tým nároky s ohledem na zajištění financování. Chceme proto postupně pozměnit model, v němž má dobrovolné vstupné převahu, a najít udržitelnější poměr mezi symbolicky zpoplatněnými a plně hrazenými koncerty. Věříme, že kvalitní dramaturgie, zapojení místních aktérů a propojení s místem dávají koncertům přidanou hodnotu, za kterou je publikum ochotno a schopno adekvátně zaplatit.

Co všechno vás jako pořadatele při přípravách čeká a kdo tvoří festivalový tým?

Přípravy každého ročníku jsou pro nás vždy velkou výzvou. Nejužší management tvořím já jako umělecká ředitelka festivalu a můj kolega Tomáš Mrština, který je manažerem festivalu. Naše touha je, aby každý následující ročník byl lepší a osobitější než ten předchozí. Při výběru interpretů hledáme spojení výjimečnosti a citlivosti k prostoru. Hudba musí v určitém vybraném prostoru rezonovat nejen akusticky, ale i symbolicky – celek by měl dávat smysl v prostoru, čase i respektovat genius loci místa. Pomyslným sopránem bývá u nás mladá generace – začínající umělci a laureáti soutěží, kteří festivalu dodávají svěžest. A jsou to i naši mladí produkční, hostesky a kustodi, kteří nám pomáhají koncerty technicky připravit. Bas tvoří renomovaní interpreti a tělesa, která přinášejí své jméno a zkušenost. A ti, kdo hrají „mezi řádky“, jsou skladatelé, průvodci, studenti, dobrovolníci, účetní, kolegové v PR oddělení, produkční. Jsou to lidé, kteří se na festivalu podílejí a vytvářejí celkovou atmosféru koncertů.

Rádi bychom rozšířili náš program i mimo tradiční místa a dostali se i do netradičních míst mimo kostely.

Kam byste si přála, aby festival směřoval v dalších letech?