Odchytit vlka je silný zážitek
Zpráva o setkání vlka s člověkem v Hynčicích proběhla před několika týdny médii. Správa CHKO Broumovsko kvůli tomu rozhodla o zahájení telemetrického sledování vlků na Broumovsku. Odchyt dvou vlků se podařil poměrně rychle. „Chytit vlka je hodně silný zážitek, ale zvíře je ve stresu, nechce tam být, takže to není úplně komfortní ani pro mě. Naštěstí je to krátkodobá, jednorázová událost,“ říká v rozhovoru Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity, který se výzkumu vlků věnuje dlouhodobě.
.jpg)
Vlk se vrací do krajiny a musíme přijmout, že může být teoreticky všude. Miroslav Kutal
Jaký je váš názor na setkání vlka v Hynčicích, které proběhlo tiskem?
Nevím k tomu víc, než bylo v médiích, těžko se k tomu tedy vyjádřit. V tuto chvíli je to neověřitelný údaj, s tím nemůžeme pracovat. V reakci na tuto událost rozhodla Správa CHKO Broumovsko o zahájení telemetrického sledování vlků na Broumovsku.
Obecně víme, že občas nějaký vlk v noci vesnicí proběhne. Vlci žijí v lesích, ale loví i v blízkosti vesnic a v noci si to přes vesnici klidně zkrátí, budovy jim nevadí a lidí se v noci venku moc nepohybuje. Takže se to mohlo stát i v Hynčicích. Stává se, že si vlk člověka nevšimne, zvlášť pokud člověk někde nehybně stojí a pozornost vlka je zaměřena jinam. Každopádně, pokud by někde byl vlk nebezpečný lidem, určitě by to nevypadalo tak, že by se někde vkradl v noci do vesnice a napadl člověka. Většinou jsou k tomu už další předešlá pozorování, takový jedinec se nebojí lidí, pohybuje se opakovaně v blízkosti obydlí… Před několika lety se takový vlk objevil v Krkonoších a pozorování byla hlášena skoro každý den. Od té doby jsme žádná podobná hlášení nezaznamenali, šlo tedy zřejmě o výjimečnou událost. Právě na takové případy se zaměřujeme v rámci projektu LIFE WILD WOLF, abychom mohli včas zasáhnout, pokud by se situace opakovala.
Je třeba si uvědomit, že jsme součástí přírody a zvířatům žijeme mnohem blíž, než si myslíme. Zvířata nečekaná setkání s námi zažívají pravidelně, ale pro člověka je takové setkání překvapením.
Pokud se zvíře chytí, jsme na místě i s veterinářem do třiceti minut.
Vám se podařilo poměrně rychle odchytit dva vlky, kterým jste následně nasadili sledovací (telemetrické) obojky. Mohl byste tu situaci popsat?
Většinou odchyty trvají dva, tři týdny, tentokrát jsme měli štěstí a vlky se podařilo odchytit relativně rychle. Bylo to také díky tomu, že už vlky na Broumovsku sledujeme dlouho a víme, kde se nejčastěji pohybují. Podařilo se je odchytit v průběhu dvou nocí. Vlci byli odchyceni pomocí pastí, které jsou certifikované pro odchyt vlků v Kanadě, Evropě i USA. Jde o pasti, které zvíře nezraní. Pokud se zvíře chytí, jsme na místě i s veterinářem do třiceti minut. Místo je jištěné fotopastí a alarmem, který se nám rozezní na telefonech.
Když přijedeme na místo, veterinář použije narkotizační střelu a zvíře uspí. My mu v mezičase nasadíme obojek, změříme ho a zvážíme. Zabere to zhruba hodinu a pak se zvířata probudí. Dostanou látku, která neutralizuje sedativum. Odběhnou a my je sledujeme prostřednictvím sledovacího zařízení, zda je vše v pořádku. Víme, že oba odchycení vlci – byli to samice a samec – jsou v pořádku.
Jaký to je zážitek odchytit vlka?
Pro nás je to vždycky silný zážitek, člověk si to většinou uvědomí, až když to skončí. Vidět, chytit vlka je hodně silný zážitek, ale zvíře je ve stresu, nechce tam být, takže to není úplně komfortní ani pro mě. Naštěstí je to krátkodobá, jednorázová událost. Informace, které díky tomu získáme, jsou však nenahraditelné. Jde tedy o nějaký kompromis. To, co se dozvíme, je přínosné pro další zkoumání a pochopení jejich života.
Při odchytu vlka spolupracujeme se Správou CHKO, letos s námi kromě veterináře byl u odchytu vlků také uživatel honitby, který měl zájem se toho zúčastnit. Obecně odchyt vlka je vázán na spoustu povolení a velké množství kontrol.
Jak se obojky zase sundají?
Obojky mají rozepínací mechanismus, můžeme je odepnout na dálku. V případě, že kapacita baterie se snižuje rychleji, než je předpoklad, zašleme příkaz k odepnutí, nebo se po zhruba dvou letech odepnou samy.
Bohužel se nám ještě nepodařilo sledovat vlky celé dva roky. Většinou je nějaký problém, ať už s obojkem nebo s vlkem. V Beskydech jsme dva vlky s obojkem našli mrtvé – jednoho srazilo auto, druhý zemřel kvůli prašivině. Život vlků totiž dost regulují i nemoci. V Krkonoších jsme sledovali vlka, kterého po dvou týdnech zabili pytláci. Doufáme, že vlky na Broumovsku budeme sledovat déle a dozvíme se, odkud pocházejí, kam zamíří atd.
Po letošním sčítání vlků se ukázalo, že v oblasti CHKO Broumovsko se pohybuje asi 27 vlků. Je to nárůst oproti předchozím letům?
Jde o výsledky ze zimního mapování, do kterého se zapojili i kolegové z Národního parku Góry Stolowe, nejde tedy jen o území chráněné krajinné oblasti, naše trasy vedly i v navazujících pohořích. Nárůst oproti předchozím rokům je dán úspěšným loňským rozmnožováním ve všech třech smečkách, které dlouhodobě sledujeme. Situace ve smečkách je však relativně dynamická. Z dlouhodobého horizontu pozorujeme, jak tyto tři smečky zasahují do oblasti CHKO Broumovsko a odpovídá to poznatkům i odjinud. Vlk je silně teritoriální zvíře, určitě sem tedy nezasáhne smeček výrazně více.
O kolik je tu tedy více vlků?
Oproti loňskému roku bylo vlků třikrát méně. Tehdy bylo ve dvou smečkách zjištěno jen 5 vlků, smečka minimálně pěti vlků byla zjištěna jen ve Vraních horách. Zimní sčítání není úplně přesné, záleží hodně na podmínkách a kolik se podaří pokrýt tras. Když sněhová pokrývka drží několik dnů, nacházíme stopní dráhy různého stáří a může se stát, že stejní vlci byli započítáni dvakrát v jiných částech hor. Proto jsme do výsledného čísla zahrnuli jen souběžné stopní dráhy a zkombinovali to s údaji z fotopastí z Javořích hor a Gór Stolowých. Výsledné číslo je tedy nějakým průměrem.
Kde všude jste prováděli stopování?
Ve všech horských celcích – Javoří hory, Broumovské stěny, ale i Vraní hory, které už spadají mimo CHKO Broumovsko. Nejdůkladněji jsme zmapovali Góry Stolowe, neboť to je relativně malý celek, kde polští pracovníci národního parku měli vytyčeno více tras. Mapovali jsme i na okrajových částech jako jsou Jestřebí hory, prošli jsme i údolí Peklo u Náchoda. Tam se během mapování výskyt vlků nepotvrdil., i když z předchozích let tam výskyt z fotopastí evidujeme. Pravděpodobně tam není stálá smečka, ale občas se tam nějací vlci vyskytují. Je tam pro ně potenciál. Přesnější odhad početnosti by však měly přinést genetické analýzy všech sebraných vzorků trusu, které jsme odebrali během této zimy. Oproti minulým letům probíhal intenzivnější monitoring díky podpoře z programu Interreg Česko-Polsko, a to na obou stranách státní hranice.
Pytláctví bohužel existuje a máme případy upytlačených vlků i tu na Broumovsku.
Zvětšuje se obecně vlčí populace na území Česka, ale i Evropy?
Ano, dochází pořád k expanzi druhu. Poté, co mu v Polsku byla v 90. letech minulého století přiznána ochrana, využil vlk volného biotopu a rozšířil se do Německa i do Česka, středoevropská populace se rozšířila i do Dánska, Nizozemí nebo Belgie Šíří se k nám ale i vlci z Karpat a Alp, je to tedy celoevropský trend. U nás pořád kapacita naplněna není, očekáváme, že se bude v krajině šířit dál, pokud nenarazí na velké překážky. Víme, že většina silnic a dálnic pro něj překážkou nejsou, dokáže si najít cestu. I když část jedinců je každoročně zabita na silnicích, ale velká část vlků silnice překoná. Jde ale i o to, jak ho přijmou lidé. Pytláctví bohužel existuje a máme případy upytlačených vlků i tu na Broumovsku. Věříme, že jde spíš o excesy jednotlivců, kteří se s vlky nechtějí smířit.
Necítíte v poslední době určité tlaky na střílení vlků, jako je to například na Slovensku vůči medvědům, kde se tématu chopili populisté?
Určitě to v posledním roce slyšíme častěji od části myslivecké veřejnosti, která si myslí, že by se mělo přistoupit k regulaci. To jsme ale slyšeli už před deseti lety, z jejich pohledu je tady vlků stále moc. Výzkumy však neukazují, že by regulace vlků byla univerzálně funkční nástroj pro řešení konfliktů, nebo že by vlk měl negativní dopad na přírodu a krajinu. Porovnáme-li to v rámci Evropy, živí se u nás vlk převážně divokými zvířaty – srnci, jeleny, divokými prasaty, muflony. Podíváme-li se na celkové odlovy kopytníků, nevidíme žádný pokles. Jejich populace jdou pořád nahoru, navzdory tomu, že se vlci šíří. Mluvím obecně o celém Česku, protože nejsou k dispozici veřejné statistiky pro jednotlivé honitby. Jeho negativní dopad na jednotlivé druhy tedy nevidíme. Občas se v médiích objeví, že vlci mají negativní dopad na biodiverzitu, ale to je nesmysl, biodiverzitu ve skutečnosti ohrožují invazivní druhy, nešetrné formy zemědělství a lesnictví. Návrat predátora je naopak pro funkční biodiverzitu přínosem. Predace tady byla vždycky a formovala vývoj a podobu současných živočišných druhů. Volně žijící kopytníci jsou na návrat vlka evolučně připraveni, neboť tu vždy s predátory žili. Období, kdy v přírodě vrcholoví predátoři nebyli, je relativně krátké. Výzkumy ukazují, že zvěř je mnohem více stresována lidskou přítomností, ať už to jsou lidé v přírodě či vozidla. To jsou neustálé rušivé vlivy.
Jak se s větším výskytem vlka srovnali farmáři a chovatelé? Už se situace zklidnila?
Loni to bylo deset let, kdy se vlk objevil na Broumovsku. Část lidí už snad pochopila, že vlk není bezprostřední hrozbou pro člověka. Pro hospodářská zvířata samozřejmě ohrožením je. Pokud nejsou dostatečně chráněna, jsou pro vlka snadnou kořistí. Farmáři, kteří se chtěli vlkovi přizpůsobit, už to udělali. Byly tu velké dotační programy od státu a z Evropské unie na lepší zabezpečení stád, nyní stát dokonce nabízí kompenzaci za zvýšené náklady na práci spojenou s ochranou před vlky. Vícenáklady mohou mít tedy nyní farmáři hrazené. Kde je vůle, je i cesta. Řekl bych, že řada farmářů a chovatelů z Broumovska, s nimiž spolupracujeme, si našla cestu, jak s vlkem fungovat. Nevidíme, že by tu radikálně klesal počet hospodářských zvířat. Určitý pokles tu je, ale otázka je, zda je způsobený zrovna výskytem vlků. Dělali jsme srovnání chovu ovcí v Pardubickém a Královéhradeckém kraji a ukazuje se, že v Pardubickém klesal chov více než v Královéhradeckém kraji. V Pardubickém kraji přitom vlci ani vlky hlášené škody v porovnávaném období nebyli. Faktorů je tedy více.
Abych to shrnul – nevoli vyvolalo počáteční období, kdy stát nebyl připraven, ale nyní už jsou dotační programy funkční, dobře nastavené a je tu větší povědomí o tom, jak stáda chránit. Kdo chce chovat ovce v oblastech výskytu vlka a má zájem, dělat to dobře, tak možnosti má.
Pokud se vlk vrací do krajiny, musíme přijmout, že může být teoreticky všude a musíme na to být připraveni. I více než deset let zkušeností z Broumovska ukazuje, že soužití lidí a vlků je možné.
