Radost mi dělají všechny místní spolky

Text a foto Michaela Plchová

Středa, 4. května 2022

Sdílet na:

Další díl rozhovorů se starosty jsme vedli se starostou městyse Machova panem Jiřím Krtičkou.

Machov je městys a má pro své obyvatele všechno, co potřebují – školu, školku, zdravotní středisko, zubaře…

A tam začíná první problém. Zdravotní středisko máme sice krásně vybavené, ale bohužel pan doktor Maršík odešel ke konci roku do důchodu a od té doby se nám nedaří žádného lékaře sehnat. Přes veškerou naši snahu domluvit nového lékaře, zeje ordinace prázdnotou. Machovský obvod převzala paní doktorka Mědílková z Hronova, u které ještě trochu vypomáhá pan doktor Maršík. Pacienti tedy musí za nimi tam. Problém mají nemohoucí lidé, nebo ti bez vlastní dopravy. Pořád se tedy snažíme najít řešení a hledáme lékaře, který by ordinoval na půl úvazku v Hronově a na půl úvazku v Machově, jak tomu bylo dříve. Uvidíme, jak to dopadne.

A stomatologie funguje?

Ano, dokonce už zde máme stomatologa pět dní v týdnu, takže lidé za ním dojíždějí do Machova. Snažíme se zdravotnictví pomoct, stomatologickou ordinaci jsme částečně vybavili, platí symbolický nájem…

Problém s praktickým lékařem tedy spočívá v tom, že není dostatek absolventů?

Ano. A pokud jsou, nechtějí na venkov. Je to všeobecný problém v celé republice, většina lékařů chce zůstat v Praze, v Hradci Králové nebo jdou do zahraničí. V jistém smyslu bylo praktické, že v minulosti měli absolventi umístěnky a museli nějakou dobu odsloužit, než mohli odejít za lepším.

Možná se zde otevře možnost využití ukrajinských lékařů, pokud jim stát upraví podmínky. Co si o tom myslíte?

Podle mých informací mohou zatím pracovat pouze v nemocnicích za přesně daných podmínek. Zatím určitě nemohou začít někde sami dělat praktické lékaře. Je to škoda.

Co to znamená, že je Machov městys?

Je to jen titul, zákonné parametry nesplňujeme. Machov má asi 1095 obyvatel, máme čtyři části – Machov, Nízká Srbská, Machovská Lhota a Bělý, plus osady Řeřišný a Machovské Končiny. Městys jsme historicky, svého času byla možnost se k tomuto názvu vrátit. Bývalý starosta pan Ducháč této možnosti tedy využil a titul se Machovu vrátil. Na nic dalšího to však vliv nemá, nemáme z toho nějaké výhody.

Jaké je zde věkové rozložení obyvatel?

Srovnám-li to s průměrem v republice, máme starší obyvatelstvo, než je průměr. Žije tu i hodně rodin s dětmi a jistě by jich bylo i více, kdyby bylo možné zde stavět. Bohužel tyto možnosti jsou omezené, obec nevlastní pozemky pro výstavbu, ty jsou z 99 procent soukromé. Jsme na území CHKO Broumovsko a hranice intravilánu (zastavitelného území) je pevně daná, přes to nejede vlak. Okolo nás je také mnoho chráněných lokalit a speciálně chráněná území kvůli výskytu rostlinných a živočišných druhů. Je tu také snaha zachovat ráz výstavby, jaký tu historicky byl. Stavět v Machově je tedy poměrně složité.

Občas se však něco objeví. Nyní máme vyjednáno se soukromým majitelem, že by na jednom pozemku mohla nějaká výstavba proběhnout, projde-li to změnou územního plánu. Vzniknout by mohlo 13 parcel. Snad schvalování proběhne do konce letošního roku.

Vlastní obec nějaké obecní byty?

Máme čtyři, které jsou trvale obsazené. Dva jsou v tělocvičně a dva tady v té budově. Jeden z nich držíme stabilně pro nájemce restaurace. Nejsme tedy schopni nabízet obecní byty. Celá situace souvisí s bývalým obrovským zadlužením Machova. Dlouhou dobu jsme nemohli vůbec investovat, po mém nástupu do funkce před šestnácti lety jsem řešil jen oddlužení. Konkrétně se bavíme o dluhu 50 milionů a soudu se SFŽP ve výši 18 milionů korun. Soud se nám nakonec podařilo vyhrát, ale teprve po šesti letech jsme mohli začít normálně hospodařit, investovat a získávat dotační prostředky. Součástí oddlužení byl tehdy i odprodej obecních bytů stávajícím nájemcům.

Čeho se týkal tento dluh?

Je to na dlouhé vypravování, ale týkal se výstavby kanalizace a ČOVky.

Pokud bychom se dotkli také pozitivních věcí, Machov má bohatou sportovní historii související se skokanskými můstky. Dnes už se zase využívají, je to tak?

Hlavně zásluhou pana Jiráska tu funguje Borský klub lyžařů. Jinak největší můstek už dávno zaniknul, dnes už by ani nesplňoval současné parametry, bylo by to velmi nebezpečné. Oddílu se daří provozovat menší skokanské můstky, které jsou modernizované, lze na nich trénovat celoročně. Jsou to jediné můstky v Královéhradeckém kraji. Řekl bych, že oddíl je docela úspěšný, zvláště v severské kombinaci. Jeho členové – děti a junioři – se umisťují na velmi pěkných místech v rámci republiky. Mám radost ze všech spolků, které jsou v Machově aktivní a věnují se dětem.

A máte více takových spolků?

Jsou tu fotbalisti. Velkou radost mi také dělají nízkosrbští hasiči, kteří vedou oddíl pro děti. Má to tradici a s dětmi pracují opravdu dobře. Pořádají pro ně také letní tábory a vůbec mají bohatou činnost. My jsme trochu rarita, neb tu máme tři hasičské sbory – SDH Nízká Srbská, Machovská Lhota a Bělý, k tomu má obec jednotku zařazenou do III. stupně výjezdu. Hasiče obecně hodně podporujeme, investujeme do vybavení, momentálně chceme zrekonstruovat hasičskou zbrojnici v Nízké Srbské. Také v Machovské Lhotě proběhla dílčí oprava hasičské zbrojnice. V Bělým bychom rádi postavili novou garáž s klubovnou pro členy tamějšího SDH.

Jsou tu také Přátelé na městečku, ti provozují různé drobné aktivity – knihobudku, dělali betlém, naučnou stezku, velikonoční výstavu atd.

Řekl byste, že jsou zde lidé aktivní?

Ano, určitě.

Před pár roky se zde řešilo zprovoznění hraničního přechodu a proti se postavila část obyvatel, kteří se báli zvýšeného provozu a množství turistů. Potvrdily se tyto obavy?

Otevření hraničního přechodu souviselo s celkovou rekonstrukcí krajské komunikace od Bezděkova až na hraniční přechod, dále do polského Karlówa a dále lázeňských městeček Duszniki-Zdrój a Szczytna. Jednalo se o společný česko-polský projekt Královéhradeckého kraje. Jedinou šancí, jak to zrealizovat, bylo otevření hraničního přechodu pro auta do 3,5 tuny. Odpůrci přechodu se báli, že tudy budou projíždět těžká nákladní auta či kamiony a také že osobní doprava svým rozsahem bude trvale ohrožovat obyvatele Lhoty. Nicméně tyto obavy se nepotvrdily. Od počátku zde bylo jasné, že průjezd bude do 3,5 tun. Ani se neukázalo, že by polští zaměstnanci zneužívali této silnice pro cesty do zaměstnání. Cestu tedy využívají hlavně polští a čeští turisté, ale není to nic hrozného. Máme spíš problém s místními lidmi, kteří zde jezdí rychle. Silnice s přechodem je ideální také pro lyžaře ze sportovních oddílů v Machově či Polici nad Metují, jež jezdí nahoru na Karlów běžkovat.

Chtěl byste zmínit ještě něco, co Vás těší?

Mám radost, že se nám v březnu podařilo znovuotevřít obecní restauraci. Věříme, že se nám podařilo najít šikovné nájemce. Výborně vaří, to je základ, a mají slušné ceny. Začínají tady znovu na obědy chodit místní lidé (zaměstnanci, živnostníci, řemeslníci, důchodci) i turisté. Prodávají také zmrzlinu, nainstalovali gril… Jsem moc rád, že úroveň celotýdenního stravování je dobrá.

Těší vás starostování?

Většinou ano, zvláště když se daří realizovat záměry, které jsme si v zastupitelstvu vytyčili a které po nás spoluobčané požadují.