S vydáním knihy Hora Bor jsem váhala. Daří se jí ale náramně
Již pětadvacet let vydává nakladatelství Bor pověsti, pohádky, historické tituly z našeho regionu, ale i literární studie, básnické sbírky a příběhy místních autorů. Ke krásnému výročí nadělilo nakladatelství spisovatelky a badatelky Evy Koudelkové sobě i svým čtenářům knihu nazvanou prostě Hora Bor. „Sama jsem byla překvapená tím, co všechno se o jedné jediné hoře podařilo shromáždit,“ říká autorka řady regionálních děl, jako jsou například oblíbená kniha pověstí z Českého koutku Od Homole k Hejšovině.
.jpg)
Eva Koudelková na představení nové knížky pověstí v Kudowa-Zdrój.
Jak dlouho jste v nakladatelství pracovali na knize Hora Bor?
To se dá těžko říci. Spoustu materiálů jsem připravovala už dříve a ležely v podstatě hotové. Intenzivně jsme na knize pracovali rok a něco, což platí pro nás v nakladatelství i pro naše spolupracovníky.
Komu je kniha určená?
Tak jako všechny naše knihy z edice Domov, tedy především čtenářům z regionu, ať už v něm žijí, nebo z něj pocházejí a žijí jinde.
Je něco, co se do knihy nevešlo?
Že by se něco nevešlo, se nedá říci, já jsem naopak sama překvapená tím, co všechno se o jedné jediné hoře podařilo shromáždit. Vždyť jsem dlouhá léta s vydáním něčeho takového váhala, protože jsem pochybovala o tom, zda by Bor na celou knihu vydal.
Vy žijete v Liberci. Proč jste si pro název nakladatelství vybrala právě název hraniční hory ve východních Čechách?
V Liberci sice žiji, ale pocházím z Hronova, tedy z oblasti těsně pod Borem, a ten kraj stále vnímám jako svůj domov. Také o tom v knížce píši, a hned na několika místech, protože ta kniha je hodně o mém vztahu k místům, kde mám své kořeny.
Jaké byly začátky vašeho nakladatelství a jak se mu daří v současné době?
Začínali jsme pomaloučku, polehoučku, v prvním roce existence jsme vydali jen jednu knížku, byly to pověsti z Broumovska, a pak roční počet titulů postupně rostl. Tehdy jsme sháněli autory, teď už se nám hlásí sami, až je musíme odmítat. A jak se nám daří? I když se od covidu hodně změnila situace na trhu s knihami a dost nakladatelství krachuje, naše regionální produkce zatím své čtenáře má. Tak snad to ještě nějaký čas vydrží.
Zaměření na regionální témata je tedy z Vašeho pohledu spíš výhodou...
Jednoznačně. Jedna z největších výhod je, že my v nakladatelství máme většinou slušný přehled o problematice, o níž naše knížky pojednávají, a známe místa, o kterých se píše. Přestože „náš“ region není nijak malý, zahrnuje Náchodsko, odkud pocházím, a Liberecko, kde teď žiji, máme oblast svého zájmu proježděnou křížem krážem. A i když se někdy stane, že se objeví nějaká lokalita, kterou tak dobře neznáme, můžeme to hravě napravit. Největší plus je ovšem těsný kontakt se čtenáři.
A jak se nakonec daří na trhu knize Hora Bor?
Jak říkám, regionální tematika stále čtenáře láká. Tedy i knize o Boru se daří náramně.
Vaše první kniha o Českém koutku se dočkala polského překladu. Jsou i jiné knihy z vašeho nakladatelství, které se dočkaly překladu?
Naše nakladatelství je programově zacíleno do regionu.. Mnohé z těchto titulů jsou pro svůj charakter vlastně nepřeložitelné, a abych se přiznala, sama jsem byla překvapená, když se ozval polský Národní park Stolových hor s tím, že by chtěli vydat v polštině pověsti o Českém koutku, což je překlad, který zmiňujete. Ale zrovna u pověstí překladu nic nebrání, protože jsou pro svou univerzálnost srozumitelné všude.
Kolik knih za 25 let existence v Nakladatelství Bor vyšlo?
Naše poslední letošní knížka měla pořadové číslo 275, což vychází v průměru na více než deset knih v roce. Ale ten počet se týká jen knih, které vycházejí pod naší hlavičkou, tedy se vším všudy knihy našeho nakladatelství. Kromě toho však připravujeme knihy do tisku i jiným subjektům jako by na klíč, a ty v tom počtu nejsou uvedeny.
Na co se mohou těšit lidé příští rok? Co z redakčního plánu byste vypíchla?
Ediční plán na příští rok ještě není definitivně uzavřený, ale už ho spíše jen ladíme. Největším titulem z tohoto kraje bude nové vydání pověstí z Náchodska a Hronovska, na které se hodně těším. Napsala jsem totiž hned dva jejich soubory, oba vydané koncem devadesátých let, ale ne naším nakladatelstvím, protože tehdy ještě neexistovalo. Teď si tedy knihu konečně budu moci připravit podle svých představ. Text mám napsaný, teď ho má ilustrátor.
Nakladatelství Bor spolupracuje s regionálními autory. Máte také regionální ilustrátory?
Ne vždy jsou z regionu, ale musí ho každopádně znát, protože ilustrace pověstí nelze bez znalosti daných míst vytvořit.
