Škola je naší velkou chloubou
Obec Bukovice je další obcí, kterou jsme navštívili v rámci našeho seriálu rozhovorů se starosty obcí na Broumovsku. O tom, co obec těší a trápí, povídal pan starosta Milan Šrůtek.
Pane starosto, vy jste tzv. neuvolněný starosta. Co to znamená?
Mám svoje stálé zaměstnání v komerční firmě a výkon funkce starosty obce Bukovice vykonávám souběžně při stálém zaměstnání. S nadsázkou říkám, že starostuji tak trochu po večerech. Mám ale šikovnou paní účetní, která tuto práci dělá už 30 let a místostarostu stavaře, a tím je všechno trochu jednodušší. Díky nim se mohu soustředit na záležitosti stěžejní, třeba na shánění dotací a peněz. A kdyby nebylo v této zemi tolik jalové, zbytečné a nesmyslné administrativní práce vyplývající z přebujelého státního aparátu, bylo by to vlastně v pohodě. Takto to v pohodě není, občas lapám po dechu a krájím čas na čtvrthodiny.
Ovšem dá se říct, že Vás starostování těší?
Ano, ale někdy to může být s lidmi docela složité a mohou Vám práci pěkně znechutit. I když musím zaklepat, v posledních letech všechny třenice utichly. Naštěstí tu nemáme problematické občany, a i staré spory se daří celkem napravovat.
Problémem jsou samozřejmě finance, neboť jako všichni dostáváme peníze do rozpočtu podle počtu obyvatel a velikosti katastru. Bukovice není velká obec, každou korunu převrátíme dvakrát. Kde to je možné, snažíme se na projekty získávat dotace, ale zdá se, že poskytovatel některých dotací si dává obzvlášť záležet na tom, aby administrace byla co nejsložitější. A evropské dotace jsou bez poradenské firmy nerealizovatelné. Na druhou stranu, dotace z Královéhradeckého kraje, například z Programu obnovy venkova, jsou na administraci velmi přívětivé.
Říkáte, že nejste velká obec, kolik máte tedy obyvatel?
Máme přesně 354 obyvatel. Nemáme bohužel možnost se rozšiřovat, protože nám chybí pozemky k výstavbě. Tudíž nám hrozí, že mladí lidé, jež by tu měli zájem zůstat, odejdou pryč. V době, kdy se tvořily územní plány, kolem roku 2010, byl možný stavební rozvoj ve východní části naší obce blokován tzv. územní rezervou pro obchvat silnice II/303, která by zrychlila dopravní obslužnost na Broumov. Tato myšlenka z 60. let minulého století, v dnešní době nesmyslná, byla zrušena až v roce 2017. Ovšem dnes je možnost vynětí zemědělské půdy a její přeměna na stavební pozemky hodně složitá, podléhá schválení Odboru zemědělského půdního fondu Krajského úřadu, který má velice striktní podmínky. To možná dost starostů neví, ale oni již mají své územní plány dávno schválené a pozemky zastavěné, můžeme závidět hlavně sousednímu Žďáru nebo Bezděkovu nad Metují…
Na druhou stranu je správné, že se stát po těch zvěrstvech a budování logistických areálů na úrodné černozemi v minulých letech probudil, ale hrozí tu již zmiňované vylidnění venkova.
Ještě něco vás jako obec trápí?
Smířili jsme se s tím, že prodejna potravin ve vzdálenosti 800 m od supermarketu prostě přežít nemůže. Přesvědčili jsme se o tom již dvakrát i s obchodníky z Vietnamu. Dnes již lze na provoz prodejen získat dotace, ale je to přece jen vhodnější pro obce, které jsou od měst opravdu odlehlé. U nás se i senioři dokážou do Police nad Metují dopravit. Plánujeme tedy celou budovu prodejny zrekonstruovat a v horním patře vybudovat obecní byty, mělo by to být pět startovacích bytů, na které snad bude nyní možné získat dotace. Vyřešila by se tím jak otázka nevyužité budovy, tak otázka obecních bytů. My totiž žádné obecní byty nemáme a poptávka po bydlení tu je.
Poslední věcí, která nás trápí, je bývalá restaurace a hotel U Berků, za socialismu gastronomický i hoteliérský pojem. Po revoluci ji velmi dobře provozoval jeden z restituentů pan Macháček, jenž má dnes svůj penzion v Teplicích. Ten to dělal opravdu dobře a na tu dobu moc vzpomínáme. Poté byla jakákoli změna provozovatele k horšímu a ten poslední to dotáhl až k exekuci. Restaurace je tedy již 11 let opuštěná, v naprosto neznámém technickém stavu. Nyní má již čtyři roky novou majitelku, jenže ta bohužel nikam nepokročila. Je to škoda, hotel U Berků bývala chlouba naší obce.
Máme radost alespoň z toho, že jsme v budově sokolovny vybudovali takovou naší místní klubovnu. Spolu s místními lidmi se v ní každý pátek u piva scházíme.
Co vás jako obec těší?
Roste nám tady nový sportovní areál, do něhož jsme nemuseli vložit ani korunu. Buduje ho majitel polické firmy Hauk, s.r.o. pan Petr Hauk. Ten s tímto nápadem přišel již v roce 2017, s myšlenkou vybudovat úžasný tenisový oddíl, pracovat s dětmi a pořádat třeba republikové turnaje mládeže. Ovšem realizaci projektu provázely neskutečné komplikace, projekt měl nemálo odpůrců a strašně se protáhla změna územního plánu. Dnes je hala skoro hotová a probíhají úpravy okolí. Věřím, že až to bude celé dokončené, tedy i s venkovními hřišti na tenis, volejbal a plážový volejbal a patrně i s adventure minigolfem, tak i bývalí odpůrci areál přijmou. Pro naši obec je to docela prestižní záležitost.
Co nás ale opravdu těší, je místní škola. To je naše chlouba, snažíme se ji podporovat, jak to jde. Tady se přesně potvrzuje, že v malotřídkách je výuka většinou kvalitnější. Těší mě, že bez problémů došlo k předání ředitelského žezla od paní Ireny Dobiasové z Adršpachu, na niž tu velmi vzpomínáme, na Lenku Karpfovou. Ta ten ženský kolektiv zvládá bravurně, nemusí to tak být vždycky. Škola pořádá nejrůznější akce pro děti, besídky, zahradní slavnost… Cítím, že učitelky dělají pro děti ještě víc, než musejí. Velmi dobře funguje i spolupráce s rodiči, těší nás jejich přízeň. A těší nás, že i polický starosta dává všechny své děti k nám.
A když už jsme u těch dětí, musím pochválit místní hasiče za to, co pro ně dělají. Kroužek mladých hasičů tu funguje asi 70 let, což je úžasné. Připravují se a absolvují soutěže v okresním i krajském měřítku, pořádají pro ně letní tábory. U nás k hasičům chodí většina dětí, což je dobře, na druhou stranu, ke sportu se moc dětí v posledních letech získat nedaří. Tak snad bude nový sportovní areál zdravou konkurencí.
Jak se podle Vás žije na Broumovsku?
Řekl bych, že pozitiva převažují. Určitě bych se odsud neodstěhoval. Podle mého názoru jsou lidé na vesnicích hodně spjati s místem, nikdy by neodešli. Dokud tu bude aspoň nějaká pracovní příležitost a dopravní obslužnost, tak tu zůstanou. Rovněž kultura je zde na úrovni, jak na Policku, tak na Broumovsku, kde skvěle funguje Agentura pro rozvoj Broumovska. Nesmím ale zapomenout ani na undergroundový klub Eden, kam zrovna já chodím dost často. A o krásné přírodě asi nemá ani smysl diskutovat. To všechno přispívá k tomu, že se tu lidem žije dobře a možná i lépe než ve velkých městech. I když na výlet do Prahy si zajedu rád.