Snažíme se budovat dobré vztahy s lidmi
V pravidelném rozhovoru se starosty obcí na Broumovsku jsme navštívili obec Heřmánkovice a starostku paní Janu Královou.
Vy jste první žena starostka, s kterou se setkávám. Je v kraji hodně starostek?
Řekla bych, že z malých obcí jsme tak půl na půl. Ve velkých obcích a městech jsou hlavně starostové, takoví ti lídři. Na malých obcích jsme spíše taková velká rodina, máme k lidem blíž, známe všechny osobně. Starost o malou obec je jiná než o velkou.
Co Vás vedlo k tomu, abyste se stala starostkou?
Postupně jsem se vypracovala. Začínala jsem zde jako vedoucí pošty, jezdila jsem po vesnici, proto také znám osobně nejen všechny lidi, ale i jejich domovy. Později jsem se stala účetní na obecním úřadě a bývalá paní starostka mi umožnila další vzdělávání. Vlastně to tak vyplynulo, že se o zdejší lidi ráda starám.
Řekla byste, že vás Vaše práce těší?
Ano. Ale to víte, je to jako v každé rodině. Není možné zavděčit se všem. Občas se někdo rozzlobí, že mu nebylo vyhověno tak, jak si přál. Ale za nějakou dobu je to dobré a jede se dál. Člověk musí vyjít i s těmi nazlobenými. Není to jako ve městě, kde je ještě další úředník, který naštvaného člověka odrazí. Tady jsou vztahy napřímo.
Kolik mají Heřmánkovice obyvatel?
Máme asi 490 stálých obyvatel. K tomu se však od jara do podzimu přidávají další dočasní obyvatelé, máme tu 80 obydlených chalup. Toho půl roku máme zhruba o 200 až 250 obyvatel více. Na sezónu se ještě přidávají lidé ubytovaní v rekreačních zařízeních jako je třeba Zámeček Janovičky a penzion Panorama.
Úbytek obyvatel vás tedy netrápí?
Pořád se to pohybuje kolem pěti set, plus minus. Jednu chvilku jsme měli i 507 obyvatel, dokonce jsme tomu pětistému dali certifikát, že je naším pětistým občanem. Byla to taková recese.
Je tu příležitost pro mladé rodiny, máte obecní byty?
Máme 16 obecních bytů a všechny jsou v tuto chvíli plné. Právě teď tedy nemáme příležitost ubytovat mladou rodinu. V obecních bytech ubytováváme také seniory, kteří už nezvládají bydlet sami ve vlastní nemovitosti. V jednom domě máme také dva bezbariérové byty, uzpůsobené i pro člověka na vozíčku. Plánujeme rekonstrukci dalšího domu, kde budou čtyři byty, dva z toho opět bezbariérové. Doufáme, že brzy bude hotový projekt, abychom mohli začít stavět. Zatím bohužel nemáme představu, kdy to bude dokončené. Stále vyplývají nové stavební podmínky, celé se to prodlužuje. Raději už nechci žádný časový horizont zmiňovat.
Co vaši obec trápí?
Máme hodně rozbité obecní komunikace jak státní, tak ve vlastnictví obce, to je vážně problém. Musíme opravit všechny obecní mosty, to bude další velká investice. Doufáme, že se nám to podaří pokrýt z dotací. V loňském roce jsme jeden most opravili za 3 a půl milionu, z toho 2 miliony 200 tisíc jsme uhradili z dotace. Jsou to vážně drahé stavby. Zásadní je, že most má neomezenou tonáž. V dnešní době už zde nemůžeme dát omezení například do 10 tun, neboť všechny moderní zemědělské stroje jsou těžší.
Co nás ale opravdu trápí, je bioplynová stanice, která tu byla postavena. Skoro se mi o tom nechce ani mluvit. I díky tomu máme tolik rozbité místní i státní komunikace. Majitel s námi vůbec nekomunikuje. Jde o to, že oni stále nemají vydané stavební povolení, k tomu by mělo dojít teď někdy, a pak uvidíme, co se bude dít dál.
Jak tedy mohou existovat?
Nevím, existují. Tenkrát jim bylo vydáno povolení na základě veřejnoprávní smlouvy. Do dvou let jim bylo zrušeno, protože tato veřejnoprávní smlouva byla konfliktní a jako občané jsme ji od počátku napadali. Nedokázali jsme s tím však nic udělat. Nakonec nám dal soud za pravdu a smlouva byla zrušena. Stavba však stojí dál a bioplynová stanice pořád funguje.
Rozumím tomu tedy tak, že na území vaší obce vznikla bioplynová stanice, která nekomunikuje s obcí, obec z její existence nic nemá a firma tu ani neodvádí daně?
Ne. To jsou takové ty firmy, které sídlí v Praze a na dané adrese mají jen poštovní schránky. Když sem majitel firmy kdysi přišel, aby představil svůj projekt, tak nás bylo 100 lidí, kteří se nebáli podepsat anketní dotazník proti projektu. Už tehdy se s námi majitel moc nebavil, není místní. Čekáme tedy na vydání stavebního povolení a budeme se jako obec i jako občané znovu odvolávat.
Jsou s tím spojené i takové paradoxy. Cestou na Janovičky je most, který už musíme opravit, jinak by se rozpadl. Žije tam jeden vytrvalý bojovník proti bioplynové stanici, který si usmyslel, že když jako majitel sousedního pozemku nepovolí opravu mostu, tak starý most spadne a auta do bioplynky neprojedou. Protože most je prostě potřeba – slouží také jako spojnice do Janoviček – dovedlo nás to k tomu, že musíme postavit nový most hned vedle toho starého.
Heřmánkovice jsou taková malebná obec, stojí tu také jeden ze skupiny broumovských kostelů.
Ano. A kromě kostela máme také krásný hřbitov a faru. Moje bývalá místostarostka se hodně věnovala sakrálním památkám v obci, byla to její srdcová záležitost. Díky ní máme opravené všechny sakrální stavby v obci jako jsou křížky, kalvárii u kostela, sochu sv. Floriana, u níž je malé posezení. Postupně také opravujeme starou hřbitovní zeď.
Kostel má v tuto chvíli opravenou střechu, krovy a je odvodněný. Myslím, že pan farář teď čeká na příležitost k opravení stropu, který má bohatou výmalbu. Je na něm namalováno 200 svatých a je vážně nádherný. Dokud nebude opravený, budou uvnitř jen bohoslužby, ale žádné koncerty v rámci festivalu Za poklady Broumovska. Nějaký koncert by se snad měl letos konat na koupališti v Janovičkách.
Co byste řekla, že se vám v obci daří?
Já doufám, že se nám daří mít hezké vztahy s občany. Nevím, zda je důležité mít opravené domy. Je pro mě důležité mít opravené komunikace, neboť ty spojují lidi. Nemyslím tím jen komunikace fyzicky, myslím tím i komunikaci mezi lidmi. I když zrovna nemají stejný názor, přece to neznamená, že ti druzí jsou špatní. Jako zastupitelstvo se snažíme budovat dobré vztahy s lidmi a obecní komunitu. Z toho důvodu máme kulturní komisi, pravidelně pořádáme místní kulturu, dílničky pro děti, setkání pro seniory...
Jak vás ovlivňuje to, že jste v těsné blízkosti Broumova?
Víte, já se na všem snažím najít něco dobrého. Člověk by měl hledat také poučení. Sice nemáme obchod, neboť by se neuživil, ale zase sem jezdí autobus každou hodinu. Máme skvělou školku, ale do školy jezdí děti do Broumova. Školku bych chtěla pochválit, máme opravdu šikovné paní učitelky. Jsou s dětmi hodně venku, skoro jako by to byla lesní školka. U školky je také environmentální hřiště a vůbec okolní příroda je úžasná. Děti v ní tráví spoustu času.
Vy jste zmínila péči o seniory. Žije v obci hodně seniorů?
Ano, v tuto chvíli máme asi 80 lidí nad 70 let. Kromě obecních bytů pro seniory se jim také staráme o obědy, máme rozvážkovou službu. Pokud je potřeba nějaká další péče – například nákup či lékař, dáváme k dispozici obecní auto a seniory na dané místo odvezeme. Pečovatelku jako takovou nemáme, ale objednáváme si profesionály z Broumova.
Myslíte, že nejen vaše obec, ale celkově Broumovsko trpí odlivem mladých lidí? Co by je podle vás mohlo přivést zpátky?
Řekla bych, že ano. Neumím říct, co by je přivedlo zpět. Myslím, že mladí lidé rádi vyletí z hnízda, prvních deset, patnáct let někde vydělávají peníze, a pak se s pokorou vrací. To už však mají velké děti a školky a školy nám nenaplní. Nemyslím si, že je to tím, že by tu bylo málo kulturního či sportovního vyžití. Toho je tu podle mého názoru dost. Řekla bych, že i práce je tu dostatek. Ale mládí prostě potřebuje změnu, rebelovat a chvíli to trvá, než přijde na to, že je tady dobře.