Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Lidé
  • Rozhovory
  • Spolupráce se zemědělci nás vyzdvihuje nad okolní obce

Spolupráce se zemědělci nás vyzdvihuje nad okolní obce

Text a foto Michaela Plchová

Středa, 1. června 2022

Spolupráce se zemědělci nás vyzdvihuje nad okolní obce

O záměru nového majitele šonovské fary, skvělé spolupráci se zemědělci, divoké přírodě a noční tmě hovoří v pravidelném rozhovoru se starosty obcí na Broumovsku starosta Šonova Vladimír Grusman. 

Obec Šonov je nejdelší obcí na Broumovsku. Kolik měří na délku?

Šonov měří necelých 7 kilometrů, táhne se od jedné hranice s Polskem ke druhé. Hraniční přechod pro motorová vozidla je na dolním Šonově a horní Šonov má přechod pro kola a pro pěší. Vlastně jsme obklíčeni Polskem kolem dokola, pokud chceme do Čech, musíme přes Broumov…

 

Obec je tedy velká rozlohou, ale kolik v ní žije obyvatel?

Co se týká obyvatelstva, jsme druhá nejmenší obec, hned po Hynčicích. V současnosti je tu 301 trvale žijících obyvatel, tento počet se drží přibližně stejný už po několik let. Úbytek tedy nemáme. Ostatní domy obývají chalupáři. Patří mezi ně také velká skupina Nizozemců, kteří se k nám přijíždějí rekreovat. Jsou vesměs na horním Šonově, a musím s potěšením říct, že statky a budovy na horním konci dali opravdu pěkně do pořádku. Vrátili jim původní ráz ještě z dob německého osídlení, je to tam nádherné.

 

Je pravda, že v období ekonomické krize odsud Nizozemci zase odešli a statky prodali?

V Šonově se nic nezměnilo. Žádné domy neprodávali. Myslím, že se jim tu líbí a pravidelně se vrací. Horší to bylo jen v období covidu, kdy nebylo možné cestovat. Letos už však zase přijeli a vídáme se s nimi. Vzhledem k tomu, že se už trochu známe, prohodíme spolu vždy pár slov. Jsou přátelští, mám je rád.

 

A zapojují se do společných aktivit v obci? Nebo jaký je jejich přínos pro Šonov?

Mají rádi místní kulturu, především pálení čarodějnic. To u nich zjevně neznají, takže si to tady užívají. V červenci je u nás pouť spojená s chovatelskou výstavou a na tu také rádi přijdou. Prostě se nestraní a snaží se s námi komunikovat. Jejich přínosem je určitě to, jak opravili nemovitosti. A pak také jejich otevřenost, to, že sem zase vnáší něco jiného.

 

V obci je vidět mnoho pěkných starých budov, některé by však zasloužily opravit…

Máte pravdu, takové tu máme, nyní se tomu moderně říká brownfield. Občas se však něco dává do pořádku.

 

Mezi takové nemovitosti určitě patří místní fara, což je dlouhý příběh… Nyní má však nového majitele. Spolupracuje s ním obec?

S novým majitelem jsme v kontaktu. Teď od jara už se na faře pracuje, odstraňují se nebezpečné části, které hrozí pádem – v tuto chvíli jsou to především zbylé trámy ze střechy a staré zdivo. Jenže se jim tam zabydlel čáp, uvidíme, jak se k tomu postaví. Byly tam totiž dva komíny, jeden na jaře spadl, druhý komín zabral čáp. Nevěřil bych, jak rychle dovede stavět hnízdo. Fara má díky němu po dlouhých desetiletích nájemníka.

 

Vy znáte záměr nového majitele fary?

Vím, že ji nejprve chce dát do pořádku. Musí to také probrat s památkáři, neboť se jedná o památkově chráněný objekt. Jako obec jsme s ním měli společná jednání, ale dohodli jsme se, že rozhodnutí, co přesně by ve faře bylo, necháme po volbách. Ty jsou za několik měsíců a bude lepší nechat prostor do budoucna na novém zastupitelstvu, aby mohli společně rozhodovat a úzce spolupracovat. Každopádně nový majitel má zájem, aby obec objekt nějakým způsobem využívala a rozšířila obecní služby, jež tu chybí.

 

Mohl by tam tedy vzniknout nějaký prostor pro potřeby obce?

Také. Je to v plánu. V úvahu připadá infocentrum, zázemí pro turisty, obchod i pošta Partner. Prostě služby, které tu nemáme. On je však majitel a bude rozhodovat.

 

Když zmiňujete služby, co nabízí obec svým obyvatelům?

Máme zde dům pro seniory a mateřskou školu, kterou se snažíme držet. Děti naštěstí jsou, takže jsou i vyhlídky do budoucna. Dále máme víceúčelové hřiště pro mládež a jsem rád, že ho skutečně využívají. Aktuálně opravujeme kulturní dům, zrovna probíhají práce na fasádě a střeše. Jedná se o další objekt, který bude opravený a bude lépe sloužit svému účelu. To, co tu chybí, je obchod, pošta a několik let už nefunguje ani obecní hospoda. Je nás tu prostě málo. Sice přes nás vedou turistické a cyklistické trasy, objem turistů je však tak malý, že to není na uživení.

 

Nepotýkáte se tedy s náporem turistů?

Ne, skutečně ne. Javoří hory jsou turisty neposkvrněné, je tam panenská příroda. Znám lidi, co sem jezdí moc rádi právě proto, že mohou na několik dní zmizet v divoké přírodě a hodiny až dny nepotkají živou duši. Nevýhodou je, že tohoto klidu využívá vlk.

 

Když už se dotýkáte tématu vlků, jak je situace dnes? V poslední době se o vlcích veřejně příliš nemluví.

Je to jednoduché, dokud vlk nezpůsobí škodu na hospodářských zvířatech, nemluví se o něm. Až v okamžiku, kdy zakousne nějaké ovce, či telata. Pak se to rozmázne v médiích a chvilku je okolo toho živo. Jinak je ticho po pěšině.

 

A teď je tedy ticho po pěšině?

Ano, nyní je klid. Nevím o tom, že by teď někdy vlk zaútočil. Bude to také tím, že Menčíkovi mají ovce zabezpečené v salaši, nebo ve stáji v Broumově. Naše zemědělské družstvo má dobytek venku, ale pouštíme krávy ven už otelené se samostatnými telaty, takže si na ně vlk většinou nedovolí.

 

Pojďme se ještě vrátit k Javořím horám. Je podle vás dobře, že jsou nedotčené a divoké, nebo byste spíše uvítal, kdyby se více zpřístupnily lidem?

Za mě je to dobře. Ta nedotčenost je právě tím, co se lidem líbí. Já sám za sebe se rozvoji turismu bráním, cením a vážím si toho, že je u nás klid. Je tu řada ubytovacích kapacit – obecní i soukromé. Ty jsou jednou z hlavních deviz, co tu máme. Chybí tu sice služby, ale zase je tu čistá příroda. Ideální pro lidi, kteří chtějí být bez počítačů a atrakcí. Perfektní je to tu například pro cyklisty.

 

Řekl byste, že je Šonov něčím specifický? Má něco, co ostatní obce na Broumovsku nemají?

U nás je večer tma, v noci nesvítíme. V deset hodin večer se zhasne veřejné osvětlení a do čtyř hodin ráno je tma. Spoustu lidí díky tomu zjistí, že v noci jsou vidět hvězdy, měsíc, dají se pozorovat družice… Musím říct, že lidem se to líbí a lépe se jim spí.

Druhou věcí je už zmiňovaná příroda a klid, to je naše hlavní přednost. A pak jsou tu ještě úžasné výhledy na Broumovsko, zvlášť teď na jaře je to nádhera. Kvetou tu ovocné stromy, trnky… Díky tomu, že jsou zachované meze, se tu kdejaký keřík zabělá a je to krása. Lahodí to oku.

 

U vás je kostel sv. Markéty, který mnozí považují za nejkrásnější kostel celé broumovské skupiny kostelů. Co myslíte?

O tom není pochyb! Už jenom to, že má dvě věže a stojí skvěle umístěn nad Šonovem. Je dominantou naší obce. Dnes už má natřené věže a opravenou střechu, takže skutečně září do dáli a je krásný. Spadá do majetku církve, ale s panem děkanem Lanžim spolupracujeme, podíleli jsme se na spolufinancování projektů a výzkumů. V kostele se konaly mše, nyní se však přemístily do kaple na hřbitov, neboť věřících je tu minimum a do kaple se vejdeme. Ve sv. Markétě se pravidelně koná koncert festivalu Za poklady Broumovska a svatby. V červenci a srpnu jsou v kostele též prohlídky v rámci akce Léto otevřených kostelů.

 

Ještě bych se vás zeptala na příležitost výstavby v obci a nabídku bydlení pro mladé rodiny. A jestli je přilákání více lidí do obce tím, co chcete.

Obec vlastní tři bytové domy, které jsou téměř obsazené. Ostatní stavební parcely jsou buď ve vlastnictví státu, nebo jsou soukromé. Když jsme řešili územní plán, bylo prioritou ze strany Správy CHKO využívat stávající zástavbu. Zatím je to tedy tak, že kdo chce jít bydlet do Šonova, koupí starou nemovitost a opraví ji. Masivní nová výstavba tu vyloženě neprobíhá.

 

Řekl byste mi na závěr, co Vás těší?

Těší mě výborná spolupráce obce se zemědělskými subjekty, které tu fungují. Ať už je to ovčí ekologická farma Menčíkových s výrobou sýrů, jogurtů a podobně, nebo místní Zemědělské družstvo Šonov, jenž je dominantním zaměstnavatelem v obci. Dále je tu několik drobných zemědělců. Zmiňuji to hlavně proto, že zemědělci se podílejí na údržbě krajiny, bez nich by to obec nezvládala. Jde jak o mechanizaci – sečení a úklid trávy, tak o pastevectví, které také udržuje krajinu. Obec je díky tomu krásnější a funkční. Zemědělci tu také dobře využívají polní cesty, aby byl ve vesnici minimální provoz.

Naše zemědělské družstvo má rostlinnou i živočišnou výrobu, zachovali jsme si celý objem, je to uzavřený kruh. To, co v rostlinné výrobě vyprodukujeme, to v živočišné výrobě zkrmíme. Funguje to dobře. O této spolupráci si myslím, že nás vyzdvihuje nad okolní obce.

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

Diskuse zatím neobsahuje žádné příspěvky.
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Plchová
Telefon: +420 734 257 512
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)