V Pěkově vzniká nová komunitní škola. Otevře už v září

Michaela Mašková, foto MM a archiv firmy Mycomedica, PR Pondělí, 4. srpna 2025

Sdílet na:

Nové centrum komunitního vzdělávání pro první stupeň základní školy s názvem Mycelinka se otevře již s novým školním rokem. Je příležitostí pro rodiče, kteří hledají pro své děti trochu jiný přístup. „Máme za sebou sedmnáct let zkušeností v malé vesnické škole. Dětem se chystáme nabídnout laskavý a individuální přístup,“ říkají Zdena Schirlová a Veronika Šolínová, které za celým projektem stojí.

Zakladatelky Mycelinky. Zleva Zdena Schirlová a Veronika Šolínová.

Vy jste se rozhodli otevřít nové místo pro komunitní vzdělávání. Co vás k tomu vedlo?

Zdena Schirlová: Každý máme v životě nějaké sny. Některé se nám v průběhu života splní a některé si schováte do krabičky s nápisem Sny. Obě jsme chtěly od malička učit, což se nám splnilo. Setkaly jsme se na malotřídce v Suchém Dole, kde jsme spolu strávily sedmnáct let a nasbíraly tam spoustu zkušeností, nejen pedagogických, ale hlavně o tom, co děti potřebují. Jsme rády, že jsme byly na malé škole a mohly jsme se dětem věnovat v menším kolektivu a uplatňovat individuální přístup. Důležité je pro nás budování důvěry s dětmi a vytváření laskavého a kreativního prostředí.

Veronika Šolínová: Jsme zvyklé být si s dětmi blízko, velmi důležitá je pro rodinná atmosféra školy. Zároveň možnost být blízko k přírodě.

Naplňujete tedy svůj sen, jakou bude mít podobu?

Z. S. Ano, náš sen nabral velmi reálnou podobu. Daly jsme výpověď, ale bez dětí jsme nechtěly zůstat, hledaly jsme možnost, jak náš sen realizovat. Díky tomu, že mám akčního muže, nabralo to na obrátkách. Podařilo se nám najít krásnou chalupu v Pěkově. Když jsme ji viděly, hned jsme si řekly, že to je to místo, kde bychom se chtěly učit jako děti a zároveň je to místo, kde bychom chtěly učit jako učitelky.

Řekly jsme si tedy, místo máme, myšlenku a zkušenosti také máme. Nechceme už dělat klasickou školu, ale spíše přitáhnout rodiny, které mají trochu jinou představu o vzdělávání. Budeme sdružovat domškoláky. Možností, jak se vzdělávat a nechat děti růst jiným způsobem, je mnoho a my máme zkušenosti.

Máte vybraný nějaký konkrétní pedagogický směr, přístup? Bude škola zapsána v rejstříku?

Z. S. Ne, v rejstříku zatím zapsáni nebudeme. Nyní probíhá domluva s kmenovou školou, která nám zapíše domškoláky. Nechceme však být jako lesní škola, budeme fungovat v regulích RVP

V. Š. Vzhledem k našim letitým zkušenostem budeme aplikovat prvky z různých přístupů. Máme dobré zkušenosti s výukou s prvky Montessori, prošly jsme i kurzy. Z programu Začít spolu přineseme do výuky projektové vyučování a práci v centrech aktivit. Každopádně budeme volit metody podle individuality žáka, protože pro každé dítě je vhodný jiný přístup.

Z. S. Je to jako když saháte do různých krabiček. Po tolika letech učení už víte, do které sáhnout a jaký princip vytáhnout. Řekněme, že výuka bude šitá na míru konkrétním dětem podle jejich nároků i věku.

Kolik si představujete, že budete mít dětí a jakým způsobem bude výuka organizována?

V. Š. Škola bude organizována klasickým způsobem – zatím to bude první stupeň, tedy od první do páté třídy. Děti budou rozdělené podle věku, jedna skupina prvňáci a druháci, druhá skupina třeťáci, čtvrťáci a páťáci. V tuto chvíli máme přihlášených 8, možná 10 dětí. Ideální skupina je tak 12 dětí, ale kapacitu jsme si nastavili na 20. Samozřejmě bychom zvládli i o jedno dítě navíc.

Chceme vyjít vstříc i matkám samoživitelkám a sociálně slabším rodinám.

Zvládne být škola soběstačná?

Z. S. To by bylo samozřejmě skvělé, ale to zatím nepředpokládáme. Jsme domluveni s firmou MycoMedica – vitální houby, že školu finančně podpoří, aby školné nebylo pro rodiny takovou zátěží a mohli jsme fungovat. Dělá to proto, že nechce, aby zaniklo takové prostředí, jako bylo v Suchodolské škole. Navíc tam chodily naše vnoučata.

Jaká bude výše školného?

V. Š. Zatím jsme ho stanovili na 3900 korun měsíčně. Chceme však také vyjít vstříc matkám samoživitelkám či sociálně slabším rodinám. Ty se na nás mohou obrátit a domluvit se individuálně na slevě.

Kolik pedagogů bude ve škole?

Z. Š. Zatím to budeme my dvě. Vždycky jsme to tak měly rozdělené. Já jsem měla první a druhou třídu a Veronika starší děti.

V. Š. My jsme spolu propojené. Zdena je větší kreativec, já jsem spíš technický typ, vzájemně se doplňujeme. Jsme zkrátka jednotka. Doplní nás třetí paní učitelka Lenka Buštová, která bude učit angličtinu.

Pro rodiče je důležité vědět, zda bude ve škole družina, jak budou vyřešené obědy…

Z. S. Družina ve škole bude, určitě i ranní družina a program bude zajištěný do 15.30, bude záležet na domluvě s rodiči. Škola bude mít také vlastní zahradu, což je nejen pro odpolední družinu dobrý prostor. Obědy ještě trochu řešíme. Děti, které nechodí do státní školy, nemají nárok na dotovaný oběd. Ve většině soukromých škol se to řeší buď krabičkami, v nichž si děti nosí vlastní oběd nebo například společným vařením či se ve vaření střídají rodiče. To se ještě uvidí.

V. Š. Přemýšlíme o tom, že bychom třeba s dětmi vařily vždy v pátek.

Nemáte obavy z toho, jak bude škola fungovat a zda seženete dostatek dětí? Přece jen to rozjíždíte dost narychlo.

Z. S. Obavy samozřejmě máme. Zatím o nás moc lidí neví, ale spoléháme na to, že se informace o novém komunitním vzdělávání rozšíří. Teď se to opravdu všechno hýbe. Víme také, že pro některé rodiče může být překážkou představa, že mají děti na domácím vzdělávání. Mají raději jistotu. Celý proces však není složitý. Rády se vším pomůžeme.

V. Š. Víme, že by za námi určitě hodně lidí rádo šlo, ale mohou mít obavy kvůli nákladům. Takže ano, nějaké obavy máme.

Na co se mohou rodiče spolehnout? Přece jen za sebou máte 17 let na škole v Suchém Dole.

Z. S. Řekla bych, že máme už dobré jméno. Vždy se o nás mluvilo dobře.

V. Š. Rodiče se určitě mohou spolehnout na naše zkušenosti a na to, že nebudujeme nějakou školu bez pravidel. Pro rodiče máme i takový bonus – budeme mít školní mikrobus, který bude svážet děti ze směru od Police.

Víte už, jak se bude škola neboli vzdělávací centrum, jmenovat?

Z. S. Budeme se jmenovat Mycelinka. Mycelium, podhoubí, pro nás symbolizuje propojenost, klid a skrytou sílu, a to je něco, co chceme dětem nabídnout. Zároveň to také trochu odkazuje k firmě, která patří naší rodině, a která nás v našem snažení velmi podporuje.

Děti jsou jako houby, nasávají, co je obklopuje.

V čem vidíte smysl práce s dětmi? Co to pro vás osobně znamená?

Z. S. Pro mě osobně to znamená radost. S dětmi se obohacujeme vzájemně. Je v tom láska, která má zpětnou vazbu, předáváme si ji s dětmi a já věřím, že ji budou dávat dál i světu a svému okolí. Děti jsou jako houby, nasávají, co je obklopuje. Pokud houbu ponoříte do špinavé vody, nasaje nečistoty. Pokud ji však ponoříte do čisté vody, nasaje vůni a čistotu. Takhle si myslím, že to s dětmi funguje a je to důvod, proč celý život s dětmi pracuji. Pokud jim umožníme čisté prostředí, dopřejeme jim, aby nasákly čistotu.

V. Š. Já bych to lépe neřekla. Plně s tím souzním.

Více informací a kontakty na Mycelinku ZDE.