Zasypat lom v Libči by byla obrovská škoda

Michaela Mašková, foto S. Stařík

Středa, 12. března 2025

Sdílet na:

Zpráva o tom, že se trutnovská radnice chystá zavézt bývalý lom Libeč odpadem ze stavby dálnice D11 a zlikvidovat tak přírodně cennou lokalitu s množstvím chráněných druhů, vzburcovala veřejnost i ekology. Lom Libeč je mimo jiné součástí Národního geoparku Broumovsko. „Obávám se, že se absolutně nehledělo na lokalitu jako na přírodní zajímavost, ale jen jako na díru v zemi, která před 40 lety zdevastovala krajinu,“ říká v rozhovoru geolog broumovského geoparku Stanislav Stařík.  

Veřejným prostorem aktuálně otřásá kauza lomu v Libči. Trutnovská radnice se rozhodla přírodně cennou lokalitu zavézt 250 000 m³ odpadů ze stavby dálnice D11. Lom je také součástí Národního geoparku Broumovsko. Jak jste se o tom dozvěděl, informoval vás někdo?

Dozvěděl jsem se to od krajinného ekologa Martina Hanouska. Od trutnovské radnice určitě ne. Geopark je dobrovolnou aktivitou, která využívá geologické zajímavosti v území pro edukační aktivity a exkurze pro rozvoj geoturistiky. Ochrana samotné lokality je ze strany geoparku tedy dobrovolná, neboť geopark není zakládán primárně kvůli ochraně přírodních památek a vlastník nás nemusí informovat. O plánech trutnovské radnice jsem až do předminulého týdne tedy nevěděl vůbec nic. Docela mě to překvapilo.

Co jste dělal, když jste se to dozvěděl?

Minulé pondělí jsme se sešli s Martinem Hanouskem, zooložkou paní doktorkou Mikátovou z Českého svazu ochránců přírody v Hradci Králové a s redaktorem ČT Weinerem přímo u lomu, abychom si řekli, jaké máme informace o záměru a promítli si, co se chystá, přímo na místě. Martin Hanousek dokázal získat z projektu Likvidace lomu Libeč dva situační výkresy. Pan Weiner už měl nabrané rozhovory se zastupiteli města a nás do reportáže zařadil coby odborníky. Dále jsem se sešel se zástupci města a předložil jim nějaké návrhy a také se dohodl na spolupráci s petičním výborem.

Proč je lom Libeč cennou lokalitou? Nebo obecně, proč jsou staré lomy cenné?

Cenný v tomto stavu je z pohledu geologie každý lom. Jde o „okno“ do geologické historie Země, běžně v přírodě takto do nitra Země nevidíme. Pokud jde o lom s ukončenou těžbou a ideálně už zabezpečený, je to cenná lokalita pro vědu a výzkum. My jako geologové tam vidíme všechny struktury, které se v dané oblasti vyskytují. Lomová stěna vyčistí profil a geologové, ale i učitelé, studenti i žáci tam pak krásně vidí, o čem geologie je. V každém regionu jsou pak lomy velmi zajímavými učebními pomůckami. Lze na nich rozvíjet tzv. místně zakotvené učení. Studenti si mohou všechno osahat, vidí barevné vrstvy hornin, různé způsoby zvrstvení, z nichž je možné vyčíst, jak krajina před 300 miliony let fungovala. Vidíme, že tu byly pomalu tekoucí řeky, v nichž se usazoval různorodý materiál, nad tím soptily sopky… A to všechno se v kameni vrství a vytváří nám to takovou kroniku. Je proto obrovská škoda podobný lom z postu „úřední likvidace důlního díla“ zrekultivovat tím, že se jáma dorovná, zaveze až k povrchu, zatravní a je vyřízeno.

A to je tedy plánem v Libči?

Projekt likvidace, nebo chcete-li rekultivace, lomu v Libči vznikl proto, že se určitým způsobem začal hodit do projektu stavby dálnice a dálničních tunelů u Trutnova jako úložiště zeminy. Jde o to, že projektovaný tunel má být jen pár set metrů od lomu, takže ten se jaksi nabídl jako úložiště odpadu ze stavby. Mám ale takovou obavu, že se absolutně nehledělo na lokalitu jako na přírodní zajímavost, ale jen jako na díru v zemi, která před 40 lety zdevastovala krajinu.

A je to tak? Jde o zdevastovanou krajinu?

Už jsem dříve někde říkal, že lomy byly kdysi označovány jako jizva na tváři krajiny, ale ty jizvy jsou v mnoha případech ozvláštňující, zkrášlující… Během 40 let se jáma libečského lomu už úplně změnila. Příroda se postarala o přirozenou rekultivaci a v dnešní době představuje lom Libeč velmi cenný biotop s vyvinutými jednotlivými patry – od vodního prostředí, přes příbřežní mokřinky až po sušší stanoviště a skalní dutinová stanoviště. S tím souvisí přirozený výskyt živočichů a rostlin. Ve vodě, která tam částečně prosakuje z podloží a částečně je srážková, vzniklo stanoviště zarostlé vodními rostlinami, jež vodní nádrž pročišťují a díky tomu se zde vyskytují raci a škeble. To je opravdu velká vzácnost. V příbřežním pásmu se vyskytují různé orchideje a různé druhy obojživelníků a žab, doložený je čolek. Sušší stanoviště pak obydlili různé ještěrky, brouci, v dutinách byli zaznamenáni netopýři…

Není přirozená rekultivace něčím, o co bychom měli usilovat? Příkladem mohou být čeští bobři, kteří ve zprávách aktuálně obletěli celý svět… Je vůbec potřeba lokalitu rekultivovat?

Lehké nedorozumění do celé věci vnášejí odborné termíny. Projekt je nazvaný „Likvidace lomu Libeč“, ale likvidace důlního díla je terminus technikus, kdy dokumentačně je ukončena těžba v daném místě.

Každopádně vlastník – čili město Trutnov – má povinnost takové místo zabezpečit. To je také hlavní argumentací města – zajištění bezpečnosti a vytvoření přírodního parku. Hovořilo se o vytvoření přírodního biotopu, ale ten tam vznikl sám od sebe. Ve hře je teď tedy posouzení aktuálního stavu lomu z hlediska bezpečnosti. Dnes je na místě jen závora, takže z pohledu zákona není místo zabezpečeno. Nyní se naskytla velká spousta materiálu, kterým by se toto dalo vyřešit. Radnice plánuje zahrnout všechny stěny s kamenným osypem hlinitým a kamenitým odpadním materiálem až do takové úrovně, aby bylo zamezeno dalšímu odtrhávání případných uvolněných bloků. Na zatravněnou plochu by se pak vysázely stromy, občas by v tom byla nějaká stezka. Vodní plocha by byla asi o 60 procent zredukována. Přesto, že radnice plánuje zavezení lomu jen částečně, z valné části by se o lokalitu stejně přišlo.

Z běžného posouzení situačního plánu si navíc nejsem jistý, že by to takhle dopadlo a dalo se to zrekultivovat, protože lomové stěny jsou poměrně vysoké a po zavezení by byly prudké. Domnívám se, že na takhle prudkých svazích by nešlo technicky provést zhutnění materiálu, aby zůstal pevný. Navíc se u nás čím dál častěji objevují přívalové deště, kvůli kterým by zakrátko nově vytvořené svahy zerodovaly a zavalily nově vytvořené jezírko.

Ekolog a politik Martin Hanousek na svém FB profilu napsal, že se jedná o „sprostý kšeft s odpady“. Působí to na vás také tak?

Působí. Když se na to podíváme, jde hlavně o to, kam uložit 250 tisíc kubíků odpadu z dálnice. Uložení takového množství odpadu by podle Martina Hanouska vyšlo na vyšší desítky milionů korun. Tuto sumu by musela zaplatit stavební firma jako realizátor dálniční stavby. Tady se najednou naskytla možnost, jak de facto takové množství odpadu uložit bez placení. To samozřejmě zavdává u mnohých lidí prostor k různým otázkám, kam se takové finance ztratí nebo přesunou. Není potřeba mít ani příliš bujnou fantazii…

Na trutnovskou radnici je v současnosti vyvíjen velký tlak, jak ze strany odborníků, tak veřejnosti, vznikla také petice. Myslíte, že se může její postoj změnit?

V pondělí večer jsem se zúčastnil jednání zástupců města a místních obyvatel. Setkání proběhlo velmi kultivovaně, starosta představil záměr a dal prostor pro otázky a připomínky. Město argumentuje tím, že uložením odpadu v bezprostřední blízkosti se výrazně uleví městu z pohledu dopravy materiálu. Mluvilo se o 35 tisících nákladních aut, které by musely množství odpadu převážet. Bohužel se vůbec nebrali v potaz místní občané a jejich názor na věc. Přitom úvahy o tomto projektu vznikly v roce 2023 a v roce 2024 byl vypracován projekt na rekultivaci. Materiály však nebyly městem veřejnosti představeny. Starosta sice pod tlakem událostí uspořádal setkání s veřejností, jednání s firmou, která by práce na lomu měla realizovat, však pokračují.

Se členy petičního výboru jsem v kontaktu jako odborný poradce. Mimochodem, v úterý dopoledne už bylo v petici více než 2200 podpisů.

Bezpečnost je jedním z hlavních argumentů města. Je lom aktuálně nebezpečný?

Říkal jsem to už na setkání v Trutnově. Takovéto lomy bývají nebezpečné především několik let po ukončení těžby, kdy je podloží rozvolněné kvůli trhacím pracím a má tendenci k nestabilitám. Po čtyřiceti letech už příroda všechno, co bylo uvolněné, shodila sama ze svahu na dno jámy. Samozřejmě, na některých partiích je vidět drobnější rozvolnění a eroze, ale to lze ošetřit. Suťové svahy jsou také intenzivně zalesněné náletovými dřevinami, které tvoří přirozenou hradbu pro případné padající kameny. Takže abych to shrnul, na takovýchto místech si koleduje o malér jen člověk, který se k přírodě a v přírodě neumí chovat. Je potřeba přírodu respektovat.

Co by pro Národní geopark Broumovsko znamenala ztráta lomu v Libči?

Je to unikátní přírodní lokalita, kde proběhla přirozená rekultivace a rozvinula a obohatila biodiverzitu místa. Jde o zajímavý biotop z hlediska botaniky, zoologie a také o zajímavý geotop. Zároveň je to oblíbené přírodní oddechové místo pro místní. A jak už jsem zmiňoval, koncentrují se zde různé přírodní obory na jednom místě, takže když sem, po dořešení otázky možnosti vstupu, přijde paní učitelka se třídou či nějaká skupina se zájmem o přírodu, tak je to všechno na jednom místě. Před lomovými stěnami se pak může geolog rozvášnit vypravováním, jak to na místě vypadalo před 300 miliony let. Je to zkrátka skvělá lokalita pro místně zakotvené učení. Přímo vzorovým příkladem přirozené rekultivace vytěženého území je Lom Rožmitál u Broumova, kde se během několika let rovněž rozvinuly živočišné i rostlinné druhy, příroda se obnovila a dnes tam vede nádherná naučná stezka.