Zdejší kraj mě okouzlil

Bára Fialová, foto archiv T. Zdechovského

Sobota, 6. července 2024

Sdílet na:

Jestli má Broumovsko nějakého europoslance, tak jím je Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který už léta pomáhá broumovskému děkanství se sháněním peněz na opravu broumovských kostelů. V nedávných volbách do Evropského parlamentu získal od voličů bezmála 67 tisíc preferenčních hlasů a mezi Hradcem Králové a Bruselem tak bude pendlovat dalších pět let. A co na to jeho rodina? „Nebudu říkat, že je to jednoduché. Ale táta je zkrátka europoslanec, tak to musejí zvládnout,“ říká čtyřiačtyřicetiletý otec čtyř dětí a politik, který byl výzkumnou organizací EU Matrix aktuálně označený za 22. nejvlivnějšího poslance Evropského parlamentu.

Lidé vás do europarlamentu zvolili již potřetí. Jaké pro Vás byly volby letos? Pochyboval jste, že obhájíte svůj post?

Nepochyboval jsem, ale byl jsem smířený s variantou, kdyby se to nepodařilo. Volby jsou vždy odrazem toho, jak poslanec umí s lidmi komunikovat a jak pro ně umí pracovat. Bral jsem to s nadhledem a snažil jsem se udělat maximum pro to, abych lidi přesvědčil, že moje práce má smysl.

Jak to vlastně děláte, bydlíte s rodinou v Bruselu? Nebo bydlíte v Praze a v Bruselu máte nějaké spolubydlící z europarlamentu?

Bydlím střídavě mezi Hradcem Králové, Bruselem a Štrasburkem. Obvykle jsem od pondělí do čtvrtka v europarlamentu a od pátku do neděle v Česku. V Bruselu si každý poslanec řeší bydlení individuálně, buď si pronajme byt nebo bydlí na hotelu. Já si pronajímám byt, protože mám rád trochu soukromí. Navíc ke mně občas přijedou starší děti.

Jak vypadá Váš běžný pracovní den?

Ráno vstávám v šest hodin, jdu si zaběhat, nasnídám se a jdu do parlamentu. Připravím se na jednání a mezi 9 a 10 začínají všechny výbory a delegace. Z posledního jednání se obvykle vracím kolem desáté, jedenácté v noci. 

Jak toto vaše pracovní nasazení zvládá Vaše rodina?

Rodina je v Česku. Je to složitější, ale táta je zkrátka europoslanec, takže to musejí zvládnout. Těžko budu říkat, že to je jednoduché.

Jak se Vám žije v Bruselu? Jací jsou místní lidé?

Mám za ta léta v Bruselu spoustu kamarádů a známých. Velmi často jsem zvaný na oběd nebo večeři, abychom si popovídali. Samotní Belgičani jsou, řekl bych, studenější než Češi. Záleží taky na tom, kdo odkud pochází. Brusel sám o sobě je hodně mezinárodní město, ale samotní Belgičani působí hodně německým způsobem.

Broumovsko má ekonomický potenciál

Vy se dlouhodobě věnujete podpoře broumovských kostelů. Sám z Broumovska nepocházíte, tak jak jste se k tématu dostal?

Nepocházím, ale mám na Broumovsku řadu přátel. K tématu jsem se dostal tak, že jsem se před deseti lety přijel kouknout, jak se tady zachraňují kostely a kraj mě natolik okouzlil, že se od té doby snažím pomáhat faráři Martinu Lanžimu a Honzovi Školníkovi. Region má obrovský potenciál nejen turistický, protože je nádherný, ale také ekonomický. Znám tady řadu podnikatelů, například bratry Netíkovy, kteří vybudovali centrum Walzel. Dokazuje to, že se region Broumovska dá výborně přetvořit. Dalším příkladem mohou být Pavel Hendrichovský a Jaroslav Dvořák, kteří nedávno patentovali způsob zpracování textilního odpadu, z něhož se dá vyrábět stavební hmota. Takový patent má světový potenciál.

Když se vrátím k broumovským kostelům, jak se vyvíjí možnost zapsání kostelů na seznam světového dědictví UNESCO? Nejprve se budou muset všechny kostely opravit, aby se o status mohlo zažádat, je to tak?

Nejprve šlo získání statutu Národní kulturní památky, což se nám podařilo. Teď, v další fázi, je potřeba společně vymyslet, jak s tím naložit. Uvažujeme o tom, že bychom to pojali nejen jako skupinu broumovských kostelů, ale jako celou oblast. To znamená, že na seznamu UNESCO by nebyly jen kostely, ale další stavby, skály, krajina… To je něco, co si myslíme, že by mohlo být pro UNESCO zajímavé. Něco jako je hornický region Krušnohoří. A tohle by byla oblast Broumovska.

Máte před sebou dalších pět let v europarlamentu. Co doufáte, že stihnete? 

První oblastí je určitě bezpečnost, tedy dotáhnout migrační pakt a zamezit nelegální migraci. Druhá priorita je kouknout se na evropské peníze a nedávat je do věcí, které nemají smysl. Třetí věcí je ochrana spotřebitele, aby se z Číny a dalších zemí nedovážely nekvalitní a nebezpečné výrobky. Měli bychom být aktivnější a vymáhat ji vůči třetím stranám ze zemí, které ničí podnikatele a podnikání v Evropě.

Které to jsou ty věci, které nedávají smysl?

Jsou to různé věci spojené s Green Dealem, které pro něj ale nemají žádnou přidanou hodnotu. To chci teď zastavit. Měli bychom se soustředit na to, abychom nevozili zboží přes půl světa loděmi, které znečišťují přírodu. Aby tady byly firmy, které jsou i díky robotizaci schopné potřebné zboží vyrábět. Aby Evropa byla znovu konkurenceschopná, protože teď bohužel není.