Cyklostezka přes česko-polské hranice - z Vižňova do obce Nowe Siodlo

JINDŘICH HORKEL

Pondělí, 9. ledna 2012

Sdílet na:

Mnozí pamatujeme ještě časy, kdy představa, že pojedu do lesa nebo dokonce do hor na kole, byla absurdní. A když se chtělo jen tak projet nebo se někam podívat, využili jsme silnic a silniček, polních cest a mezí, pro lepší orientaci se třeba vzala i mapa.

Začalo nás však být moc, kteří jsme měli dost volného času a chuť vyjet si do přírody na kole. A také jsme svá kola brali do auta nebo do vlaku a odjeli do neznámého prostředí a pak se pohybovali někde, kde jsme to třeba vůbec neznali. Také jsme občas i dost bloudili. Zvážíme-li, že se i středně těžkým terénem dá na kole ujet za hodinu třeba 15 km, a vydáte se na opačnou stranu, než jste chtěli, mohlo se klidně stát, že jste ten den již kýženého cíle nedosáhli.

Tak zcela logicky došlo k tomu, že se cesty, po kterých se dalo jet a někam dojet na kole, začaly také, vedle turistických chodníčků, značit. A jak jsme potřebovali stále více kol, objevovala se kola speciálně silniční, horská, treková a nevím jaká ještě. A abychom již někdy i dost drahá kola hned na výmolech a hroudách či balvanech nezničili, cesty pro cyklisty se upravovaly a vznikaly cestičky, zasluhující si oprávněně název stezky pro cyklisty. Pokud mají asfaltový či betonový povrch, nejsou pro chůzi pěšky moc vhodné. No a nakonec, v důsledku zájmu o rozvoj turistického ruchu v oblasti i díky penězům, které se dají do rozpočtu mnohdy získat i navíc, se budují cyklostezky i tak, že vedle asfaltové silnice pro auta vede vyasfaltovaná stezka pro cyklisty.

I takovou u nás na Broumovsku máme. Nepatří k nim však poslední otevřená cyklostezka u nás, od sokolovny v místní části v Meziměstí Vižňově do polské vesnice Nowe Siodło. Na české straně měří cca 1,5 km, na polské pak cca 2,2 km. Cyklostezka vede půvabnou krajinou mezi poli a je dalším hraničním přechodem přes česko-polské „zelené" hranice. Starostka Meziměstí Eva Mücková nám k tomu řekla:

„Poláci protáhli cyklostezku na naši hranici, za hranicí pak cyklostezka pokračuje po historické cestě někdy z roku 1860, kterou jsme určili podle historických map, a končí nahoře za vižňovskou sokolovnou. A pokud bude možnost pokračovat, velice rádi bychom cyklostezku dotáhli zadem od kostela ve Vižňově do Starostína a udělali takový okruh." Na Polské straně zatím cyklostezka končí u železničního přejezdu kousek za hranicí, nedaleko Starostína.

Na naší straně je na povrchu minerální beton, protože jsme v CHKO, Poláci použili asfalt. Eva Mücková ještě říká: „Tento rozdíl v površích je často zdrojem kritiky, ale jiná možnost než použití minerálního betonu u nás nebyla. Také nevíme, jak se na tomto povrchu projeví zima. Na jaře budeme moudřejší." Rozhodně se však dá používat, a pokud se opět oteplí, lze tuto cestu od nás do Polska vyzkoušet. Možností, jak pokračovat v Polsku, je více. Ať si již prodloužíme cestu směrem na Zdoňov, nebo se projedeme po značených trasách v Polsku, nebo se vrátíme po silnici z Mieroszówa přes Starostín do Meziměstí.