Je čas něco předvést
Dvě sezóny se devatenáctiletá lyžařka Hana Semeráková z Teplic nad Metují trápila s pravým kolenem, až letos zase pořádně trénuje. A hned dostala příjemnou vzpruhu. Minulý týden byla nejrychlejší ve sjezdu i superobřím slalomu na Mistrovství republiky ve sjezdovém lyžování ve Špindlerově mlýně.
Gratuluji k úspěchu. Čekala jsi to?
Nečekala jsem to a moc mě to potěšilo, protože já rychlostky (rychlostní disciplíny – pozn.red.) primárně nejezdím. Startovala jsem spíš tak na zkoušku, abych se prostě sklouzla a zjistila, jestli to jde dobrým směrem. A vyšlo to, takže asi jde.
Poslední dva roky jsi měla zdravotní problémy…
Přetrhla jsem si křížový vaz a musela jsem na plastiku. Rok nato se mi to stalo znovu, a s tím stejným vazem. Takže mám dvakrát operované pravé koleno a dvě sezóny jsem nemohla závodit. V tréninku jsem se musela pořád vracet, rehabilitovat.
Od kolika let jezdíš na lyžích?
Závodně asi od šesti a s našima třeba od tří let. Mamka taky závodila a děda byl trenér, takže to máme tak trochu v rodině.
Které je tvoje domácí “kluziště”?
Jezdím za klub Slovan Pec pod Sněžkou, ale začínala jsem na Kamenci v Teplicích nad Metují. Dlouho jsem tam nebyla, protože jsem dvě zimy nemohla lyžovat, ale mám to v plánu. Ráda se tam vracím.
Co studuješ a jak to jde dohromady s tréninkem?
Studuji distančně na humanitním lyceu v Březové u Zlína. Využívají to hodně sportovci, ale i třeba lidi s hendikepem, kteří nemohou denně do školy. Mají to skvěle vymyšlené a funguje to parádně. Nikdy by mě nenapadlo, že se dá celá střední zvládnout z domova. Jezdím jen jednou za půl roku na přezkoušení. I když letos maturuji, tak toho bude asi trochu víc.
A dál?
No už to trochu hoří, měla bych rozesílat přihlášky na vysokou, ale ještě si nejsem jistá. Pořád to nemám úplně promyšlené. Ideálně bych asi ráda šla na farmacii na Karlovu univerzitu do Hradce Králové a když to nevyjde, tak nutriční terapii nebo něco v tom oboru.
A co tě ještě čeká v téhle lyžařské sezóně?
Teď jsem se nominovala na Mistrovství světa juniorů, které začíná už příští týden ve Francii. To je asi největší cíl této sezóny. Pak bude ještě Mistrovství juniorů u nás v Česku, Mistrovství republiky v technických disciplínách a pak fisové závody (FIS je zkratka Mezinárodní lyžařské federace – pozn. red.). Nejvíc budeme jezdit do Francie, Rakouska, Itálie. Takové ty klasiky.
A příští rok?
Dva roky za sebou jsem lyžovala vždy jen půl sezóny a cítím, že mi to chybí. Doufám, že budu moct absolvovat celou přípravu bez problémů. Pokud vše půjde dobře, chtěla bych zkusit startovat na evropském poháru a taky mistrovství světa juniorů. Příští rok bude moje poslední juniorská sezóna, tak je čas něco předvést.