Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Sport
  • Rallye Sudety již po 28. i pro Honzu Pohla

Rallye Sudety již po 28. i pro Honzu Pohla

Bára Bryksí, foto archiv Rallye Sudety

Čtvrtek, 15. září 2022

Rallye Sudety již po 28. i pro Honzu Pohla

Pouze jeden závodník jel a dokončil všech 28. ročníků závodu Rally Sudety – je jím Jan „Hanýsek“ Pohl z Police nad Metují.

V sobotu 10. 9. 2022 v 8 hodin ráno odstartoval již 28. ročník legendárního závodu horských kol Qayron Rallye Sudety. Tradiční a jeden z nejstarších a zároveň nejnáročnějších MTB maratonů, má start i cíl v Teplicích nad Metují a jeho trať vede kolem Teplických a Adršpašských skal, Broumovskými stěnami a přes stolové hory Bor a Ostaš. Na start 111 km dlouhého závodu se součtem převýšení 3290 metrů se každoročně postaví na stovky závodníků a závodnic, aby poměřili své síly mezi sebou, ale i s technicky náročnou tratí a často i s počasím. Prvního ročníku v roce 1995 se zúčastnilo 152 závodníků, nejvíce v historii to bylo v roce 2004 s počtem 791 startujících. Jen tři závodníci mají na svém kontě starty ve všech 28 ročnících, jsou to Véna Hornych (2x nedokončil), Václav John (jednou nedokončil, ale na trati strávil zatím nejvíc času ze všech) a Jan Pohl, který tento závod jako jediný dokončil pokaždé. A právě Jana “Hanýska” Pohla jsme požádali, aby na oněch 28 ročníků včetně toho letošního zavzpomínal.

 

Jak se Ti letos jelo?

Dobře! Řekl jsem si, že to nesmím přepálit na začátku a že začnu závodit až od Ameriky, abych se v závěru závodu moc netrápil. Od té doby, co mám děti, už netrénuju dlouhé tratě, takže musím trochu šetřit síly. A bláta bylo míň, než jsem čekal (smích).

 

Ne všechny ročníky jsi odjel na kole. V průběhu let jsi vymýšlel (a organizátor Tomáš Čada Tě vždy podpořil) různé vylomeniny, například tandem, běh, koloběžku, triatlon, duatlon a další…

Závod jsem nikdy nevyhrál a chtěl jsem si to v průběhu těch let trochu zpestřit. Některé z těch akcí ale vyplynuly ze situace, nebo to byla výzva od někoho jiného. Tak třeba ten tandem vůbec nebyl v plánu, s Mírou Hornychem jsme na tandemu jezdili jiné závody, Sudety nám ve sjezdech a kořenatých traverzech přišly moc náročné. Den před závodem jsem si ale na Hvězdě rozbil kolo, tak jsem narychlo oslovil Markétu Knillovou (tehdy Práškovou) a ta do toho šla. Pak jsem to jel ještě jednou s Radkou Zeiskovou. Běžet celou dlouhou trať taky nebyl můj nápad, týden před Sudetami mi na Běhu Broumovskými stěnami hodil rukavičku Míra Duch a já ji nemohl nechat nezvednutou! Koloběžka na dlouhé trati byla zase výzva od Vlasty Kráčmara a nakonec z toho byl vyrovnaný souboj. Trialton X-ironman v roce 2017 jsem vymyslel po vzoru Železného muže – 3,8 km plavání v Ádru v jezírku, 119 km kolo a 42 km terénní maraton. Vydali jsme se na to čtyři, dokončili jsme jen dva. Například Péťa Tůma vyrazil na vypůjčeném starém kole, cestou zjistil, že by to asi nedal, a tak pomocí kamarádů v průběhu závodu koupil kolo u Měďocha, jež mu Matěj Brát přivezl na trať. Pak ale bohužel zatměl při běhu v Broumovkách a závod nedokončil. V roce 2019 byl vyhlášen závod Ultra Rallye Sudety, kdy se měly objet všechny tři tratě od nejdelší po nejkratší, bylo ale nepříznivé počasí a já jsem po absolvování dlouhé trati věděl, že to nedám. Z 15 startujících nakonec dojelo jen 5. A při loňském Ultra X-duatlonu jsem se po 35 km na kole a 38 km běhu už těšil zpátky na kolo, až si sednu (smích). Takže letos jsem si to rád zase jednou zajel na kole.

 

Trasa dlouhé trati se v průběhu let mírně měnila, ale klíčová místa, zejména sjezdy jako třeba k Václavovi, Vodní zámky nebo Hvězda, zůstávají neměnná. Diváci se na ně chodí dívat a fandit. Chodíš tato místa trénovat?

Některá ano, třeba Hvězdu. Bezpečnější by bylo to sejít, ale diváci tam na to čekají, tak jim to musíme dopřát. Některá místa se v průběhu let nemění, například schod ve sjezdu k Václavovi, ten jezdím bez tréninku. Někde ale turisti a eroze v průběhu let trať zhoršují, například právě nad Václavem jsou volné kameny, a to místo je možná náročnější než to, kam chodí diváci.

 

S tím také asi souvisí technický vývoj kol. Nedávno jsem viděla videa z prvních ročníků a s odstupem času oblečení a vybavení působí až komicky…

Vývoj vybavení určitě sehrává velkou roli. První ročníky jsme jeli na pevných ocelových rámech s neodpruženou vidlicí, na úzkých gumách (aby to jelo rychleji (smích)). Během těch prvních ročníků jsem si sám vyrobil odpružený představec. Příchod odpružených vidlic a později celoodpružených kol samozřejmě pomohl, i když ne všichni závodníci jezdí na celopérech. Pár ročníků jsem na celopéru jezdil a vyhovovalo mi, že si při sjezdech můžu odpočinout a nedrncá to. Velký skok přišel s přechodem z 26“ kol na 29“, ta mají určitě vetší průjezdnost. Co se týče oblečení, tak některé ročníky jsme jeli v šusťákovkách, zrovna ten první v roce 1995 se jel až na konci září a chumelilo (smích).

 

Kolik Ti vůbec bylo, když se jel první ročník?

Bylo mi 18. Hned po Sudetech jsem poprvé odjel do Prahy na první semestr na ČVUT.

 

Některé ročníky Sudet byly zařazeny do Mistrovství ČR a jsou tradiční součástí Českého poháru. Na závod tedy přijedou profíci či poloprofi cyklisti a postaví se na start s vámi, místními hobíky. Jak Sudety jezdí ti největší borci?

U zrodu Sudet stáli horolezci – Jarda Soumar, Milan Doležal a Tomáš Čada. V té době si pořizovali horáky jen horolezci, aby se pohodlněji dostali pod skálu. Závodit na MTB se teprve začínalo, že se jel o rok dříve v Holešově Drásal, tu nikdo nevěděl. Jarda to viděl v Alpách a řekl si, že o tomhle přece ty horský kola jsou. A tak dodnes Sudety hodně horolezců jezdí, dokážou se kousnout a dojet i za hnusnýho počasí na ne úplně fungujícím kole. Taky mají morál a trochu potlačený pud sebezáchovy, takže jim to jde z kopce, kde se cyklisti nechtějí zranit nebo riskovat rozbití kola. Až s příchodem maratonských seriálů začali jezdit profi cyklisti. Profík, ten musí jet zodpovědně a v podstatě si nesmí dovolit sjíždět Hvězdu, pokud si tam není stoprocentně jistý. No a hobby cyklistu hltajícího kilometry na silničce jsem vždycky poznal podle toho, že mě předjel do kopce a ve sjezdu překážel (smích).

 

Umíš si představit, že bys druhou sobotu v září dělal něco jiného, než jel Sudety? (Z dálky je slyšet manželčina poznámka o domácích pracích.)

To si představit neumím (smích). Tak si říkám, že i kdyby to někdy nešlo, nebo byl třeba technický problém, tak mám vyzkoušeno, že se to dá uběhnout, nebo aspoň někam dojít, kde mi třeba někdo půjčí kolo nebo koloběžku (smích) a že to do cíle vždycky nějak doplácám. Prostě: nezabalím to lacino!

 

Více informací o závodu a jeho historii ZDE.

 

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

Diskuse zatím neobsahuje žádné příspěvky.
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Plchová
Telefon: +420 734 257 512
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)