Ať už je polovina února, směje se při myšlence na přípravu hradecký Pavel Krmaš. Vánoce si užije
Čtvrtek, 24. prosince 2015
Se čtvrtou adventní nedělí přichází také rozhovor s kapitánem aktuálně čtvrtého celku Fotbalové národní ligy. Pavel Krmaš, který fotbalově vyrůstal v Broumově, zažil pestrý rok, kdy se po několika letech strávených v Německu vrátil zpět do Hradce Králové. "Když jsem ještě působil v zahraničí, tak pro mě čas Vánoc byl jediný, kdy jsme se sešli všichni dohromady, i proto mám tuto část roku rád," říká pětatřicetiletý stoper.
Pavle, jak vypadá váš prosincový fotbalový program?
Trénovali jsme do poloviny druhého týdne a poté nám začalo volno. S přípravou začneme po novém roce. Od fotbalu si tak pořádně odpočinu, zregenerovat musí i tělo.
Trenéři také po skončení sezóny zapojují do následných tréninků i zábavnější prvky přípravy, nezahráli jste si se spoluhráči třeba nějaký jiný sport?
První týden po posledním zápase byl na hřišti, poslední dva týdny jsme ale už chodili hrát i hokej, florbal a třeba squash. Hráli jsme také zábavnější formou fotbal. I u nás tedy byla příprava po této stránce příjemnější.
V posledních dnech roku se konají halové turnaje, nechystáte se u vás na nějaký?
Osobně se na žádný halový turnaj nechystám, takže budu mít jenom volno.
Nyní už si užíváte volna. Je pro vás poslední měsíc v roce odpočinkem?
Jak se to vezme, samozřejmě po stránce fyzické aktivity je ten měsíc volnější, protože nemám každodenní tréninky, jako tomu je během sezóny. Na druhou stranu je ale předvánoční shon, člověk vyrazí někam na nákupy a podobně. Možná je to po této stránce trochu náročnější než jindy, ale určitě si odpočinu.
Vyrazíte někam na dovolenou?
Letos se s rodinou chystáme na dva dny na hory, předchozí roky jsme ale zimní dovolenou trávili u rodin.
Jak vnímáte zimní přípravu, která bude trvat okolo dvou měsíců?
(směje se) Když budu upřímný, tak se na to samozřejmě netěším. Teď jsem byl osm let v Německu, kde je veliká výhoda, že mistrovské zápasy začínají třeba už třetí týden v lednu. Tolik času na běhání tak nebylo. Vzpomínám si, že v Čechách je to poměrně dril, nicméně jsem v Hradci, takže to absolvuji jako ostatní, a to se vším všudy. Nějak se tím budu muset prokousat. Čím je člověk starší, tak se mu chce mnohem méně absolvovat tyto náročné galeje. Jinak tomu není ani u mě, na druhou stranu k fotbalu zimní příprava patří. Důležitá je hlavně tehdy, kdy liga finišuje, je to náročné a hledají se síly. Abych pravdu řekl, už se těším, až bude polovina února. (směje se)
Blíží se Vánoce, máte je v oblibě?
Těším se na ně vždycky. Když jsem byl dítě, nebo nyní i z druhé strany, tedy jako rodič. Těším se, že se znovu sejde celá rodina, dětem se rozzáří oči a užijí si to. Když jsem ještě působil v zahraničí, tak pro mě čas Vánoc byl jediný, kdy jsme se sešli všichni dohromady, i proto mám tuto část roku rád.
Jak je letos prožijete?
Samotné svátky vysloveně v rodinném kruhu. Poté ale pojedeme i na návštěvy po známých a příbuzných. Na přelomu roku se chystáme, jak už jsem zmiňoval, na dva dny na hory.
Dokážete se během svátků pohlídat po stravovací stránce, nebo si dopřejete vše, na co máte chuť?
Já jsem naštěstí typ, který nemá s váhou problémy. Můžu si z těch cukrovinek a další vánočních dobrůtek dovolit všechno. Vzhledem k tomu, že máme přes volno i individuální plány, tak při těch bězích pak velice rychle poznám, jestli jsem to s jídlem přehnal a třeba i případně přibral. Hned tedy vím, jestli jsem to přepískl a měl bych před sezónou trochu zvolnit. Naučil jsem se však být po této stránce profesionálem. Už vím, co si můžu dovolit, nebo co naopak ne.
Jak tedy vypadá vaše štědrovečerní tabule, máte rád kapra?
Štědrý den má být pestrý, takže u nás se to skládá z více chodů. Jedním z nich je i tradiční bramborový salát s kaprem.
Je nějaký dárek z dětství, který se pojil s fotbalem a utkvěl vám v hlavě?
To jste s touto otázkou zabrousil hodně do minulosti. (směje se) Moc si vyloženě žádnou vzpomínku nevybavuji. Asi když jsem byl úplně malý, tak jsem dostal jeden z prvních balónů, jistý si však také nejsem.
A vzpomenete si na dar, který vám udělal největší radost?
Po stromečkem najdu nějaký dárek vždy, stejně tak mám z něho vždy radost. Že bych dostal něco mimořádného, co by se odlišovalo od ostatních, tak to asi ne.
Ohlédněme se ještě za končícím rokem, jaký pro vás byl?
První polovina fotbalového roku byla neúspěšná, protože jsme s Freiburgem sestoupili z první ligy. Ve druhé polovině roku jsem se vrátil zpět do Čech do Hradce Králové. Zde jsme zažili po horším rozjezdu poměrně slibný podzim, držíme se v popředí tabulky a stále je to otevřené. A po osobní stránce? Hrozně jsme se těšili na návrat domů, s rodinou jsme se usadili v Hradci a jsme spokojení. Takže toto hodnotím pozitivně.
A co si naopak přejete do následující roku 2016?
Je to jednoduché, zde se dají skloubit obě stránky dohromady. Přeji si hlavně zdraví, to je nejdůležitější. Za ty roky mé kariéry jsem si už nějakými zraněními prošel, fotbal se nedá hrát, když není člověk naplno fit, to se poté prosadit nejde. Zdraví ale nepřeji jen pro sebe a svou rodinu, ale i pro všechny ostatní lidi.
Foto Luboš Lorinc, zdroj www.fchk.cz
.jpg)