Dorostenci FC Hradec Králové s broumovským Vojtou Martincem v sestavě vyhráli silně obsazený fotbalový turnaj v Číně

Velkým úspěchem zakončili sedmnáctiletí fotbalisté FC Hradec Králové mezinárodní turnaj Future Cup 2016 v čínském Hohhotu, když ve finále zdolali mistry Chorvatska Dynamo Záhřeb 1:0 a domů si ze země od Velké čínské zdi vezou pohár pro vítěze. Turnaj absolvoval i broumovský odchovanec Vojta Martinec, který do hradeckého týmu od nové sezóny přestoupil.
Vše začalo poměrně nevinně. Zhruba před měsícem přišla od jednoho mezinárodního manažera pozvánka do Hradce Králové na dobře obsazený turnaj do Číny a vedení klubu se mělo během pár chvil rozhodnout, zda pozvánku přijme. "Vše de facto domluvil trenér Luboš Prokopec při své poslední cestě s mládežnickým reprezentačním výběrem právě do Číny. Zdálo se nám to neuvěřitelné, že bychom něco podobného dokázali za tak krátkou dobu zrealizovat, ale za tři neděle byly dojednány víza, letenky a vše pro takto náročnou cestu potřebné. Většinu nákladů hlavně platil pořadatel, takže akce klub nijak finančně nezatížila," říká ředitel hradeckého klubu Ing. Richard Jukl.
Dorostenecký tým U-17 tak mohl na dvě party odletět do Číny, přesněji do její autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, města Hoh Hot. Postupně se na krásných stadionech, na kterých si mnohdy nezahrají ani leckteří profesionální čeští fotbalisté, utkali ve skupině s Duulen F.C. (Čína) (13:0), Standard Lutych (Belgie) (1:0), Shengle Mongolian Sheep F.C. (Mongolsko) (2:0) a s Beijing Selection (Čína) 0:0. Z té suverénně postoupili do finále, kde v nádherném, ale také pěkně dramatickém souboji udolali mistra Chorvatska ve své věkové kategorii Dinamo Záhřeb 1:0. "Finále se hrálo na stadionu pro 55 tisíc fanoušků. Pro kluky bylo utkání obrovským zážitkem a určitě i hnacím motorem do budoucnosti," řekl po utkání trenér Luboš Prokopec, který byl turnajovým výborem zvolený Nejlepším trenérem Future Cup 2016.
Zájezd a celý turnaj absolvoval v hradeckém týmu i Vojta Martinec z Broumova. Jaké sis přivezl z Číny zážitky?
Zážitek je to na celý život. Měli jsme možnost konfrontovat se s dvěma špičkovými evropskými týmy z Belgie a Chorvatska. Další týmy, na které jsme narazili, měli vesměs také vysokou kvalitu, a byl to zážitek si proti nim zahrát a vidět jejich styl hry. Finále jsme si zahráli na krásném stadionu pro 55 tisíc lidí a to, že jsme vyhráli, byla jen třešnička na dortu.
Poslední dva dny jsme navštívili Vekou čínskou zeď, a potom jsme odcestovali do Pekingu. Tam jsme se byli podívat v Letním paláci, Olympijském parku a celou naší výpravu jsme zakončili na Náměstí Nebeského klidu. Na těchto deset dní budu vzpomínat hodně dlouho. Je to zároveň motivace do další práce.
Připomeň nám svoji hráčskou kariéru!
Svoji fotbalovou kariéru jsem začal ve Slovanu Broumov, kde byl můj táta trenérem. Bral mě často na svoje tréninky a později mě začal i trénovat společně se Zdeňkem Chládkem, Robertem Frydrychem, Jirkou Ježkem a Robertem Stříbrným. V osmi letech jsem přestoupil do FK Náchod, kam si mě přivedl trenér Samko, kde jsem hrál 1. žákovskou ligu. V Náchodě jsem poznal pár dobrých trenérů, jako byli třeba pan Samko, Hašek, Čáp, Nejman a Panenka. Před rokem jsem šel na hostování a nedávno jsem přestoupil do ligového FC Hradec králové, kde nyní hraji Českou ligu dorostu za U17. V uplynulé sezoně jsme obsadili 2. místo za Spartou Praha.
Ještě bych chtěl poděkovat panu trenéru Milanu Vítkovi, díky jehož individuálním tréninkům a ochotě jsem tam, kde jsem. Skoro pokaždé, když mu to čas dovolí a já mám volno, se mi věnuje a pomáhá mi v mé další kariéře.
Jak chceš skloubit fotbalové tréninky se školou?
Skloubit školu s fotbalem, nebo s jakýmkoli sportem, je velmi náročné, ale to už k tomu patří. Když jsem chodil na gymnázium v Broumově a hrál za Náchod, tak to nebyl žádný problém, jelikož tréninky nezasahovaly do výuky. Teď chodím na Gymnázium Boženy Němcové v Hradci, kde je vše náročnější, také tréninků přibylo, a ve škole nejsem tak často, jak by se učitelům líbilo. Ale zatím to je ve zvládnutelné míře, protože mě vedení školy vychází vstříc. Když mě pan ředitel gymnázia Štěrba přijímal, tak říkal, že jsem třetí fotbalista z Broumova, který navštěvoval jejich gymnázium. Přede mnou tam docházeli Jirka Lindr s Pavlem Krmašem. Popřál mě, ať jdu v jejich šlépějích.
Ještě bych rád dodal, že vše zvládám jenom díky velké podpoře rodičů a celé mé rodiny, kterým bych chtěl touto cestou za vše moc poděkovat.